VŠCHT Praha má dvě nové profesorky a nového profesoraProfesorské dekrety předal v pondělí 16. prosince 2025 v pražském Karolinu prezident republiky Petr Pavel.
Jmenováni profesorem byli:
- doc. Ing. Eliška VYSKOČILOVÁ, Ph.D. pro obor: Organická technologie
- doc. Ing. Irena JAROŠOVÁ, Ph.D. pro obor: Biotechnologie
- doc. Ing. Michal ĎUROVIČ, Dr., pro obor: Materiálové inženýrství
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu MŠMT.
Ceny rektora 2025Ceny předal rektor Milan Pospíšil na adventním koncertě. Oceněni byli: O. Maťátková, V. Svoboda, V. Verner, J. Štěpánek, B. Morchová, K. Klaudisová, M. Šáchová a K. Šritrová.
GAČR: Tým Pavla Nováka vyvíjí slinuté silicidy pro nástroje nové generace
Roman Bushuiev získal prestižní stipendium Google PhD FellowshipDoktorand Roman Bushuiev získal prestižní stipendium Google PhD Fellowship v kategorii Health research, které oceňuje vynikající postgraduální studenty provádějící výjimečný a inovativní výzkum v oblastech souvisejících s informatikou a příbuznými obory.
Roman aktuálně studuje 2. ročník doktorského studijního programu Bioinformatika na VŠCHT Praha. Jeho školiteli jsou Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR a Josef Šivic z CIIRC ČVUT.
Výzkum Romana Bushuieva
Rostliny fungují jako výkonné chemické továrny produkující mnoho užitečných molekul, včetně léčiv. U většiny z nich (>95 %) však stále neznáme jejich “projekční plány” — biosyntetické dráhy, které vysvětlují, jak tyto látky vznikají.
Projekt Romana Bushuieva a jeho kolegů využívá umělou inteligenci k odhalení těchto skrytých drah propojením dat o rostlinných metabolitech, sekvencích genů a aktivitách enzymů. Navazuje na předchozí práci v oblasti identifikace molekul z přírodních vzorků a predikce funkcí enzymů.
Tento přístup může proměnit vývoj léčiv z pomalého a nákladného procesu pokus-omyl ve škálovatelný, výpočetně řízený objevovací proces díky umělé inteligenci.
Předání Medaile Josefa Hlávky udílené nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových proběhlo již tradičně v Lužanech na Zámku Josefa Hlávky dne 16. 11. 2025. Mezi novými nositeli medaile je i prof. Ing. Jan Roda, CSc. z Ústavu polymerů VŠCHT Praha.
Motto nadace zní: „Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol pražských, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti.“
Blahopřejeme panu profesorovi a děkujeme za reprezentaci Ústavu polymerů, FCHT a VŠCHT Praha!
Profesor Jan Roda se narodil 22. dubna 1947 v Praze-Střešovicích a svůj vědecký život zasvětil oblasti makromolekulární chemie. Vysokoškolské studium ukončil na Katedře polymerů VŠCHT Praha v roce 1970 a disertační práci zabývající se speciálními aspekty radikálové polymerace vypracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV a obhájil v roce 1974. Na Katedru polymerů, dnes Ústav polymerů, VŠCHT Praha se vrátil v roce 1973 a pracoval zde do roku 1990 jako vědecký pracovník. V oboru Makromolekulární chemie se habilitoval v roce 1990 a ve stejném oboru byl jmenován profesorem v roce 1999.
Více o profesoru Janu Rodovi
Svoji vědeckou činnost soustředil na aniontovou polymeraci laktamů, nejprve na polymeraci 2-pyrrolidonu, kde rozšířil vědecké poznání v oblasti mechanismu procesu a vlastností produktů. Poté se soustředil na modifikaci vlastností inženýrského plastu polyamidu 6 (Silonu). Syntézou blokových kopolymerů polyamid 6 – elastomer byly připraveny materiály se zlepšenou rázovou houževnatostí. Poznatky z tohoto výzkumu byly přeneseny do praxe při výrobě materiálu Rovasco, tj. unikátního materiálu vyvinutého ve spolupráci s VŠCHT Praha, jak je uvedeno na materiálovém listě výrobku.
S více než 75 publikacemi a 140 přednáškami na konferencích je prof. Roda uznávaným vědcem, jehož odborné znalosti a příspěvky pokrývají široké spektrum od syntézy polymerů po průmyslové aspekty polymerací. Jeho výzkum přispěl k rozvoji spolupráce s průmyslovými podniky jak v ČR, tak v zahraničí. Zajímavé tematiky řešil s firmami DSM, Elkamet, Arkema (Total) a BASF.
Ve své bohaté pedagogické práci přednášel a přednáší předměty vztahující se k oborům spojeným s polymery, tj. makromolekulární chemii, výrobu polymerů, přírodní polymery a pro doktorandy vybrané kapitoly z makromolekulární chemie. Vychoval na čtyři desítky inženýrů a doktorandů.
Ve funkci člena i místopředsedy Akademického senátu VŠCHT Praha, proděkana pro pedagogiku a po dvě funkční období děkana Fakulty chemické technologie naší školy se podílel na zásadních změnách, které proběhly na VŠCHT po roce 1990. Kromě toho vedl po čtyři volební období Ústav polymerů.
Vedle rozsáhlé vědecké, pedagogické a organizační činnost v Ústavu polymerů prof. Roda je, nebo byl činný ve vědeckých radách – FCHT VŠCHT Praha, VŠCHT Praha, FCH VUT v Brně a FT UTB Zlíně (dříve SF ČVUT, FCHPT STU Bratislava) a v řadě dalších odborných komisí a oborových radách. Jeho členství v Kontrolní radě Grantové agentury ČR svědčí o jeho odbornosti a uznání, kterého se mu dostává od odborné veřejnosti. Náročnou a zodpovědnou činnost vykonával od r. 2006 v Akreditační komisi vlády České republiky, ve funkci jejího místopředsedy, při níž se kritickým, avšak konstruktivním způsobem podílel na zachování a zlepšování úrovně výuky v českém vysokém školství.
Oceněni byli studenti a absolventi VŠCHT Praha
Prestižní Cenu Josefa Hlávky za výjimečné studijní a vědecké výsledky získali:
Ing. Petra Špringer Šimonová, absolvetka programu Chemie a technologie materiálů na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha,
Ing. Matěj Mašín, absolvent programu Energie a paliva, specializace Technologie ropy a alternativních paliv na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha,
Ing. Denisa Pineckerová, absolventka programu Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha,
Ing. Věra Schrenková, absolventka studia analytické a fyzikální chemie na Fakultě chemicko-inženýrské VŠCHT Praha.
Studentské ceny Vitriol 2025 udělenyStudentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o čtvrtý ročník. Ocenění bylo předáno na plese VŠCHT Praha.
Výsledky
Laureáty studentské ceny Vitriol za rok 2024 se v 6 kategoriích stali:
- Nejlepší pedagog za FCHT – doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FTOP – Mgr. Ing. Marek Martinec, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FPBT – Ing. Nikola Vrzáčková, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za FCHI: – doc. Ing. Alexandr Zubov, Ph.D.
- Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Mgr. Jana Krajčová, Ph.D., M.A.
- Nejlepší nepedagogický pracovník – Michal Tvrzník
Více v medailoncích oceněných.
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou od začátku letního semestru do konce září nominovat kandidáty na cenu. Během října probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).
Profesor Karel Bouzek získal Cenu Františka BěhounkaProf. Dr. Ing. Karel Bouzek. (Fakulta chemické technologie) byl 4. listopadu 2025 oceněn ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem. Stal se laureátem Ceny Františka Běhounka.
Cenu Františka Běhounka uděluje ministr/ministryně školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2012 výzkumnému pracovníkovi nebo výzkumné pracovnici, kteří svou účastí v projektech evropské spolupráce v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací přispěli k propagaci a popularizaci svého vědního oboru a k šíření dobrého jména České republiky v Evropě.
Cena je pojmenována na počest významného českého fyzika, akademika a spisovatele prof. Františka Běhounka.
Foto: MŠMT
Anna-Marie Lauermannová získala cenu Doctorandus za technické vědy v soutěži Česká hlavaAnna-Marie Lauermannová se stala letošní laureátkou ceny DOCTORANDUS, ceny společnosti IDEA StatiCa za technické vědy. Cena je součástí cen Česká hlava.
Cena se uděluje za inovativní přístup, nejvýraznější počin, odbornou nebo vědeckou činnost studenta doktorského studijního programu, především v oblasti inženýrství, biotechnologie, systémového inženýrství a kybernetiky s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi.
Medailonek Anny-Marie Lauermannové
Ing. Anna-Marie Lauermannová je doktorandkou a vědeckou pracovnicí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Už od roku 2017 se naplno věnuje hledání odpovědi na otázku, jak stavět udržitelněji a s menší zátěží pro naši planetu. Ve skupině Advanced Composite Materials zkoumá nové ekologické kompozity, které mohou v budoucnu nahradit klasický cement – jeden z největších producentů emisí CO₂.
Jejím hlavním tématem je hořečnatý oxychloridový cement (MOC), ekologická alternativa k tradičním pojivům. Anna-Marie Lauermannová se snaží z tohoto materiálu vytvořit stavební kompozity nové generace: pevné, odolné a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Do MOC přidává nanomateriály, jako je grafen či uhlíkové nanotrubice, které dokážou proměnit jeho vlastnosti. Díky nim vznikají pokročilé kompozitní materiály, které vydrží vlhko, unesou extrémní zátěž a otevírají cestu ke stavbám, jež obstojí v nárocích 21. století.
Zároveň pracuje s odpadními a sekundárními surovinami – sklem, keramikou či popílkem z biomasy – a ukazuje, že to, co by jinak skončilo na skládce, může mít druhý život jako součást moderních staveb. Její přístup propojuje špičkovou vědu s principem oběhového hospodářství a nabízí konkrétní cestu, jak snížit uhlíkovou stopu stavebnictví.
Její práce ale míří ještě dál než k běžným budovám. Zabývá se materiály schopnými uchovávat a uvolňovat teplo, kompozity navrženými pro snadnou recyklaci, a dokonce i využitím lunárního prachu jako stavební suroviny pro budoucí kosmické mise. To, co dnes zní jako vizionářská vize, může jednou znamenat základní kámen staveb na Měsíci či Marsu.
Anna-Marie Lauermannová je autorkou desítek článků v prestižních mezinárodních časopisech a její práce mají stovky citací. Patří mezi mladé vědkyně, které ukazují, že špičkový výzkum není jen akademické téma, ale může přinášet řešení globálních výzev – od udržitelnosti stavebnictví až po přípravu lidstva na život mimo Zemi.
Další ocenění
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava pro rok 2025 získal parazitolog Julius Lukeš. O všech oceněných informoval iRozhlas.
Mladé vědkyně z VŠCHT Praha získaly granty GAČR Junior STARGrantová agentura České republiky podpoří od příštího roku 18 nových projektů JUNIOR STAR za více než 425 milionů korun. Cílem programu je pomoci začínajícím vědkyním a vědcům postavit se na vlastní nohy a přinášet do české vědy nová témata i originální myšlenky.
Z VŠCHT Praha uspěly hned dvě talentované vědkyně z Fakulty chemické technologie:
- Filipa Oliveira se svým projektem Pioneering Tubular MXenes for Supercapacitor Energy Storage
- Stella Gonsales se svým projektem Catalysts and Methods for Recycling Commodity Polymers
S úspěšnými vědkyněmi brzy přineseme rozhovory.
O JUNIOR STAR
Soutěž JUNIOR STAR je určena pro excelentní začínající vědkyně a vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost vědecky se osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.
Návrhy projektů JUNIOR STAR hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení. Na každý projekt jsou vypracovány čtyři posudky od členů zahraničních oborových komisí a další od externích oponentů, na jejichž základě navrhnou hodnoticí panely nejlepší projekty k podpoře.
Profesor Andrea Brancale získá v roce 2026 prestižní Antonín Holý Memorial AwardMezinárodní společnost pro výzkum antivirotik (International Society for Antiviral Research, ISAR) vybrala profesora Andrea Brancaleho, Chair of Medicinal Chemistry na VŠCHT Praha, jako laureáta Antonín Holý Memorial Award 2026. Ocenění ISAR uděluje každoročně předním světovým osobnostem medicinální chemie, které zásadně přispěly k objevování a vývoji antivirotik a dlouhodobě prokazují vědecké vůdcovství i službu oboru. Cena bude předána během Mezinárodní konference pro výzkum antivirotik (International Conference on Antiviral Research), ICAR 2026 konané v Cubex Centru v Praze od 27. dubna 2026.
Za co je ocenění udělováno
Antonín Holý Memorial Award je určena seniorním vědcům mezinárodního formátu, kteří inovativními přístupy významně ovlivnili objevování a/nebo vývoj antivirotik a mají dlouhodobou vědeckou prominenci v medicinální chemii, podpořenou publikacemi, patenty a lídrovstvím v akademické či firemní sféře. Ocenění zároveň zohledňuje službu komunitě. Cenu sponzoruje společnost Gilead; součástí je finanční odměna a přednáška laureáta na ICAR.
Proč cenu A. Holého získá prof. Andrea Brancale
ISAR zveřejnila, že laureátská přednáška prof. Brancaleho ponese název „CADD in Antiviral Research: Between Promise and Challenge“, což odráží jeho průkopnický přínos v oblasti počítačem asistovaného návrhu léčiv (CADD) aplikovaného na antivirotika a související medicinální chemii. Prof. Brancale je autorem 200+ recenzovaných publikací, spoluautorem 13 patentů a dlouhodobě působí i ve vedení ISAR (zvolený člen výboru v letech 2013–2019 a 2022–2025). V roce 2013 obdržel od ISAR také William Prusoff Young Investigator Award. Řadu projektů pomohl dovést od základního výzkumu až po klinické hodnocení.
„U pandemií nejde o to, zda přijdou, ale kdy — proto je klíčová připravenost: otevřená data, připravené postupy a týmy schopné jednat rychle. CADD, včetně metod umělé inteligence, sice nenahradí experimenty, ale je jedním z nástrojů, který může smysluplně zkrátit cestu od ‚hitu‘ ke klinickému kandidátovi pro klinické hodnocení.” řekl o svém projektu profesor Brancale.
O konferenci ICAR 2026 v Praze
Mezinárodní konference o antivirovém výzkumu ICAR 2026 se uskuteční v Cubex Centru v Praze; zahájení je 27. dubna 2026. ICAR je vlajkovou akcí ISAR a přináší přednášky oceněných vědců, nejnovější výsledky výzkumu i prostor pro spolupráci mezi akademií a průmyslem.
Kdo je prof. Andrea Brancale
Prof. Andrea Brancale je Chair of Medicinal Chemistry na VŠCHT Praha, kam přešel z Cardiff University. Vede excelentní skupinu medicinální chemie zaměřenou na vývoj antivirotik a protinádorových látek s výrazným využitím výpočetního návrhu léčiv. Je také spoluzakladatelem a předsedou britského spin-outu Awen Oncology Ltd.
Skalpel, který sám vyšetří? Vědci z VŠCHT publikovali nový koncept diagnostického nástrojeProof-of-concept ze skupiny Sofer Group publikován v časopise ACS Analytical Chemistry
Prof. Cibulka: Skandium(III) dosud považované za redoxně inertní je překvapivý katalyzátor při reakcích poháněných viditelným světlemVýsledky výzkumu skupiny profesora Cibulky opublikoval prestižní časopis Nature Communications.
Práce týmu prof. Cibulky na titulní straně Chemical Science
VŠCHT Praha udělila dvě Medaile Emila VotočkaVe středu 18. června 2025 byly předány během doktorských a docentských promocí Medaile Emila Votočka dvojici výrazných osobností Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění v Betlémské kapli převzali docent Michal Ďurovič a profesor Jiří Kolafa.
Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.
Docent Michal Ďurovič absolvoval VŠCHT Praha a v roce 2013 získal titul docenta v oboru Technologie makromolekulárních látek na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha. Působil v restaurátorském oddělení Národní knihovny ČR i Národním archivu v Praze, kde se v roce 1995 stal vedoucím Oddělení péče o fyzický stav archiválií. Zde se až do roku 2013 věnoval restaurování a konzervování významných archiválií, z nichž mnohé byly prohlášeny za Národní kulturní památky (například Archiv české koruny, Moravské desky zemské) nebo Archivní kulturní památky.
Profesor Jiří Kolafa je významný český fyzikální chemik, který se na VŠCHT Praha dlouhodobě zabývá metodologií molekulových simulací, termodynamikou a modelováním fyzikálních procesů.
VŠCHT Praha má dva nové profesoryProfesorské dekrety předal v pondělí 16. června 2025 v pražském Karolinu prezident republiky Petr Pavel.
Jmenováni profesorem byli:
Ing. Jan MACÁK, CSc., pro obor: Energie a paliva
Mgr. Andrej SINICA, Ph.D., pro obor: Technologie potravin
Všichni nově jmenovaní profesoři na webu Hradu.
foto: Zuzana Bönisch
Od záplav po profesuru: Michal Ďurovič o záchraně památek a Mánesova Kalendária
Energie i materiály budoucnosti z plastového odpadu
GAČR projekt profesora Pavla Lhotáka zkoumá nové cesty k izolaci fullerenů pro medicínu i elektroniku
Francesco Mazzeo: Spojení vědy a průmyslu v oblasti palivových článků
Profesor Bouzek získal ocenění za přínos kongresovému průmyslu
Fond Dagmar Procházkové: Tříletý grant je obrovskou pomocí. Dává mi čas vybudovat týmRozhovor s Martinem Tlustým.
ECO&Stor: Špičkové vědecké skupiny spojují síly, aby řešily energetickou výzvu budoucnosti
GAČR 2025: Willi Pabst a jeho tým zpřesňují metody určování skelné fáze v materiálech
Plasty zpět do výroby: Cesta k efektivnější chemické recyklaci
Zpátky na světlo: Meziuniverzitní spolupráce odhaluje tajemství bronzových artefaktů