idvazba: 2278
šablona: stranka_novinky
čas: 19.4.2024 11:45:49
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
idvazba: 2278
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'fcht.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/home'
iduzel: 1898
path: 8547/4159/1395/1892/1898
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
Také letos se konala tradiční soutěž Cena Wernera von Siemense s bohatou účastí studentů a vědců z univerzit z celé České republiky. Tato prestižní cena se zaměřuje na ocenění nadějných studentů, inspirativních pedagogů a nadšených vědců, kteří sbližují hranice průmyslu a vědy. Do soutěže se letos přihlásilo 496 uchazečů, z toho 37 z VŠCHT, kteří soutěžili v celkem 8 kategoriích. Studenti a zaměstnanci naší univerzity jsou pravidelnými účastníky této soutěže a často se svými pracemi bodují v nejlepší desítce jednotlivých kategorií.
Letos se z VŠCHT umístili v soutěži celkově 4 studenti se svými školiteli (v kategorii TOP 10 diplomových prací ročníku 2023 dva studenti, v kategorii TOP 10 disertační prací ročníku 2023 jedna studentka a v kategorii TOP 7 absolventských prací zabývajících se Chytrou infrastrukturou a energetikou také jeden student).
Z fakulty FCHT můžeme slavit úspěch studentky doktorského studia Ing. Michaely Plevové, Ph.D. se svým školitelem doc. Ing. Jaromírem Hnátem, Ph.D. z ústavu anorganické technologie, kteří se v kategorii o nejlepší disertační práci umístili na 5. místě s prací na téma: Catalyst coated membranes for alkaline water electrolysis. Zároveň se také na 6. místě umístil student z ústavu inženýrství pevných látek Ing. Kamil Severa se svým školitelem prof. Ing. Václavem Švorčíkem, DrSc., kteří soutěžili v kategorii zabývající se Chytrou infrastrukturou a energetikou s prací na téma: Příprava plasmonově aktivních nanoporézních elektrod s katalyticky aktivními vrstvami TMDC pro štěpení vody v foto-elektrochemickém režimu.
Všem umístěným studentům a jejich školitelům gratulujeme a přejeme mnoho dalších studijních i vědeckých úspěchů v další vědecké kariéře. Pro potencionální zájemce o letošní ročník, který začíná 1. 8. 2024 a další informace, navštivte stránky https://www.cenasiemens.cz.
Letos v březnu se v Praze konal již 14. ročník Mezinárodní konference vodíkových technologií (Hydrogendays 2024). Tato akce umožňuje sdílení aktuálních informací o vodíkové politice a strategiích pro aplikace mezi představiteli vědy a průmyslu. Konkrétně se zaměřuje na témata vodíkových technologií, technologií palivových článků a jejich aplikací v energetickém sektoru, transportu a dalších oblastech. Celkově tato konference představuje ideální prostředí pro prezentaci nejnovějších pokroků ve výzkumu, projektech a produktech nejen v České republice, ale i v regionech Visegrádu a ve střední Evropě.
Na této konferenci vystupoval jako předseda vědeckého výboru prof. Dr. Ing. Karel Bouzek z ústavu anorganické technologie VŠCHT. V rámci konference vystoupil v České televizi v pořadu Studio ČT24, kde představil roli vodíku v budoucnosti, jakožto ekologického nástupce fosilních paliv s cílem uhlíkové neutrality evropské unie. Zároveň zmínil vodíkové cíle EU do roku 2030 týkající se infrastruktury a změn v průmyslu. Více informací najdete na stránkách platformy https://www.hytep.cz nebo v archivu ČT 24 (stopáž od 1:00:35 do 1:07:13).
Koncem roku 2023 podepsala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze s Hlavním městem Praha smlouvu o spolupráci na zhotovení nové kopie kalendářní desky Staroměstského orloje v Praze, kterou zhotovil Josef Mánes. Kalendárium je do středu vyklenutá, z měděného plechu vyrobená více než dvoumetrová kruhová deska, na krajích přehnutá přes ocelovou výztuž, a je umístěna pod astrolábem Pražského orloje. Josef Mánes navrhl kalendárium ve 2. polovině 19. století. Ve středu je umístěn znak Starého Města, kolem alegorie dvanácti měsíců, detailních dvanáct obrazů venkovského života a další zdobné ornamenty. Jednotlivé výjevy jsou namalovány na zlatém pozadí. Po obvodu najdeme 365 jmen světců a tzv. cisiojan-slabikový kalendář, který vypracoval Karel Jaromír Erben, tehdejší pražský archivář. Mánesovo kalendárium bylo odhaleno v roce 1866, avšak už nedlouho poté se začaly objevovat hlasy o nutnosti vytvoření kopie, jednak z důvodu vysoké umělecké hodnoty díla a také protože se na originálu začaly objevovat praskliny způsobené povětrnostními podmínkami. Vytvořením kopie byl pověřen Emanuel Krescenc Liška. Tato kopie na orloji vydržela od roku 1883 až do května 1945, kdy byla zničena při rozsáhlém poškození Staroměstské radnice v průběhu Pražského povstání. V roce 1946 byla deska nahrazena další kopií, kterou zhotovil akademický malíř Bohumír Číla, přičemž vycházel z Mánesova originálu. Čílova kalendářní deska pak zdobila orloj po dobu více než 70 let. Prozatím poslední kopii vytvořil Stanislav Jirčík. Ten se sice držel Mánesovy předlohy z hlediska kompozice, ale v detailech se podoba mnohých figur od Mánesovy malby zásadně lišila. Již po několika letech se na této kopii začínají projevovat vady, a lze tedy předpokládat její omezenou životnost. Proto se vlastník rozhodl, že nechá zhotovit novou kopii. Provedení se ujala Akademie výtvarných umění v Praze, přičemž materiálový výzkum (podkladový plech a jeho povrchová úprava, stabilita navržené barevné vrstvy, zlacení, povrchové laky, jejich ochrana proti ultrafialovému záření) bude zajišťovat Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha, resp. Ústav chemické technologie restaurování památek a Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství. Dle navrženého harmonogramu by práce na zhotovení nové kopie měly být dokončeny koncem roku 2026.
Michal Ďurovič a Jan Krejčí (Ústav chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha)
Autor fotografie: Jan Krejčí