Akademický senát Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.

Návrhy kandidátů na děkana může zaslat každý člen akademické obce FCHT a vědecké rady FCHT do 17. 10. 2021 předsedkyni volební komise Ing. Ivoně Sedlářové, Ph.D. na e-mailovou adresu Ivona.Sedlarova@vscht.cz.

Jména kandidátů na děkana zveřejní volební komise 1. 11. 2021 na webové stránce fakulty a webové stránce AS FCHT.

Představení kandidátů proběhne na mimořádném zasedání senátu, které se bude konat ve čtvrtek 25. 11. 2021 v posluchárně AI v odpoledních hodinách (začátek zasedání bude upřesněn).

Volba kandidáta na děkana proběhne na zasedání AS FCHT v úterý 7. 12. 2021.

• Podrobnosti na webu akademického senátu FCHT

Foto:  Andrea Černá

V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.

V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.

Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)¹. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce².

Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru¹. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.

Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.

Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis:  The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.

Ve čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byl i student FCHT.  

Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Ceremoniálu předsedal  francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:

• Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
• Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
• Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
• Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
• Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
• Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
• Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum

Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

• Seznam oceněných studentů

Foto: Eva Kořínková

Ústav anorganické technologie oslavil 100 let od svého založení profesorem Jaroslavem Milbauerem v roce 1920. Z důvodu pandemie Covid-19 však bylo setkání absolventů k této příležitosti o rok odloženo. Setkání se uskutečnilo v sobotu 18. září 2021 a zúčastnilo se ho přes 100 absolventů ústavu.

Součástí programu setkání bylo shrnutí historie ústavu, jeho výuky v oblasti anorganické technologie i prezentace současných výzkumných aktivit. Absolventi poté mohli využít příležitost prohlídky všech laboratoří Ústavu Anorganické technologie.

Program setkání zde.

Profesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.  

„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“. 

Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books 

Prof. Dr. Ing. Julie Hamáčková, doktor chemických věd, patřila k prvním ženám studujícím na  technických vysokých školách v Československu. V roce 1954 byla jako vůbec první žena na vysokých školách technických jmenována profesorem chemie vody. Účastnila se i na řízení VŠCHT Praha; byla v r. 1955/56 proděkanem a od r. 1957 do r. 1959 děkanem fakulty technologie paliv a vody.

Jméno Julie Hamáčkové nese soutěž, která vznikla v roce 2015 na VŠCHT Praha v rámci projektu 7.RP EU TRIGGER  a projektu MŠMT EUPRO II LE 14016. Cílem Ceny je podpořit zohlednění genderových aspektů ve výzkumné i pedagogické práci. Cena je udělována každoročně ve třech kategoriích. Více informací o kategoriích  a pravidlech soutěže naleznete na webu https://gro.vscht.cz/cjh

Laureátky ceny v kategoriích a) a b), byly vybrány hodnotící komisí z navržených kandidátek/tů  11. prosince 2020.  Ceny byly laureátkám předány rektorem VŠCHT Praha prof. Dr. RNDr. Pavlem Matějkou 13. ledna.2021.

Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii a)

Veřejné ocenění mimořádného přínosu žen, zaměstnankyň VŠCHT Praha, k rozvoji vědy, výzkumu, pedagogiky a inovací, včetně působení v akademické sféře získává:

doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D., z FCHT, ústav 111

Cena Julie Hamáčkové 2020 v kategorii b)

Veřejné ocenění mimořádného přínosu zaměstnanců a zaměstnankyň VŠCHT Praha na poli podpory a prosazování rovných příležitostí  v pracovních vztazích a výzkumu na VŠCHT Praha získává:

Ing. Pavla Šmejkalová, Dr., z FCHT, ústavu 217

Nominační dopis 1. → Nominační dopis 2. → Medailonek laureátky →

• Složení  hodnotitelské komise →
• Vyhodnocení soutěže →

Laureátkám gratulujeme!

Vzhledem k mimořádným přínosům i ostatních nominovaných kandidátek a kandidáta Vám  je  také představujeme:

V kategorii a)

v kategorii b)