Nadace Experientia má nové stipendisty: podpoří výzkum materiálů budoucnosti, nových antibiotik a katalyzátorů 

Historicky druhý start-up grant Nadace Experientia získává mladý vědec Petr Kovaříček. Od ledna 2021 zakládá vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT v Praze, která se bude věnovat vývoji nových katalyzátorů. Od Nadace bude po dobu tří let dostávat podporu 2 miliony korun ročně a dalších 0,7 milionu korun ročně získá od VŠCHT. „Zisk takto prestižního grantu je pro mě veliká čest a mám radost, že se mi tímto splní sen o založení vlastní výzkumné skupiny,“ říká oceněný chemik. Petr Kovaříček vystudoval organickou chemii na VŠCHT, doktorát získal v laboratoři nositele Nobelovy ceny J. M. Lehna na University of Strasbourg ve Francii. Jako postdoktorand působil na Humboldt University v Berlíně ve skupině prof. Hechta. Nyní působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

• Vyvíjíme nové přístupy ke katalýze (rozhovor s Petrem Kovaříčkem)

Stipendisty Nadace Experientia pro rok 2020 jsou Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity, která vycestuje na University of Zurich a Ondřej Kováč z Univerzity Palackého, který zamíří na Innsbruck University. Rozšíří tak řadu na již 15 excelentních mladých chemiků, kteří díky nadační podpoře dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičkové zahraniční vědecké pracoviště. 

Mladá vědkyně Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity získává od Nadace Experientia stipendium ve výši
1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině prof. Juríčka. „Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj projekt oceněná vědkyně.

Její kolega Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci bude podpořen částkou 950 000 Kč, díky níž  vycestuje na roční stáž na Innsbruck University k prof. Magauerovi, kde se bude věnovat totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu. „S narůstajícím problémem antibiotikové rezistence potřebujeme nová antibiotika. Kibdelomycin má jiný mechanismus účinku než dosud známá antibiotika a mohl by být účinný i na rezistentní kmeny bakterií, “ vysvětluje Ondřej Kováč. 

„Máme velikou radost z vítězných projektů a už nyní se těšíme na výsledky našich nových mladých vědců a vědkyň,“ říkají zakladatelé Nadace manželé Dvořákovi. Ti již osmým rokem věnují vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR zpět do vědy, odkud pocházejí. Jimi založená Nadace Experientia dosud vyčlenila na podporu mladých vědců a vědkyň celkem 26 milionů korun.

Více informací najdete na www.experientia.cz.

Doktorský student David Příhoda z Ústavu informatiky a chemie (FCHT) získal první místo v soutěži Biosignal Challenge. Tu každoročně pořádá Katedra teorie obvodů z Fakulty elektrotechnické (ČVUT).

Letošní ročník byl zaměřen na kvalifikaci artikulace českých dětí z audio nahrávek pomocí nástroje MATLAB. Cílem bylo predikovat počet slabik v nahrávce, kde hlavní výzvou bylo rozeznání skutečných slabik od neartikulovaných zvuků. Přesah metod, které jsou pro tento účel vyvíjeny, je například jejich klinické použití při definování stádia neurodegenerativních nemocí pomocí kvalifikace vad řeči.

Ing. Příhoda přišel nápadem použít publikovanou architekturu „wav2vec“, založenou na metodách hlubokého učení (tzv. ,,deep learning“). Oproti tradičním metodám zpracování signálu je tato metoda schopná se naučit vhodnou reprezentaci zvukového signálu přímo z dat, bez nutnosti manuální extrakce vzorů. Metodu wav2vec, která byla natrénovaná na 960 hodinách mluvené anglické řeči, Ing. Příhoda společně s kolegou, PhD. studentem Ondřejem Klempířem (Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT) zpřístupnil pro prostředí MATLAB. Výstup metody byl použit jako vstup do statistického modelu, který byl natrénován na malém počtu soutěžních audio nahrávek a jehož výstupem byl počet slabik a délka mluvených částí nahrávky.

V oboru umělé inteligence je velmi častý problém limitované množství anotovaných dat, stejně tak tomu bylo i v zadání této soutěže. Hlavní výhodou této metody se tak potvrdila její schopnost využití velkého obecného korpusu (anglických audio nahrávek) pro aplikaci na souvisejícím problému v specifické doméně, artikulační rychlosti dětské řeči. Soutěže se zúčastnilo 10 týmů s 18 účastníky a hlavní výhra byla 20 000 Kč.

Výherci Davidu Příhodovi gratulujeme!

• Výsledky soutěže