Cenu Via Chimica pro rok 2023 získal Ondřej Daněk z VŠCHT Praha.

Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získal Ondřej Daněk za excelentní bakalářskou práci s názvem „Synthesis of quinolone-based DC-SIGN inhibitors.“ V práci, kterou obhájil na VŠCHT Praha, Ondřej Daněk navrhl a syntetizoval malé molekuly, které mohou zabránit HIV viru napadat náš imunitní systém. Společně s oceněním obdrží mladý vědecký talent od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Ondřej Daněk přesvědčil komisi o kvalitě své samostatné vědecké práce na moderním a společensky důležitém tématu. “Ve své bakalářské práci využil nových metod medicinální chemie k syntéze série malých molekul na bázi chinolonu, jejichž propojením vznikají nové inhibitory DC-SIGN receptoru, což potenciálně vede  k novým léčivům (např. proti viru HIV). Zaujal ale také širokým spektrem svých dalších souvisejících činností, ať už se jedná o zahraniční pobyt, stáž ve firmě nebo popularizaci vědy. Komise zvláště ocenila jeho nasazení při popularizaci chemie a biologie mezi středoškolskými studenty: při organizaci olympiád, týmových soutěží a letních škol nebo práci vedoucího na chemicky zaměřených letních táborech,” vysvětlila prof. Jana Klánová, předsedkyně společné hodnotící komise Učené společnosti ČR a Nadace Experientia.

V čem spočívala Ondřejova vítězná práce? “Na povrchu buněk lidského imunitního systému se vyskytují tzv. DC-SIGN receptory. Ty hrají zásadní roli při rozpoznávání patogenů a imunitní odpovědi proti nim. Dendritické buňky se pomocí těchto receptorů vážou na cukerné řetězce na povrchu patogenů. Navázaný patogen předávají T-lymfocytům, které proti patogenům dokážou vytvořit protilátky. Virus HIV však této interakce zneužívá: poté, co jej dendritická buňka předá T-lymfocytu, ho infikuje,” říká Ondřej Daněk výzkumný problém. Jak v tom viru zabránit? “Vědci se nejprve snažili o přímé zablokování vazebného místa, tyto snahy však byly málo úspěšné. Klíčové bylo zjištění z roku 2017, že se na receptoru nachází několik sekundárních vazebných míst, která mohou s potenciálními léčivy lépe interagovat. Právě na ty jsme zaměřili pozornost,” vysvětluje mladý vědec. “Ve skupině Petry Ménové syntetizujeme malé molekuly, u kterých je jednodušší rozpoznat, jaké části jsou pro interakci s receptorem důležité a jaké nikoli. Nejúčinnější z nich potom propojujeme do inhibitorů, které se už k receptoru vážou mnohonásobně silněji. Naším cílem je připravit látky, které svým navázáním dokážou donutit receptor změnit tvar takovým způsobem, že se do primárního vazebného místa už přirozené ligandy (a tedy patogeny) nedokážou navázat,” dodává čerstvý laureát ceny Via Chimica.

O laureátovi

Laureát ceny Via Chimica pro rok 2023 Ondřej Daněk se narodil v roce 2000 v Praze. Po absolvování gymnázia Botičská (zaměřeného na přírodovědné předměty) nastoupil na VŠCHT Praha, kde studuje magisterský obor Organická chemie. Výsledky své vědecké práce už prezentoval na několika konferencích a publikoval například v časopise ACS Medicinal Chemistry Letters. Absolvoval stáž na německém Max Planck Institutu i ve firmě Santiago. Podílí se na letních táborech Běstvina pro mladé chemiky a biology, na organizaci soutěže středoškoláků Chemiklání či na přípravě národního kola chemické olympiády.

Zdroj: TZ Nadace Experientia

Hanami 花見 = flower viewing

Sakurová alej na hlavní třídě dejvického kampusu je esenciálním divem přírody mezi techniky i katolíky už po léta. Japonsko je trochu napřed a rozkvět sakur slaví už od 8. století, VŠCHT od roku 1999! Těšíme se na tento 9. veřejný ročník, pozvěte přátele a přijďte do kampusu!

HLAVNÍ DEN Hanami bude 26. 4.!

Co čekat?

Večer rozsvítíme celou alej do všech barev!

Ale nepředbíhejme, začínáme obědem. Dobré jídlo a pití bude důležitou součástí i letos, těšte se na

• Začínáme obědem. Dobré jídlo a pití bude důležitou součástí i letos, těšte se na Neko Onigirazu, Kaiser Franz i laskominy Mochi. K pití čaje od studentského Klubu Čajovna, o zbytek se postará domácí Carbon Café i Vektor/klubovna crew.
• O rozjímavý hudební rozjezd se od 12h postará DJ Koxoy (Extruder Radio Punctum), odpoledne se bude střídat saxofonový kvartet Ty.Tety, kytarista Martin Homola a DJ Trevor Linde (Polygon/Dietl Archie).
• Večer do květů vrazí DJ Casablanka (Opak Dissu, Radio Wave) s nočním ruchem Tokya ve svém (nejen) trapovém mixu.
• V doprovodném programu si zahrajete si legendární deskovku Gó, uvidíte předváděčky bojových umění Aikido, roztančí nás současný japonský tanec Yosakoi nebo skrze rozbitou keramiku slepíte také svou duši na workshopu kincugi.

Akce vzniká za podpory MČ Praha 6, děkujeme!

Facebook událost

Ulici Technická od půlky dubna do konce září opět oživí bohatý program kulturních akcí, přednášek a workshopů pod širým nebem. Projekt Vektor Technická vytvoří svým zázemím s mobiliářem, kavárnou a bistrem živý městský prostor k prohlubování propojení studentského kampusu s městskou částí.

V úterý 18.4. 2022 od 14.00 hod. se v areálu Kampusu Dejvice opět uskutečnil tradiční štafetový běh Cross Campus. Běhu se zúčastnili registrovaní závodníci z řad studentů, pracovníků institucí kampusu, ale i široké veřejnosti.

Závodníci v čtyřčlenných týmech zdolávali trať v délce 1 km vedoucí od budovy NTK kolem VŠCHT, dále parkem Indiry Gándhíové a Flemingovým náměstím. Závod odstartoval ve 15.30 hod. jednotlivými rozběhy, které následovaly po půlhodině. I přes nepříliš příznivé počasí se běhu zúčastnilo 152 běžců.

• Pořadí týmů - celkové výsledky

Cross Campus proběhl souběžně s International Day, festivalem oslavujícím mezinárodní komunitu v Kampusu Dejvice, který snaží propojit život zahraničních studentů a mezinárodní komunity s ostatními studenty ČVUT, VŠCHT a širokou veřejností. Průběh akce se zaměřuje na prezentaci jednotlivých zemí, ochutnávky zahraničních jídel a ukázání možností výjezdu do zahraničí pro české studenty. V prostoru před Národní technickou knihovnou bylo možné potkat také řadu stánků jednotlivých studentských klubů Kampusu Dejvice. Byly zde připraveny soutěže a workshopy. Kdokoli se mohl dozvědět přímo od zahraničních studentů, jak se žije na druhém konci světa nebo si zpříjemnit odpoledne hrou či poslechem živé hudby.

Na Cross Campus + International Day navázal svým programem zahajovací koncert nové sezóny Vektoru Technická. Zahrála kapela Dukla a Bariel.

Akci pořádal Kampus Dejvice, International Student Club ČVUT, Erasmus Student Network VŠCHT spolu s NTK a ostatními institucemi Kampusu Dejvice. Více informací je dostupných na webových stránkách Kampusu Dejvice.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze přivítala ve středu 5. dubna 2022 polského velvyslance Mateusze Gniazdowskeho, který s vedením školy diskutoval možnosti prohlubování česko-polské vědecké spolupráce, dlouholeté partnerství univerzity se společností ORLEN Unipetrol a také nově akreditovaný studijní program v Univerzitním centru v Litvínově.

„Návštěva pana velvyslance byla důležitým krokem k posílení partnerství mezi naší univerzitou a polskými akademickými institucemi,“ říká Michaela Rumlová, prorektorka pro vnější vztahy a komunikaci VŠCHT Praha. Kromě ní se setkání účastnil také rektor Pavel Matějka, prorektoři Milan Jahoda, Milan Pospíšil a Dalibor Vojtěch, pozvání přijali také zástupci strategického partnera školy, společnosti ORLEN Unipetrol, Katarzyna Woś a Tomáš Herink, a první tajemník Politicko-ekonomického oddělení Velvyslanectví Polské republiky Daniel Piekarski.

Mateusz Gniazdowski získal doktorát v oblasti politologie na Slovenské akademii věd. V letech 2004–2010 pracoval v Polském institutu mezinárodních vztahů. Poté nastoupil do Centra východních studií, kde zastával funkci vedoucího středoevropského oddělení a od roku 2016 také pozici zástupce ředitele. Velvyslancem Polska v České republice byl jmenován v srpnu 2022, funkce se oficiálně ujal o měsíc později. Gniazdowski se dlouhodobě specializuje se na vnitřní a zahraniční politiku a regionální spolupráci zemí střední Evropy, zejména Visegrádské skupiny.

Informace o bakalářských a magisterských studijních programech, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz. O doktorském studiu pak na phd.vscht.cz.

Nejdůležitější informace

Bakalářské studium

• Přijímání přihlášek skončilo 31. března 2023
• Většina programů bez přijímacích zkoušek -Informace o přijímacím řízení
• Seznam bakalářských studijních programů

Navazující magisterské studium

• Přihlášky do studijního programu Učitelství chemie přijímáme do 30. dubna 2023
• Přijímání přihlášek do ostatních programů skončilo 31. března 2023
• Informace o přijímacím řízení
• Seznam navazujících magisterských studijních programů

Doktorské studium

• Přihlášky přijímáme do 15. dubna 2023
• Informace pro uchazeče o doktorské studium
• Nabídka témat disertačních prací

VŠCHT Praha získala prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (Horizon Europe), který umožňuje postdokům realizaci vlastního projektu s důrazem na špičkový výzkum a všestranný profesní rozvoj. Dr. Tomáš Sedlačík uspěl s projektem „Development of advanced bioglass-polymer scaffolds for OSTEOCHONdral interface tissue regeneration (OSTEOCHON)“. Dvouletý projekt bude realizovat pod vedením prof. Jana Merny na Ústavu polymerů od září 2023.

Ve stejné výzvě dosáhly další tři projekty s vynikajícím hodnocením na ERA Postdoctoral Fellowship. Jedná se o financování z dodatečného rozpočtu pro hostitelské instituce v zemích s nižším zapojením do programu Horizon, tzv. widening zemích, mezi něž patří Česká republika. Uspěli Dr. Anton Zverev s projektem„Single-atom decorated 2D catalysts for power-to-X conversion and sustainable future“, Dr. Payal Chauhan s „2D TM-LDH with low dimensions materials as flexible solid state and electrochemical supercapacitors and electrocatalyst“ a Dr. Wenxi Wang s „Interfacial Electrochemistry of Carbon-based Interlayer in Lithium-metal Solid-state Batteries“.

V současnosti na VŠCHT Praha probíhají dva postdoktorální projekty MSCA PF, od září 2022 projekt Dr. Shuangying Wei „NEW MONO 2D FUN GER“ a od února 2023 projekt Dr. Levny Chacko „2DTMCH2“. Mentorem obou projektů je prof. Zdeněk Sofer na Ústavu anorganické chemie.

Pozitivně hodnocené návrhy, které se neumístily dostatečně vysoko pro získání grantu přímo z Horizon Europe (MSCA PF nebo ERA PF), mohou získat podporu z OP JAK (dříve OP VVV). V rámci projektů nazvaných Chemfells je tak realizováno v současnosti 18 návrhů MSCA PF (Chemfells IV a V) a v návaznosti na aktuální výsledky výzvy 2022 se počítá s přípravou dalších 10 příjezdových mobilit (Chemfells VI).

V úterý 14. února 2023 proběhlo ustavující zasedání Akademického senátu VŠCHT Praha, na kterém bylo zvoleno (staro)nové vedení s tříletým mandátem ve složení:

předseda – profesor Radek Cibulka;
místopředsedové – doktor Pavel Pokorný, docentka Petra Lovecká, inženýr Miroslav Hala (za studenty).

Senátoři a senátorky si rovněž vybrali výbory, v nichž budou v následujícím období pracovat. Další zasedání akademického senátu se uskuteční 7. března. Před ním proběhnou schůzky výborů, na kterých si jejich členové zvolí předsedu/předsedkyni.

Průběh ustavujícího jednání senátu až do zvolení předsedy řídil doktor Pavel Pokorný. Během zasedání předala předsedkyně volební komise, profesorka Petra Patáková, dekrety nově zvoleným senátorům. 

VŠCHT Praha se podílela ve spolupráci se společností LANIK s.r.o na vývoji interiérové čističky vzduchu. V rámci projektu OP PIK Aplikace, který byl řešen na pracovišti v Technoparku Kralupy v laboratoři prof. Krýsy, bylo využito inovativního postupu. Pěnová keramika, která nachází uplatnění především ve slévárenství, byla využita jako nosič pro fotokatalytický oxid titaničitý. Na fotoaktivní vrstvě po nasvícení UV zářením dochází k fotogeneraci reaktivních radikálů schopných oxidativně odbourávat organické látky (např. acetaldehyd, či formaldehyd), které se mohou ve stopových množstvích vyskytovat v interiéru a negativně působit na lidské zdraví. Tímto došlo ke zcela novému uplatnění pěnové keramiky jako vysoce aktivního prvku pro čištění vzduchu.

„Jedním z výsledku společně řešeného projektu byl prototyp- čističky vzduchu Aceair, která byla testována v Technoparku Kralupy dle normy EN 16846-1, kdy byla prověřena schopnost odbourávat směs organických látek a to acetaldehyd, aceton, toluen a heptan v testovací komoře o objemu 1m3 při současném monitorování koncentrace vznikajícího CO2,“ popisuje prof. Josef Krýsa z VŠCHT Praha. Na základě laboratorních testů byl následně vystaven certifikát České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu prokazující funkci čističky.

„Tato interiérová čistička představuje nejen vysoce funkční ale i designový prvek, který patři mezi jednu z aplikací v novém segmentu využití porézní keramiky pod produktovým názvem CERASTRUCT®. Jedná se o unikátní stolní lampu, jejíž stěny tvoří pěnokeramické panely opatřené funkčním povlakem TiO2. Porézní struktura keramického substrátu umožňuje efektivní ukotvení TiO2 povlaku a umožňuje tak účinný fotokatalytický rozklad polutantů. Pro aktivaci fotokatalytických procesů je nezbytná přítomnost UV-A záření. To je v případě tohoto specifického produktu generováno řadou LED diod s emisním maximem 365 nm. Druhá řada osvětlení je tvořena LED diodami vyzařující viditelné světlo, které slouží pro vytvoření příjemného ambientního osvětlení,“ dodává zástupce firmy Lanik s.r.o.

Spolupráce mezi VŠCHT Praha a firmou Lanik s.r.o. pokračuje i v současnosti v rámci dalšího OP PIK projektu zaměřeného na konstrukci a testování podhledových modulů pro čištění vzduchu s fotokatalytickou a antimikrobiální funkcí. Tyto moduly jsou testovány jako součást vzduchotechnického zařízení, které je možno umístit do standardních kazetových stropů, a docílit tak čištění vzduchu např. v kancelářích, nemocnicích a podobně. „Spojením akademického a průmyslového sektoru došlo k vytvoření produktu, který reaguje na aktuální požadavky trhu zaměřeného na moderní trendy zvyšování kvality ovzduší v interiérech“, uvedl prof. Krýsa“

V Laboratoři forenzní analýzy biologicky aktivních látek (BAFA) na VŠCHT dlouhodobě řeší úkoly spojené s forenzní identifikací psychoaktivních látek. Od roku 2023 k nim přibude nový čtyřletý projekt bezpečnostního výzkumu s názvem Nové psychoaktivní substance: forenzně-toxikologické výzkumné centrum. Projekt vedený docentem Martinem Kuchařem byl podpořen více než 40 miliony korun a spojuje týmy z VŠCHT Praha (ústavy BAFA, chemie přírodních látek, biochemie a mikrobiologie a analytické chemie) a Národního ústavu duševního zdraví. V grantové soutěži bezpečnostního výzkumu MVČR (1.VS OPSEC) získal nejvyšší bodové hodnocení ze všech projektů.

Nové psychoaktivní látky (NPS) jsou farmakologicky téměř neprozkoumaná xenobiotika, jejichž užívání v rámci populace neustále narůstá. „Uživatelé se tak stávají doslova pokusnými králíky se všemi důsledky na jejich zdraví, včetně fatálních předávkování,“ vysvětluje docent Kuchař s tím, že toxikologické vyšetření intoxikovaných pacientů často nemusí vést k jednoznačné identifikaci NPS. „Chybí informace o jejich metabolismu a následná účinná terapie je závislá na předchozích farmakologických znalostech těchto látek,“ doplňuje docent Kuchař.

Zároveň je zapotřebí doplnit mezery v dosavadní legislativě tak, aby byl zamezen jejich internetový prodej a preventivně tak působit ke snížení prevalence jejich užívání. Aby bylo možné přijmout vhodná opatření k minimalizaci těchto škod, potřebují zúčastněné strany (politici, lékaři, forenzní toxikologové atd.) přístup k aktuálním informacím o výskytu NPS a hlubšího pochopení jejich farmakologických účinků.

„Během řešení projektu budeme identifikovat NPS pomocí široké množiny analytických přístrojů a zjišťovat, jaké látky jsou na internetu i darknetu prodávány. Vybrané NPS prostudujeme z pohledu farmakokinetiky, metabolické biotransformace, určíme toxicitu a také zjistíme jejich účinky na chování zvířat v animálních modelech. Pro tyto účely synteticky připravíme rozsáhlou knihovnu analytických standardů NPS a jejich metabolitů, včetně vybraných deuteriem značených látek,“ popisuje docent Kuchař. Získaná data poslouží nejen ke včasné identifikaci látek u intoxikovaných pacientů, ale budou využita i během hodnocení jejich rizik v legislativním procesu nejen v rámci České republiky.

Mimoto mohou tyto „nově objevené“ látky skrývat potenciál pro léčbu duševních chorob, v průběhu řešení tak výzkumné týmy vytipují nadějné kandidáty pro budoucí medicinální využití.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze  po několikaletých přípravách získala  ke dni 4. 1. 2023  ocenění HR Award. Jde o ocenění udělované Evropskou komisí vědecko-výzkumným organizacím za excelenci v péči o své zaměstnance a pro nositelskou instituci je zároveň závazkem ke kvalitě personální činnosti.

Získáním certifikátu HR Award bude přínosem pro školu jako výzkumnou organizaci, stejně tak jako pro výzkumné pracovníky.

Během následujících 4 let, kdy bude probíhat tzv. fáze implementace, bude potřeba splnit závazky z Akčního plánu. Budou probíhat vyjednávání napříč školou se zapojením rektorátních pracovišť, fakult, celoškolských pracovišť i kanceláře rektora s cílem společnými silami vhodně nastavit procesy personální politiky a všech aktivit spojených s HR Award. Přínosem HR Award je otevření témat, která byla doposud z různých důvodů opomíjená, a také diskuse, do kterých se, doufejme, zapojí zaměstnanci ze všech kariérních stupňů, vědečtí a akademičtí pracovníci i pracovníci administrativy.

Díky kvalitnímu nastavení procesů souvisejících s personální politikou se VŠCHT Praha může stát přitažlivým zaměstnavatelem i v mezinárodním měřítku, jako místo vhodné k řešení inovativních mezinárodních grantů a projektů.

• Podrobnosti o Human Resources Strategy For Researchers (HRS4R) na VŠCHT Praha

• Článek o HR Award vyšel v 16. čísle  interního magazínu SPIN

13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje.

Jako hlavní řešitelé standardních projektů uspěli se svými projekty:

• doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D. – Slinuté silicidy jako budoucí nástrojové materiály
• prof. Dr. Ing. Josef Krýsa – Studie klíčových faktorů ovlivňujících účinnost fotoelektrochemických cel využívající sluneční světlo pro syntézní reakce a čištění vod
• Ing. Michal Kohout, Ph.D. – Modulární přístup k chirálním membránám pro rozšiřitelnou enantioseparaci racemických léčiv
• Ing. Tomáš Prošek, Ph.D. – Vliv precipitátů na transport vodíku a vodíkem vyvolané zkřehnutí hliníkových slitin
• Ing. Richard Pokorný, Ph.D. – Charakterizace vývoje plynů a vzniku sklo-tvorné taveniny za účelem pochopení a minimalizace primárního pěnění při tavení skla
• Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D. – Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik
• Mgr. Elena Miliutina, Ph.D. – Příprava, charakterizace a využití hybridních MOF-Me nanostrukturních materiálů
• Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Výpočetní návrh metal-organických porézních kapalin pro adsorpci plynů a katalýzu
• RNDr. Michal Kolář, Ph.D. – Vstříc atomárnímu pochopení prvních okamžiků života proteinu
• prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D. – Spojení fotochemie a elektrochemie v redoxní katalýze na bázi flavinů
• prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D. – Časově závislé simulace pro časově rozlišené elektronové spektroskopie
• prof. Ing. Pavel Lhoták, CSc. – Chalkogenové analogy calix[n]arenů coby nové makrocykly pro supramolekulární chemii
• Ing. Barbora Branská, Ph.D. – Inhibitory ze zpracování bioodpadu: výzva nebo příležitost pro biotechnologickou produkci chemikálií klostridiemi?

Mezi projekty typu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022 byli úspěšní dva žadatelé z VŠCHT Praha:

• Martin Pižl – Redoxní a fotochemické vlastnosti polypyridylových biosenzorů
• Marie Švecová – Zesilující substráty na bázi mědi pro pokročilé techniky vibrační spektroskopie

Spoluřešiteli standardních projektů jsou:

• Sedmidubský David prof. Dr. Ing. – Výzkum imobilizace těžkých kovů v alternativních nízkouhlíkových kompozitech
• Stoulil Jan doc. Ing., Ph.D. – Predikce mechanického chování struktur tvořených 3D tiskem slitiny titanu s betastrukturou
• Fojt Jaroslav doc. Ing., Ph.D. – Vliv povrchových modifikací na funkční vlastnosti biodegradabilních materiálů na bázi zinku pro aplikace v oblasti kostních rekonstrukcí
• Nekvindová Pavla doc. Ing., Ph.D. – Pokročilé anorganické nanokompozity pro distribuované senzory škodlivého záření
• Sofer Zdeněk prof. Ing., Ph.D. – Chytré bydlení - systémy akumulace energie ukryté v budovách jako součást základních stavebních prvků
• Eigner Václav Ing., Ph.D. – Posouvání hranic složitosti při řešení krystalových struktur pomocí kombinace XRPD a ssNMR
• Demnerová Kateřina prof. Ing., CSc. – Interakce prokaryotických a eukaryotických buněk s nanovlákny s různou morfologií a strukturou
• Parkan Kamil doc. Ing., Ph.D. – Ligandy pro mannosa-6-fosfát/insulin podobný růstový faktor 2 receptor a jejich in vitro efektů v patologických a nervových proceses
• Uhlík Ondřej prof. Ing. Bc., Ph.D. – Dynamika a údržba genomů v jednoduchých a homogenních přirozených komunitách prokaryot
• Vrňata Martin prof. Dr. Ing. – Černé kovy povrchově dekorované MXeny jako citlivé vrstvy chemirezistorů
• Kolář Michal RNDr., Ph.D. – Organelární translace jako evoluční hřiště
• Hassouna Fatima doc. Mgr., Ph.D. – Intermitence ve fotoluminiscenci nanokrystalů: objasnění dynamiky nosičů na dlouhé časové škále pomocí ultrarychlých procesů

Studentka magisterského studia Bc. Markéta Hudcová z oboru Výroba léčiv se na konci listopadu účastnila soutěže SHE STEM Award, ve které soutěží studenti o nejlepší bakalářskou práci v ČR, zaměřenou na vědu, technologii, inženýrství a matematiku. Finále této soutěže organizovalo SWE (Society of Women Engineers) v Brně, kde se jednotlivé práce prezentovali veřejnosti a porotě, která se skládala ze zástupců společností Honeywell, Eaton, SolarWinds a zástupců SWE. V konkurenci 8 dalších finalistek z vysokých škol z celé republiky, se se svou prací na téma „Katalyzátory na bázi imidazoliniových solí pro přípravu styrenkarbonátu“ umístila na krásném třetím místě. Cílem této práce byla příprava homogenních a heterogenních katalyzátorů na bázi imidazoliniových solí katalyzujících reakci styrenoxidu s oxidem uhličitým a následné studium reakcí za různých podmínek. Cenou pro první tři umístěné byl výjezd na zahraniční konferenci „WE LOCAL“ do Barcelony, kterého se budou účastnit příští rok v květnu. Studentka dodává, že nejvíce váží zkušenosti prezentovat svůj výzkum na půdě businessu a kontaktů se zdejšími společnostmi. Na závěr by chtěla poděkovat své vedoucí doc. Ing. Elišce Vyskočilové, Ph.D. a konzultantce Ing. Kateřině Zítové, které ji při práci vedly. Pro potencionální zájemce o další ročník, popřípadě další informace, navštivte stránky https://sheaward.cz

Anastasia Polách, absolventka Fakulty potravinářské a biochemické technologie, zvítězila v české části soutěže se svoji bakalářskou prací Characterization and classification of a novel bacterial isolate of the family Cellulomonadaceae using a polyphasic approach a zúčastní se mezinárodní WE Local konference v Barceloně.

Na třetím místě se pak mezi 23 účastnicemi umístila Markéta Hudcová z Fakulty chemické technologie s bakalářskou prací Imidazolinium-based catalysts for styrene carbonate preparation.

SHE STEM Award je ocenění udělované brněnskou affiliate mezinárodní neziskové organizace Society of Women Engineers ve spolupráci se společností Honeywell spol. s r.o. Cena je udělena autorkám nejlepších bakalářských prací vypracovaných na technických vysokých školách v Česku. 

Soutěž je organizována za účelem podpory výjimečných výkonů dívek a žen v technických oborech. Je součástí poslání Society of Women Engineers, která každoročně oceňuje úspěchy žen a dívek na všech úrovních jejich kariéry v oblasti technologií. 

Ocenění uděluje Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových každoročně v předvečer 17. listopadu.

Profesor Hanika je absolventem VŠCHT Praha, kde také na Katedře, dnes Ústavu, organické technologie Fakulty chemické technologie v roce 1972 úspěšně dokončil svou kandidátskou disertační práci. Na Ústavu organické technologie také dlouhá léta působil, po habilitaci v roce 1990 pak jako docent a po jmenování v roce 1996 jako profesor pro obor organická technologie. Titul doktora věd (DrSc.) mu byl udělen již v roce 1987. Profesor Hanika zastával na Fakultě chemické technologie i významné funkce proděkana (1985–1990) a v letech 1990–1991 jako děkan fakultu vedl.

Do programu výuky na mateřském Ústavu organické technologie naší vysoké školy se profesor Hanika významně zapsal zavedením předmětů Speciální separační procesy, Vícefázové reaktory a Farmaceutické inženýrství, které zde přednášel. Za svého působení na VŠCHT Praha vychoval několik desítek bakalářů, diplomantů a doktorandů. Aktivně pedagogicky působil i na Univerzitě Pardubice, kde přednášel Katalýzu průmyslových organických syntéz.

V pedagogickém zaměření prof. Haniky se odrážejí jeho vědecké zájmy, kterými jsou především vícefázové reaktory, heterogenní katalýza, aplikovaná chemická kinetika, organická technologie a petrochemie a matematické modelování. Jeho jméno se objevovalo a stále objevuje v předních světových časopisech oboru.

V roce 2004 byl profesor Hanika zvolen ředitelem Ústavu chemických procesů, AV ČR, v.v.i., a v této funkci setrval až do roku 2012. Profesor Hanika jako odborník na průmyslovou chemii či heterogenní katalytické procesy na ÚCHP přinesl i nové vědní podněty a aplikační zkušenosti, které velmi pozitivně ovlivnily další směrování ústavu, zejména orientaci na nastupující celosvětový trend chemického inženýrství, vycházející z odezvy na děje na molekulární úrovni ve vícefázových soustavách, i orientaci směrem k bioinženýrství a environmentálnímu inženýrství. Bez nadsázky lze říci, že pod jeho vedením ústav získal vysoké mezinárodní renomé. Je třeba zdůraznit, že působení ve funkci ředitele ústavu akademie věd činnost prof. Haniky na Vysoké škole chemicko-technologické neukončila, pedagogicky i jako vědecký spolupracovník a člen vědeckých rad a nejrůznějších komisí působí na VŠCHT dodnes.

Prof. Hanika je laureátem řady ocenění. Česká společnost chemická udělila v roce 2015 prof. Jiřímu Hanikovi, za výsledky studií ve výzkumu a vývoji chemických reaktorů Hanušovu medaili. Za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti chemické technologie a reaktorového inženýrství mu byl v roce 2016 udělen titul „doctor honoris causa“ Univerzity Pardubice. V roce 2021 mu byla rektorem VŠCHT Praha udělena Medaile Emila Votočka.

Profesor Hanika působil ve vědeckých a oborových radách a vrcholových orgánech různých institucí. Z dlouhého výčtu lze uvést vědecké rady všech čtyř fakult Praha i celé VŠCHT Praha, na Univerzitě Pardubice pak VR univerzity i její FCHT, dále vědeckou radu ÚCHP AV ČR; Českou komisi pro udělování titulu DrSc., stálou pracovní skupinu pro chemii Atestační komise MŠMT a hodnotitelskou komisi AVČR. V aplikační sféře pak Výboru pro výzkum skupiny Unipetrol, Výboru Svazu chemického průmyslu ČR pro výzkum a vývoj, Výboru České společnosti chemické, pracovní skupiny Chemické reaktorové inženýrství Evropské federace chemického inženýrství.

K osobním zálibám profesora Haniky patří klasická hudba, sport (turistika, lyžování), cestování a astronomie.

Ústav anorganické technologie je zapojen do mezinárodního projektu H2020 NEWELY (Next Generation Water Electrolyser). Tento projekt dosáhl významného úspěchu, když získal ocenění za nejlepší inovaci na Clean Hydrogen Partnership Awards 2022. Věříme, že tento úspěch je jeden z mnoha, který tato práce bude v následujících letech sklízet. Pro další informace můžete navštívit stránky projektu https://newely.eu

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Z VŠCHT Praha uspěli se svými projekty:

doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. – Vysocepevné a voděodolné MOC kompozity se sekundárními plnivy: příspěvek 2D uhlíkových nanomateriálů a jejich kombinací

Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D. – Vývoj inhibitorů polymerizace aktinu jako potenciálních migrastatik

Ing. Ctirad Červinka, Ph. D. – Vývoj ab initio modelování pro neuspořádané molekulární polovodiče

Ing. Martin Veselý, Ph.D. – Na míru šité nízko-dimenzionální vrstevnaté materiály za hranicí grafenu a jejich využití v základním výzkumu heterogenních katalyzátorů

Další podrobnosti na webu Grantové agentury ČR

Při příležitosti 70. let od založení samostatné VŠCHT Praha byla odhalena pamětní deska připomínající místo vzniku prvních syntetických biokompatibiblních hydrogelů pro medicinální aplikace.

Odhalení pamětní desky se zúčastnili prof. Kamil Wichterle, jako zástupce rodiny Otty Wichterleho, v jehož hlavě se zrodil nápad přípravy hydrogelových biomateriálů a Ing. Drahoslav Lím ml., syn Drahoslava Líma, který během krátké doby (1952-1955) mistrně uspěl v designu i přípravě hydrogelů s vlastnostmi vhodnými pro implantáty a v roce 1955 i takových hydrogelů, které měly vhodné jak mechanické, tak optické vlastnosti pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Tyto materiály jsou založeny na sesíťovaných polymerech (2-hydroxyethylmethakrylátu (HEMA). Klíčovým krokem pro jejich průmyslovou prudukci bylo vynalezení metody rotačního odlévání, kterou Otto Wichterle vyvinul o Vánocích 1961 ve svém obýváku, již jako zaměstnanec-ředitel Ústavu makromolekulární chemie. Hydrogely odvozené od těchto původních materiálů využívá v medicínských aplikacích v současnosti asi 1/10 lidské populace, které výrazně zlepšují kvalitu jejich života.

"Ústav polymerů VŠCHT Praha se hrdě hlásí k odkazu Otto Wichterleho a Drahoslava Líma a vedle pohledu do minulosti vypisuje juniorskou výzkumnou pozici v oblasti „chytrých“ polymerních hydrogelů“, říká Prof. Merna, vedoucí Ústavu polymerů, který vznik pamětní desky spolu s prof. Rodou inicioval v roce 2019 po návštěvě Polytechnico Milano, kde se inspiroval pamětní deskou Histrorical landmark pro nositele Nobelovy ceny za chemii v oblasti makromolekulární chemii Giulia Natty, udělené The Material Information Society (ASM International) již v roce 1999. "O získání obdobné prestižní desky se budeme ucházet, jelikož významem je objev hydrogelů Wichterleho a Líma srovnatelný s Nattovým objevem stereospecifických polymerů. Přál bych si, aby deska mohla být umístěna v naší hlavní posluchárně AI, kde prof. Wichterle v 50. letech přednášel. Na rozdíl od Milánských jsme však dokázali díky našim pamětníkům, zejména doc. Bohumilu Meissnerovi (absolvent 1954) a dr. Pavle Kopečkové, která s Límem spolupracovala od roku 1960, zaznamenat i přesnou polohu Límovy laboratoře, to se Miláně nepodařilo a i výzkum sterospecifických polymerací na Polytechnico zcela zanikl“, dodává Merna.

Ústav Polymerů VŠCHT Praha

Noci vědců na VŠCHT Praha se letos účastnilo 2596 návštěvníků, kteří měli možnost zažít si vědu všemi smysly. Program připravilo na 140 nadšených lidí složených z vědců a vědkyň z VŠCHT Praha, středoškoláků z Chemického kroužku, Letního tábora Fénix a Letního soustředění Běstvinka, participujících organizací a přátel školy.

Akce probíhala v prostorách VŠCHT Praha 30. 9. 2022 od 17:00 h do 22:00 h a nabízela:

• 71 programových položek v češtině
• 28 programových položek v angličtině
• 12 odborných zastávek v rámci prohlídek
• 7 dílniček
• 5 online programů dostupných do konce roku
• 3 procházky po smyslech labyrintem VŠCHT Praha

Na ohlasy se můžete dívat ve facebookové události Noc vědců v Praze 2022.

Těšíme se na celoroční vědu a Noc vědců v roce 2023!

Při příležitosti oslav 70 let samostatné VŠCHT Praha se v pátek 23. září sešla vědecká rada VŠCHT Praha. Během slavnostního ceremoniálu, který se odehrával v prostorách Strahovského kláštera, rektor VŠCHT Pavel Matějka předal čestné doktoráty 3 významným vědcům: předsedkyni Akademie věd ČR, profesorce Evě Zažímalové, řediteli Ústavu Maxe Plancka pro koloidy a fázová rozhraní, doktoru Peteru Seebergerovi a bývalému řediteli Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, doktoru Zdeňku Hostomskému.

Dále si během slavnostního zasedání vědecké rady z rukou rektora převzali Medaile Emila Votočka profesor Martin Hof a profesor Aleš Procházka. 

„Oslavy významných výročí jsou též vhodnou příležitostí k ocenění významných osobností. V případě našich tří čestných doktorátů a dvou Medailí Emila Votočka se jedná o mimořádné osobnosti české i evropské vědy, které přispívaly k dobrému jménu VŠCHT Praha a se kterými budeme nadále spolupracovat, a tudíž jim chceme dodat energii do dalšího rozvoje evropského výzkumného prostoru,“ uvedl rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka.

„Čestného doktorátu od VŠCHT si velmi vážím. Jde o univerzitu, která je špičkou ve svém oboru a která již od svého vzniku "prošlapává" cestu pro nové metody, přístupy a přináší i zásadní objevy. A co je velmi důležité, vždy byla a je otevřená meziinstitucionální i mezioborové spolupráci,“ sdělila profesorka Eva Zažímalová.

 „Jedním z vývozních artiklů české vědy jsou beze sporu chemické obory, v nichž dlouhodobě dosahujeme světově významných výsledků. A bez velké nadsázky lze jistě také říci, že jedním z epicenter české chemie je dejvický kampus, kde téměř nadohled sousedí VŠCHT a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, které pojí četné a těsné vazby. Byla to velká čest vést uplynulých 10 let tento ústav a napomáhat rozvoji naší vzájemné spolupráce nejen v oblasti vzdělávací a výzkumné, ale i v té společenské v rámci zdejší akademické komunity. A je velká pocta přebírat čestný doktorát právě od VŠCHT," řekl k ocenění doktor Zdeněk Hostomský.

Dne 15. 9. proběhla na VŠCHT první prezenční schůzka projektu H2020 NEWELY (Next Generation Water Electrolyser), který je za naši fakultu reprezentován Ústavem anorganické technologie. Tento projekt společně se zahraničními partnery ze 6 zemí světa cílí na vývoj a testování nových komponent pro vodní elektrolyzéry. Díky inovacím v oblasti membrán, elektrod a změnám v celkovém návrhu systému uspořádání vznikne vysoce efektivní a zároveň konkurenční prototyp do roku 2023. Projekt má potenciál vytvořit řešení pro skladování ekologické vodíkové energie v Evropě a světě, díky čemuž lze přejít v dnešní složité době k energeticky udržitelnějším systémům. I proto je projekt spolufinancován z grantů Evropské unie. Pro další informace můžete navštívit stránky projektu https://newely.eu

V prvním zářijovém týdnu se v prostorách naší školy uskutečnil osmý ročník letní školy Prague–Weizmann Summer School on Drug Discovery and Development. Akce byla jako již tradičně pořádána ve spolupráci s UOCHB, IOCB Tech a izraelským Weizmannovým institutem. Letní škola byla slavnostně zahájena za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a izraelské velvyslankyně Anny Azari. Hlavní náplní byly přednášky zabývající se výzkumem a vývojem léčiv, které si vyslechlo téměř sto padesát účastníků z celého světa. Mezi přednášejícími byli vědci z akademické sféry, zástupci start-upů i odborníci z velkých farmaceutických firem. V rámci doplňkového programu měli účastníci možnost navštívit školní pivovar, zúčastnit se prohlídky Prahy a vyslechnout si varhanní koncert v Karolinu. Příští ročník letní školy proběhne v Izraeli v termínu od 30. července do 4. srpna.

Foto: Tomáš Belloň

Projekt Elektronická cvičebnice organické chemie z VŠCHT Praha byl oceněn jako nejlepší projekt z Česka v rámci soutěže INTERNATIONAL HIGHER EDUCATION TEACHER AWARD 2021/2022 pořádané konsorciem Profformance, které se zaměřuje na rozvoj výuky na vysokých školách. Cena byla předána 16. 6. 2022 na meetingu v Budapešti.

• Elektronická cvičebnice

O Elektronické cvičebnici

Elektronická cvičebnice byla vytvořena na Ústavu organické chemie ve spolupráci s Centrem informačních služeb. Hlavními autory jsou Radek Cibulka, Hana Kotoučová, Ondřej Kundrát, Martin Mastný, Markéta Rybáčková. Je však nutno zmínit participaci více než desítky magisterských a doktorských studentů, kteří se podíleli hlavně na testování úloh. Původní verzi cvičebnice naprogramoval Bedřich Košata.

Elektronická cvičebnice organické chemie umožňuje procvičování organické chemie pomocí „řeči vzorců“, což je zásadní pro pochopení organické chemie. Každá úloha je nejen graficky zadána, ale rovněž vyžaduje odpověď formou chemického vzorce, který uživatel aktivně zakresluje. Odpověď je ihned po odeslání vyhodnocena a v případě špatné odpovědi se objevuje nápověda. Portál může být využit při studiu nebo se uživatel může nechat vyzkoušet. Test si sestavuje sám, je možno zvolit počet příkladů i oblast zkoušení (například alkeny nebo elektrofilní aromatická substituce). Kromě on-line testování je možné uživatelem zvolené okruhy příkladů vložit do pdf dokumentu a připravit si tak vlastní cvičebnici. Zakreslování vzorců v počítačovém prostředí zároveň umožňuje seznámit se s jedním z nejrozšířenějších kreslících programů využívaným v řadě databází (Marvin JS editor). Elektronická cvičebnice je součástí portálu, který je připraven na možnost vkládání příkladů dalšími spoluautory.

Ústav anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické se od 1.7.2022 účastní mezinárodního projektu v rámci výzvy M.ERA-Net. Projekt s názvem IMMENSE bude v následujících letech řešen za koordinace Fraunhofer Institute for Electronic Nano Systems (Německo) ve spolupráci s českým ÚJV Řež, a. s., německou Technische Universität Bergakademie Freiberg a španělským Euskal Herriko Unibertsitatea Institute for Polymer Materials.

Cílem projektu je vývoj inovativních materiálů pro současnou technologii palivových článků a dále pak snížení spotřeby drahých kovů a tím i výrobních nákladů vlastního palivového článku pomocí technologií digitálního inkoustového tisku. Výzkumné aktivity budou probíhat v souladu s aktuálními požadavky trhu, což bude zajišťovat zapojený průmyslový partner. Výsledkem práce bude prototyp inovativního palivového článku určeného primárně pro využití v automobilovém průmyslu.

Projekt bude realizován v období od července tohoto roku do července 2025. Pro další informace můžete navštívit stránky projektu https://www.immense-mera.net/en.html nebo kontaktovat prof. Karla Bouzka, který tento projekt koordinuje v rámci VŠCHT Praha.

Studentka Bc. Eva Stránělová studující na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství byla přijata na roční stáž ve Švýcarském CERNU, konkrétně do oddělení Surface Analysis. Předmětem jejího výzkumu bude analýza a modifikace povrchu mědi při pokojových a kryogenních teplotách. Tento materiál totiž tvoří základní vnitřní kostru Velkého hadronova urychlovače (Large Hadron Collider). Jedním z cílů její práce, tak bude zmírnění elektronového mraku v urychlovači tak, aby nezpůsoboval odchylky paprsku.

Na tuto pozici studentka narazila při hledání stáže přes léto, která by odpovídala jejímu zaměření z laboratoře kovových materiálů. Po přihlášení byla vybrána z následného výběrového řízení. „K přijetí do CERNU mi velmi napomohly znalosti a praxe, které jsem získala pod vedení doc. Ing. Aleny Michalcové, Ph.D. v laboratoři Transmisní elektronové mikroskopie, spadající pod Centrální laboratoře VŠCHT,“ dodává Bc. Stránělová.

Za celou fakultu FCHT gratulujeme a přejeme mnoho významných výzkumných úspěchů.

Česká společnost pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF) je zájmové sdružení právnických osob zabývající se výzkumem a aplikací fotokatalytických procesů. Ty slouží k odstraňování znečišťujících látek z životního prostředí, ať už se jedná o látky přítomné ve vzduchu (nízké koncentrace těkavých organických látek) či o stabilní látky obsažené v odpadních vodách, které jsou těžko odbouratelné (zbytky léčiv, barviv). Princip metody je založen na absorpci UV záření na povrchu fotokatalyzátoru za produkce reaktivních radikálů. Takto je možno pomocí UV záření rozkládat organické látky až na vodu a oxid uhličitý bez nutnosti dodávat do systému další činidla. Příkladem finálního produktu jsou různé samočistící nátěry, které nejsou náchylné k zašpinění a uchovávají si původní vzhled.

Infografiky

V interaktivních infografikách jsou vysvětleny fotokatalytické procesy.

• Fotokatalýza (česky)
• Photocatalysis (English)

Členství VŠCHT Praha v ČSAF umožní efektivní spolupráci mezi výzkumnou organizací a průmyslovými partnery zejména při nalézání nových výzkumných témat. VŠCHT Praha nabízí prostřednictvím výzkumné skupiny prof. Krýsy působící na Ústavu anorganické technologie a Technoparku Kralupy standardizované metody pro stanovení fotokatalytické aktivity. Ty ve spojeních s certifikačním programem ČSAF umožní identifikaci neúčinných či nebezpečných fotokatalytických výrobků či procesů a chrání tak koncového zákazníka.

V pátek 24. 6. 2022  byly v Betlémské kapli slavnostně předány diplomy absolventům magisterského studia FCHT.

Čerstvě promovaným inženýrům gratulujeme a přejeme hodně štěstí, spoustu profesních i životních úspěchů.  Věříme, že na svou alma mater budete s láskou vzpomínat a budete hrdými absolventy VŠCHT Praha.

Pokud chcete být i nadále ve spojení se školou, můžete využít služeb Alumni klubu. Více informací na alumni.vscht.cz.

Ve čtvrtek 23. června 2022 byly předány ceny Francouzského velvyslanectví v České republice, které jsou každoročně udělovány mladým talentovaným vědcům v sedmi kategoriích. Zástupci VŠCHT se mohli radovat z úspěchu hned ve třech z nich.

Jaroslav Aubrecht triumfoval v kategorii environmentální a klimatický výzkum s prací Development of Cr-free environmentally-friendly hydrogenolysis catalysts to make ester hydrogenolysis sustainable. Filip Antončík získal 2. místo v kategorii chemie za práci Next-generation high-temperature superconductors a Bronislav Jurásek skončil třetí v kategorii farmacie s prací Analogs and Metabolites of New Psychoactive Substances.

Do soutěže se tradičně hlásí desítky kandidátů z celé ČR, kteří jsou nejprve vybráni svými institucemi a následně předstupují před porotu složenou z českých a francouzských odborníků s obhajobou své práce. Tři nejlepší uchazeči dostanou finanční odměnu v podobě šeku věnovaného příslušnou sponzorskou společností. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

Slavnostní předávání vědeckých cen pak probíhá v prostorách Francouzského velvyslanectví v Praze, v Buquoyském paláci. Ceremoniálu předsedá velvyslanec Francie v ČR a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce.

Projekt Elektronická cvičebnice organické chemie z VŠCHT Praha byl oceněn jako nejlepší projekt z Česka v rámci soutěže INTERNATIONAL HIGHER EDUCATION TEACHER AWARD 2021/2022 pořádané konsorciem Profformance, které se zaměřuje na rozvoj výuky na vysokých školách. Cena byla předána 16. 6. 2022 na meetingu v Budapešti.

• Elektronická cvičebnice

O Elektronické cvičebnici

Elektronická cvičebnice byla vytvořena na Ústavu organické chemie ve spolupráci s Centrem informačních služeb. Hlavními autory jsou Radek Cibulka, Hana Kotoučová, Ondřej Kundrát, Martin Mastný, Markéta Rybáčková. Je však nutno zmínit participaci více než desítky magisterských a doktorských studentů, kteří se podíleli hlavně na testování úloh. Původní verzi cvičebnice naprogramoval Bedřich Košata.

Elektronická cvičebnice organické chemie umožňuje procvičování organické chemie pomocí „řeči vzorců“, což je zásadní pro pochopení organické chemie. Každá úloha je nejen graficky zadána, ale rovněž vyžaduje odpověď formou chemického vzorce, který uživatel aktivně zakresluje. Odpověď je ihned po odeslání vyhodnocena a v případě špatné odpovědi se objevuje nápověda. Portál může být využit při studiu nebo se uživatel může nechat vyzkoušet. Test si sestavuje sám, je možno zvolit počet příkladů i oblast zkoušení (například alkeny nebo elektrofilní aromatická substituce). Kromě on-line testování je možné uživatelem zvolené okruhy příkladů vložit do pdf dokumentu a připravit si tak vlastní cvičebnici. Zakreslování vzorců v počítačovém prostředí zároveň umožňuje seznámit se s jedním z nejrozšířenějších kreslících programů využívaným v řadě databází (Marvin JS editor). Elektronická cvičebnice je součástí portálu, který je připraven na možnost vkládání příkladů dalšími spoluautory.

Ve středu 22. června 2022 byly předány během doktorských a docentských promocí Medaile Emila Votočka šestici výrazných osobností Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění v Betlémské kapli převzali:

• prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.
• prof. Ing. František Kvasnička, CSc.
• prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc.
• doc. Ing. Milada Plocková, CSc.
• doc. Ing. Olga Smrčková, CSc.
• doc. RNDr. Daniel Turzík, CSc.

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Profesor Emil Votoček, na jehož počest je medaile pojmenována, se mimořádně zasloužil o vzestup úrovně výuky chemie i vědeckého výzkumu v tomto oboru na pražské polytechnice (předchůdkyni dnešní VŠCHT Praha) v první polovině 30. let minulého století. Byl také vůdčí osobností Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství, která vznikla v roce 1920.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předal 17. června 2022 v Karolinu jmenovací dekrety novým profesorkám a profesorům. Učinil tak na základě návrhů vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

VŠCHT Praha měla na ceremoniálu hned tři zástupce. Profesorské řady naší univerzity rozšířili Jan Merna (obor Makromolekulární chemie), Pavel Novák (obor Metalurgie) a Vojtěch Spiwok (obor Biochemie).

Ministr Petr Gazdík při předávání zdůraznil, že získání profesorského titulu je významným oceněním odkazujícím ke špičkové pedagogické činnosti a výjimečné práci vědecké, výzkumné nebo umělecké. Při slavnostním jmenování vyzdvihl nesmírné nasazení, trpělivost a cílevědomou každodenní práci akademiků.

Ministr školství zároveň profesorkám a profesorům poděkoval za zvládání současné náročné situace v souvislosti s děním na Ukrajině: „Současná velmi vážná situace spojená s válečným konfliktem na Ukrajině výrazně zasáhla i do oblasti vysokého školství. Vysoké školy takřka ihned po začátku války velmi proaktivně nabídly pomyslnou pomocnou ruku nejen ukrajinským studentům, akademických či vědeckým pracovníkům a jejich rodinám, ale i dalším lidem, kteří museli opustit své domovy. S postupujícím časem trvání války na Ukrajině musím znovu vyzdvihnout studijní, pracovní i dobrovolnickou podporu ze strany vysokých škol, která měla a má velmi pozitivní odezvu i v zahraničí. Tato vlna organizované podpory ze strany vysokých škol přirozeně přináší další zátěž na aparát vysokých škol a vyžaduje velké individuální i institucionální nasazení, za které bych Vám chtěl upřímně poděkovat.“

Zdroj: TZ MŠMT ČR

Setkání uchazečů o studium s reprezentanty FCHT se uskuteční ve středu 15. 6. od 12 hodin v budově A VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Dejvice (v posluchárně AI).

Jedná se o neformální setkání, kde uchazeči v předstihu získají informace např. o zápisech, ubytování na kolejích, možnostech stravování, kde je možné získat skripta a o „seznamováku“. Také se dozví něco o průběhu studia, možnostech zapojení do výzkumných projektů, výjezdech na zahraniční pobyty i o možnostech praxí při studiu a uplatnění našich absolventů.

Po úvodní části bude následovat exkurze vedená současnými studenty FCHT. Účastníci se podívají na některá místa ve škole, včetně laboratoří, která budou v brzké době navštěvovat.

Svou účast mohou předběžně přijatí uchazeči o studium potvrzovat prostřednictvím tohoto formuláře do 12. 6. 2022.

Ve středu 25. 5. 2022 se v prostorách VŠCHT Praha uskutečnilo zasedání valné hromady Hydrogen Europe Research. Tato významná organizace sdružuje evropské výzkumné instituce věnující se aktivně výzkumu a vývoji vodíkových technologií. Zároveň se jedná (společně s Evropskou unií a Hydrogen Europe Industry) o jednu ze tří organizací tvořících Clean Hydrogen Partnership, organizaci typu „public-private-partnership“ zodpovědnou za určování Evropské strategie výzkumu, vývoje a demonstračních aktivit v oblasti vodíkových technologií, včetně podpory vybraných projektů z veřejných prostředků na Evropské úrovni.

„Jedná se již o třetí valnou hromadu této organizace konanou v Praze a zajišťovanou organizačně VŠCHT Praha. S výjimkou Bruselu dosud v žádném evropském městě neproběhlo zasedání častěji,“ říká profesor Karel Bouzek z Fakulty chemické technologie, pod jehož dohledem akce probíhala.  Vlastnímu jednání valné hromady předcházelo zasedání představenstva této organizace spojené s pracovním setkáním s představiteli státní správy, vybraných regionů ČR a významných průmyslových a výzkumných subjektů aktivních v oblasti vodíkových technologií.

Postgraduální studentka Ing. Tereza Černá zaznamenala jedinečný úspěch. Se svou přednáškou „Design and synthesis of easily tunable optically pure spiropyrans“ získala na každoroční soutěžní konferenci mladých vědců „Interdisciplinary meeting of young life scientists“ v sekci „Organic chemistry and catalysis“ hned dvě ceny za nejlepší přednášku. Ing. Černá zvítězila jak v hodnocení odborné komise, tak samotných účastníků konference.

Ing. Tereza Černá je studentkou doktorského studijního programu na Ústavu organické chemie ve skupině doc. Kohouta. Ve své práci se zabývá návrhem, přípravou a charakterizací tzv. chytrých organických materiálů, tedy látek, které umožňují snadnou a rychlou modifikaci jejich makroskopických vlastností. Specializuje se zejména na světlem modulovatelné sloučeniny, které jsou snadno a rychle ovladatelné externím světleným pulsem o definované vlnové délce. Připravené materiály by v budoucnu mohly najít uplatnění např. jako nosiče pro řízené uvolňování léčiv, jednotky pro ukládání dat, či zcela bezprecedentní světlem ovladatelné stacionární fáze v kapalinové chromatografii.

Správní rada Fulbrightovy komise schválila výběr stipendistů na akademický rok 2022-23. Celkem bude v USA sbírat zkušenosti 32 stipendistů z deseti českých univerzit, tří ústavů Akademie věd ČR, nemocnic, neziskových organizací a veřejnoprávních medií. Mezi nimi jsou také dvě zástupkyně VŠCHT Praha. Soňa Hříbalová z Ústavu skla a keramiky bude působit Pensylvánské státní univerzitě, Lenka McGachy z Ústavu chemie ochrany prostředí pak na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Prestižní Fulbrightovy stipendijní programy financované českou a americkou vládou poskytují českým občanům příležitost studovat, provádět výzkum či vyučovat v USA. Českým vzdělávacím a výzkumným institucím pak dávají možnost získat pedagoga nebo vědce z USA.

O stipendia se uchází jednotlivci přímo u Fulbrightovy komise, nikoliv přes své domovské akademické či jiné instituce. Stipendisté jsou vybíráni v otevřené soutěži. Základním kritériem výběru pro všechny programy je kvalita uchazeče a jeho projektu. Fulbrightova komise posuzuje přihlášky do všech programů spolu s odborníky v daném oboru z České republiky a ze zahraničí.

Oběma dámám gratulujeme a přejeme spoustu úspěchů ve výzkumu!

Ukázka chemických experimentů určená 8. ročníkům základních škol ChemShow proběhla tento týden v Mostě. Tamní magistrát rozproudili svými experimenty zástupci naší školy a předvedli, jak už samotný název napovídá, chemické zápalné pokusy, které nelze v rámci běžné výuky na školách provádět, a nejsou běžně v osnovách. Každoroční akci navštíví v několika blocích až 600 studentů a nahlédnou tak pod pokličku barevné a třaskavé chemii. Program proběhl pod záštitou strategického partnera ORLEN Unipetrol a.s.

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o první ročník. Ocenění za rok 2021 bylo předáno na plese VŠCHT Praha. Ten se z důvodů omezení souvisejících s onemocněním COVID-19 uskutečnil až na 28. dubna 2022.

Výsledky

Laureáty prvního ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2021 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHI: Dr. Ing. Pavel Vrbka z Ústavu fyzikální chemie
• Nejlepší pedagog za FCHT – prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. z Ústavu organické technologie
• Nejlepší pedagog za FPBT – doc. Ing. Iveta Hrádková, Ph.D. z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky
• Nejlepší pedagog za FTOP – Ing. Marek Staf, Ph.D. z Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. z Ústavu ekonomiky a managementu
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Šárka Dintarová z děkanátu FTOP

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Ano, jsme zpátky!! Lesamáj se konečně vrací do své původní podoby, a tak se opět můžete těšit na den nabitý hudbou, divadlem, workshopy, autorským čtením a tak.

Jsme multižánrový festival v duchu studentské spolupráce a sounáležitosti tak, jak si to tradice žádá.

Vstup je zdarma!!

Právě je také spuštěna nominace VELIČENSTEV.

Veličenstva jsou pro nás moc důležitá, tak nominuj!

Chybět nebude ani studentská vesnička, kde vám spolky ukážou, jakou srandu s nimi můžete zažívat po celý rok.

• Událost na Facebooku s novinkami o akci

Ocenění je určeno pro výjimečné evropské vědce aktivně podporující asociaci a její časopisy.

Asociace Chemistry Europe sestává z 16 chemických společností z 15 evropských zemí a reprezentuje přes 75 000 chemiků. Vydává řadu vysoce kvalitních vědeckých časopisů pokrývající nejrůznější oblasti chemie. Jednou za dva roky pak asociace jmenuje tzv. Fellows Class, kterou tentokrát tvoří 27 vědeckých osobností včetně profesora Radka Cibulky z Ústavu organické chemie VŠCHT Praha. Zařazení do této skupiny je nejvyšším oceněním, jež asociace uděluje a jímž zvýrazňuje práci výjimečných evropských vědců pro Chemistry Europe a její časopisy.

„Ceny si nesmírně vážím a chápu ho zejména jako ocenění celé pracovní skupiny, kolegů a studentů a dále mých spolupracovníků z mnoha evropských zemí,“ říká profesor Cibulka.

Kompletní složení Chemistry Europe Fellows Class 2020/21 najdete ZDE.

Mozaiky, umělecká výzdoba složená z malých kousků kamene, keramiky či skla, se nacházejí ve veřejném prostoru po celém Česku. Leckdy je mineme bez povšimnutí, přitom jsou to mnohdy cenná díla našich předních výtvarníků. Jedním z projektů, který se na ně snaží upozornit, je databáze České mozaiky. Povídali jsme si s její hlavní autorkou Irenou Kučerovou.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze hostila 11. ledna 2022 zástupce německého Federálního ministerstva pro vzdělání a výzkum a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Tématem návštěvy byl výzkumný program skupiny profesora Karla Bouzka z Ústavu anorganické technologie, zaměřený na vodíkové technologie.

 Dr. Stefan Kaufmann, inovační komisař pro zelený vodík, a Dr. Alexander Puk, vedoucí oddělení pro hospodářství a vědu německého velvyslanectví, diskutovali se zástupci VŠCHT především možnosti podpory rozvoje vodíkových technologií v ČR a spolupráci s německými partnery. „Doktor Kaufmann ocenil rozsah a úroveň našich výzkumných aktivit v oblasti vodíkových technologií i intenzitu mezinárodní spolupráce,“ říká k návštěvě profesor Bouzek, který s německým velvyslanectvím spolupracuje již delší dobu.

Nejbližší akcí realizovanou ve vzájemné spolupráci bude Česko-německý den plánovaný na 23. březen 2022 a organizovaný v rámci mezinárodní konference Hydrogen Days 2022.

 Více o výzkumných aktivitách skupiny profesora Bouzka si můžete přečíst v nedávném rozhovoru pro web VŠCHT.

Rektor VŠCHT Praha, profesor Pavel Matějka ocenění předal na tradičním adventním koncertu v Betlémské kapli v pondělí 13. prosince 2021.

Medaile Emila Votočka

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Oceněn byl profesor Jiří Brožek.

Cena rektora

Přehled oceněných:

• Hana Scholleová – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha
• Ondřej Kundrát – Cena rektora za vynikající pedagogickou činnost na VŠCHT Praha
• Jiří Šimánek – Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti sportu
• Jan Cincibuch – Cena rektora za vynikající propagaci školy v oblasti sportu
• Petr Slavíček – Cena rektora za mimořádné výsledky ve výzkumu a úspěšnou propagaci vědy
• Iva Algerová – Cena rektora za mimořádný přínos k rozvoji VŠCHT Praha v oblasti koncepční a strategické

This is an invitation to a lecture at the University of Chemistry and Technology, Prague in the field of medicinal chemistry. The lecture is available online at the link below.

Lecturer: Professor Andrea Brancale, Cardiff University

Title: Discovery and development of novel BCL3 inhibitor

We start on Wednesday 15.12. at 9 a. m. at Rector's Meeting Room (No. 181) and online via MS Teams (the link below)

________________________________________________________________________________

Schůzka Microsoft Teams

Připojit se přes počítač nebo mobilní aplikaci

Kliknutím sem se připojíte ke schůzce (JOIN THE MEETING).

Další informace | Možnosti schůzky

________________________________________________________________________________

Za diplomovou práci si odnesla 30 tisíc korun.

Vítězkou 8. ročníku Ceny Crytur se stala Anna-Marie Lauermannová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Odnáší si 30 000 Kč, finanční ocenění získal i její školitel. Soutěž, ve které pravidelně soupeří vysokoškolští studenti se svými diplomovými pracemi, má za cíl podpořit talentované výzkumníky v technicky zaměřených oborech v jejich dalším rozvoji.

Ocenění předali zástupci turnovské společnosti Crytur, tentokrát online.

Soutěž, která existuje od roku 2014, je určena studentkám a studentům českých a slovenských vysokých škol. Vítězové získávají 30 000 Kč, resp. 25 000 a 20 000 Kč. Při hodnocení se posuzují nejen autoři, ale i školitelé. Oceňuje se tak i způsob vedení práce, který se odráží ve stylu a kvalitě zpracování. Odborná komise, v níž zasedají také hodnotitelé z vědecko-výzkumného týmu společnosti Crytur, věnuje pozornost zejména úrovni práce, inovativnosti a aplikovatelnosti výsledků v praxi.

Vítězkou letošního ročníku se stala Anna-Marie Lauermannová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické s prací „Synthesis and properties of reactive MgO-based binders“.  Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.  Další dvě ocenění putují na Slovensko. Katarína Viskupová z Univerzity Komenského v Bratislavě získala za práci „Stoichometry, structure and mechanical properties of TaB2±Δ coatings deposited by DC magnetron sputtering,“ druhé místo. Třetí se umístil Ľuboš Zauška s prací „Štúdium vlastností termosenzitívnej SBA-15 a kinetiky uvoľňovania liečiva vplyvom teploty a pH,“ z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Porota udělila také dvě Čestná uznání. První z nich míří do Liberce, druhé do Košic a s každým z nich je spojen šek na 5 000 Kč pro autora práce.

V letošním ročníku bylo hodnoceno 35 závěrečných prací.  Za 8 let existence soutěže se na předních místech nejčastěji umisťují absolventi pražské Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT a fakult Vysoké školy chemicko-technologické. Letos poprvé byli mezi prvními pěti ocenění také tři studenti ze slovenských vysokých škol. S ohledem na covidová opatření se ceremoniál udílení cen konal formou on-line konference všech oceněných, jejich vedoucích prací a zástupců sponzora soutěže.

„Podpora studentů, kteří se zabývají fyzikou nebo chemií, je pro nás velmi důležitá, rádi podporujeme mladé talenty, u kterých vidíme potenciál. Cena Crytur je vhodný způsob, jak podpořit jejich snahu uvádět své návrhy do praxe. Zajímavé je i to, jak mnozí z nich inovativně přistupují k tématu. Pro některé z diplomantů může být zpracovávané téma vstupenkou pro posílení našeho výzkumného týmu,“ vysvětluje motivaci sponzoringu soutěže Jan Touš, jeden z hodnotitelů vítězné práce a business developer manager pro oblast radiografie. Ze svého pohledu nejvíce ocenil dobře vybrané a zadané téma spojené s reálným využitím v průmyslu: „Při výrobě standardního cementu uniká ročně významné množství CO₂, SO_x a NO_x v hodnotách 5 - 8 % celkové produkce skleníkových plynů činností člověka. Předložená práce řeší významné snížení těchto emisí prostřednictvím vhodně zvolených aditiv, jako je oxid hořečnatý, což práce prokázala.“

Jeho slova potvrzuje také vítězka, Anna-Marie Lauermannová: “V posledních desítkách let vznikají alternativní stavební materiály, které by postupně nahradily nejběžnější cement. Jeho produkce je totiž spojená s vysokou emisí CO2. Příprava našeho materiálu je velmi rychlá a snadná, materiál má skvělé mechanické vlastnosti. Zároveň umí vázat vzdušný CO2. Jeho nevýhodou je však jeho vysoká cena.”  Její školitel, doc. Ing.Ondřej Jankovský, PhD. doplňuje: “My tomu materiálu na základě dosavadních výsledků a publikací natolik věříme, že jsme se rozhodli podat ERC grant”.

„Řešený problém a zadání nejsou ani tak důležité, jako způsob, jakým si s problémem řešitel poradil. “ dodal po vyhlášení ředitel společnosti Crytur Jindřich Houžvička.  I když se materiálovému výzkumu studenti věnují, v reálném životě odchází často mimo obor. Najít kvalitní absolventy je stále obtížné. Tuto soutěž pořádáme i proto, abychom studentům ukázali, že také u nás máme pro ně prostor. Uvidí, jak vypadá věda ve firmě, jaké problémy a jak se u nás řeší.“

Kvalitu všech oceněných diplomových prací potvrzuje i skutečnost, že všichni ocenění pokračují v doktorském studiu, publikují a účastní se vědeckých konferencí.

 Vítězná práce:

Anna-Marie Lauermannová: Synthesis and properties of reactive MgO-based binders, Fakulta  chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Školitel: doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D.

 Cílem práce bylo připravit kompozitní materiály na bázi reaktivního oxidu hořečnatého s využitím různých typů aditiv a následně je charakterizovat. Součástí práce byla analýza dopadu výroby stavebních materiálů na životní prostředí. Použití konkrétních aditiv může výrazně snížit množství emisí vznikajících právě při tomto procesu.

Cena Crytur

Cenu za nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách uděluje sponzor soutěže, Crytur spol. s r.o., od r. 2014. Soutěž je otevřena všem studentům českých a slovenských vysokých škol. Aktuálně hodnocené práce musely být podány k obhajobě v období od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021.

http://www.cenacrytur.cz/

Crytur spol. s r.o.

Turnovský Crytur patří k vedoucím technologickým firmám, zabývající se pěstováním a opracováním monokrystalů až po jejich osazení a montáž do konečných produktů, např. pro elektronovou mikroskopii, laserové technologie či výkonné LED diody. Aktuálně se firma mimo jiné zabývá vývojem krystalů použitelných pro plánované experimenty v CERNu. Crytur dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů. Vědecko-výzkumné projekty byly v minulosti oceněny několikrát agenturou CzechInvest, firma získala ocenění v soutěži “Diamany českého průmyslu”. Dlouhodobě patří mezi lídry českého optického průmyslu.

 https://www.crytur.com/

https://amsp.cz/toulky-ceskem-budoucnosti-1-dil-opticky-prumysl/

portál careermarket.cz

Působí na českém trhu od r. 2015 jako poradenský portál pro studenty, absolventy a firmy působící ve výzkumu a vývoji v přírodovědných oborech v České republice. Cenu Crytur spoluorganizuje od počátku její existence.

www.careermarket.cz

Akademický senát Fakulty chemické technologie zvolil na svém zasedání v úterý 7. prosince 2021 kandidátem na děkana profesora Petra Zámostného. Kandidáta jmenuje děkanem rektor VŠCHT Praha. Funkční období začíná únorem 2022.

Profesor Petr Zámostný zastává od roku 2014 doposud pozici proděkana pro pedagogickou činnost a v současnosti vede Ústav organické technologie. Jeho vědecko-výzkumná činnost je zaměřena do oblastí petrochemie, chemické a farmaceutické technologie a inženýrství. V petrochemické oblasti se věnuje zejména experimentálnímu i teoretickému studiu pyrolýzních a krakovacích reakcí a modelování souvisejících výrobních procesů, ve farmaceutické oblasti zejména jednotkovým operacím výroby pevných lékových forem a formulačnímu inženýrství. Intenzivně se věnuje spolupráci s chemickým a farmaceutickým průmyslem.

• Cesta od farmacie k technologii a zase zpátky (rozhovor s Petrem Zámostným)

Akademický senát Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha vyhlásil volby děkana pro funkční období 1. 2. 2022 – 31. 1. 2026.

Dne 17. 10. 2021 ukončila volební komise přijímání návrhů a oslovila navržené kandidáty na děkana FCHT.

Jediným kandidátem, který přijal nominaci, je prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.

Svůj pohled na další směřování fakulty představil akademické obci na veřejném zasedání AS FCHT ve čtvrtek 25. 11. 2021, záznam prezentace lze najít zde.

Volba kandidáta na děkana proběhne na zasedání AS FCHT v úterý 7. 12. 2021.

Akademické obci je zasedání (kromě neveřejné části, kterou je samotná volba děkana) přístupné připojením prostřednictvím MS Teams.

• Podrobnosti na webu akademického senátu FCHT

Foto:  Andrea Černá

Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2021 a zveřejnila seznamy podpořených projektů s počátkem řešení v roce 2022. 

Úplný seznam všech podpořených projektů naleznete na stránkách Grantové agentury ČR.

Přehled již běžících projektů na FCHT naleznete na stránkách školy.

Standardní projekty

JUNIOR STAR - 2022

POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING 2022

Projekt dr. Petra Kovaříčka z Ústavu organické chemie s názvem "Reakční sítě na fázových rozhraních pro dynamickou samoskladbu" podpořila Grantová agentura ČR v rámci výzvy JUNIOR STAR - 2022.

Přehled úspěšných projektů najdete na https://gacr.cz/seznam-podporenych-projektu-od-roku-2022/

V letošním roce byla Nobelova cena za chemii udělena Benjaminu Listovi (Max-Planck-Institut für Kohlenforschung) a Davidu MacMillanovi (Princeton University) za rozvoj asymetrické organokatalýzy. Oba laureáti ukázali, že chemické reakce poskytující dva stereoisomery lze v přítomnosti malých chirálních organických molekul provádět vysoce selektivně za vzniku převážně jednoho z nich. Udělení Nobelovy ceny za asymetrickou organokatalýzu není překvapivé a byla jen otázka času, kdy bude udělena. Práce B. Lista a D. MacMillana z počátku tisíciletí totiž přinesly nový mimořádně účinný nástroj pro organickou syntézu. Organokatalýza je oběma laureáty a tisíci dalších autorů rozvíjena různými směry. V poslední době se například objevuje kombinace využití organokatalýzy a světla, tzv. fotoorganokatalýza. Této oblasti se věnuje i pracoviště Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha.

V asymetrické katalýze jde především o řízení chemické reakce směrem ke vzniku převážně jednoho ze dvou možných stereoisomerů (enantiomeru – viz obr. 1 nebo diastereoisomeru). Pro tyto účely byly již dlouhou dobu využívané komplexy přechodných kovů s chirálními ligandy, nebo v tzv. biokatalýze enzymy či mikroorganismy. Organokatalýza představuje nejmladší z rodiny katalýz a vyznačuje se využíváním malých organických molekul jako katalyzátorů. Výhodou tohoto přístupu je absence přechodných kovů, často problematických z hlediska životního prostředí, a rovněž relativně snadná dostupnost organokatalyzátorů.

Pro fungování asymetrické katalýzy je nezbytné používat katalyzátory v enantiomerně čisté podobě. V případě organokatalýzy jsou takové katalyzátory relativně snadno dostupné buď přímo, nebo jen malou obměnou látek z přírodních zdrojů. Jako příklad lze uvést deriváty prolinu, alaninu či některé alkaloidy. Dnes je běžně komerčně dostupná celá řada takových derivátů. Při organokatalýze interaguje chirální organický katalyzátor s přeměňovanou látkou kovalentní, vodíkovou či iontovou vazbou a následující přeměna pak proběhne s vysokou stereoselektivitou. Typickým příkladem je aldolizace dvou karbonylových sloučenin za vzniku chirálního b-hydroxyketonu, která v přítomnosti prolinu proběhne za vzniku převážně jednoho z enantiomerů (obr. 1)¹. Taková reakce by bez uvedeného katalyzátoru při běžné aldolizaci v prostředí alkalického hydroxidu probíhala za vzniku racemické směsi (poměr R:S = 1:1). Druhou reakcí, která přinesla první objevy v asymetrické organokatalýze je enantioselektivní Dielsova-Alderova reakce².

Obrázek 1 Ilustrativní schéma tvorby produktu aldolizace acetonu a isobutyrylaldehydu z první práce na téma využití prolinu v asymetrické organokatalýze publikované B. Listem. V přítomnosti prolinu vznikal (R)-enantiomer ve velkém přebytku (98:2) oproti (S)-enantiomeru¹. Vznikající C-C vazba je zvýrazněna červeně.

Asymetrická organokatalýza dnes představuje významný nástroj v oblasti organické syntézy chirálních sloučenin. Organokatalýzu nelze chápat jen jako konkurenta katalýzy přechodnými kovy a biokatalýzy, ale rovněž jako další prostředek, který umožňuje provádět nové selektivní transformace. I když na svou aplikaci ve velkém měřítku stále čeká, asymetrická organokatalýza je nástroj, který v řadě případů umožňuje významně zkrátit syntetickou cestu v porovnání s dalšími dříve známými postupy. Hlavní aplikaci nalézá především při přípravě nových léčiv a speciálních chemikálií.

Literatura
1. List, B.; Lerner, R. A.; Barbas, C. F. Proline-Catalyzed Direct Asymmetric Aldol Reactions. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 2395-2396.
2. Ahrendt, K. A.; Borths, C. J.; MacMillan, D. W. C. New Strategies for Organic Catalysis:  The First Highly Enantioselective Organocatalytic Diels−Alder Reaction. J. Am. Chem. Soc. 2000, 122, 4243-4244.

Ve čtvrtek 30. září byly v Buquoyském paláci předány vědecké ceny udělované Francouzským velvyslanectvím. Mezi 23 oceněnými doktorandy z celé republiky byl i student FCHT.  

Ing. Martin Tlustý z Ústavu organické chemie za svůj příspěvek „Synthesis of inherently chiral calixarenes“ získal Cenu Jean-Marie Lehna za chemii.

Ceremoniálu předsedal  francouzský velvyslanec v ČR Alexis Duteretre a Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1987 a iniciátor akce. Soutěže se zúčastnilo celkem 71 uchazečů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola nebo Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. O výsledcích rozhodovaly odborné komise složené ze 49 českých a francouzských profesorů a vědců v sedmi kategoriích:

• Cena Albert Schweiter – Cena za lékařství
• Cena Bequerel – Cena v oblasti jaderného výzkumu
• Cena Jacques Derrida – Cena v oblasti společenských a humanitních věd
• Cena Jean-Marie Lehn – Cena za chemii
• Cena Joseph Fourier – Cena v oboru počítačových věd a informatiky
• Cena Foundation Recherche en Chimie/Université de Strasbourg – Cena za farmacii
• Cena Make Our Planet Great Again – Cena za environmentální a klimatický výzkum

Ocenění ve všech kategoriích obdrželi od partnerských organizací finanční odměnu. První dva výherci navíc od Francouzského velvyslanectví v České republice obdrží stipendium na měsíční stáž ve francouzské laboratoři dle vlastního výběru.

• Seznam oceněných studentů

Foto: Eva Kořínková

Profesor Radek Cibulka z VŠCHT Praha společně s profesorem Marcem W. Fraaijem z Univerzity v Groningenu přichystali knihu o všech aspektech katalýzy využívající flaviny. Publikace vyšla v nakladatelství Wiley-VCH.  

„Flaviny mají nezastupitelnou roli v metabolismu všech typů organismů. Podobně jako v buňkách mohou být flaviny užitečné jako katalyzátory reakcí v umělých systémech – v baňkách, například při syntéze nových látek. V katalýze však můžeme využít přímo živé buňky či izolované flavoenzymy,“ říká Radek Cibulka, jeden z editorů knihy, a dodává: „Když jsme s pomocí kolegů z celého světa dali dohromady tuto knihu, mysleli jsme si, že ta obsahuje veškeré základní a nové poznatky o katalýze, fotokatalýze či biokatalýze s flaviny. Problematika se však rozvíjí tak rychle, že již dnes by se dala psát další kapitola…a to je vlastně dobře“. 

Odkaz na knihu: Flavin‐Based Catalysis | Wiley Online Books 

Ústav anorganické technologie oslavil 100 let od svého založení profesorem Jaroslavem Milbauerem v roce 1920. Z důvodu pandemie Covid-19 však bylo setkání absolventů k této příležitosti o rok odloženo. Setkání se uskutečnilo v sobotu 18. září 2021 a zúčastnilo se ho přes 100 absolventů ústavu.

Součástí programu setkání bylo shrnutí historie ústavu, jeho výuky v oblasti anorganické technologie i prezentace současných výzkumných aktivit. Absolventi poté mohli využít příležitost prohlídky všech laboratoří Ústavu Anorganické technologie.

Program setkání zde.

Děkan FCHT vyhlašuje přijímací řízení do nově akreditovaného doktorského studijního programu Konzervační vědy v péči o hmotné kulturní dědictví pro akademický rok 2021/2022. 

Harmonogram přijímacího řízení do DSP:

Termín pro podání přihlášky:  3. 9. – 6. 10. 2021

Přijímací pohovory s uchazeči:  13. 10. 2021 v 10 h, budova A, m.č. A09

Oznámení výsledku uchazečům:  do 20. 10. 2021

Zápis do studia:  do 29. 10. 2021 - dle pokynů děkanátu

Kontaktní osoba: pí. Bajzíková – sarka.bajzikova@vscht.cz, 220 44 3814

Výnos děkana a přílohy

Cenu Josefa Hlávky v oblasti věd o neživé přírodě získala kniha "Rotunda sv. Václava na Malé Straně v Praze“ vydaná Národním památkovým ústavem. Na knize byla především oceněna reálná interdisciplinární spolupráce a globální dosah. Součástí knihy je hodnocení glazur nalezené románské dlažby, na níž se podílel tým ve složení A. Kloužková, M. Kolářová, P. Dvořáková za podpory kolegyň z centrálních laboratoří M. Kohoutkové, S. Randákové a Š. Msallamové z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství.

Projekt záchrany pražské rotundy sv. Václava získal odborné ocenění Europa Nostra a umístil se na třetím místě v hlasování evropské veřejnosti. Dále byl oceněn Národním památkovým ústavem a českou veřejností; od rektora Univerzity Karlovy obdrželi řešitelé projektu Cenu Miloslava Petruska za prezentaci.

Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava byly oficiálním projektem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v rámci programu CZ06 - Kulturní dědictví a současné umění a PA16 - Zachování a revitalizace kulturního a přírodního dědictví, realizovaného za podpory EHP a Norských fondů. Rovněž  byl podpořen granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Celý projekt včetně 3D projekce rotundy si lze prohlédnout na http://www.nase-rotunda.cz

K příležitosti magisterských promocí byla 22. června 2021 v Betlémské kapli předána Cena Ivana Dlouhého, kterou uděluje společnost Casale Project, hned dvěma studentům Fakulty chemické technologie. Bc. Veronika Marková cenu získala za svou diplomovou práci s názvem „Optimalizace přípravy MEA pro PEM palivový článek“ a Bc. Filip Čejka za práci „Matematické modelování odparky se stíraným filmem“.

Ing. Ivan Dlouhý, CSc. je absolventem Katedry organické technologie (dnešní Ústav organické technologie), kde pod vedením prof. Paška pracoval také na své aspirantuře (dnešní podoba doktorátu). Jeho doménou byly zejména výpočty a simulace. Stal se průkopníkem masivního využívání těchto nástrojů v rámci celé VŠCHT. Své zkušenosti s využíváním komerčních simulačních programů promítl i do své výukové činnosti. Předal tak základy tohoto moderního přístupu celé nastupující generaci chemických technologů.

Díky svým zkušenostem z VŠCHT, kde se podílel i na vývoji a navrhování chemických výrob, zamířil později Ivan Dlouhý přímo do průmyslu. Začal pracovat ve firmě Chemoproject (současný název Casale Project) jako procesní inženýr, kde své znalosti dokázal uplatnit v širokém spektru technologií. Nejvýznamnější částí jeho profesního života však byla jeho činnost na projektování provozů pro výrobu anilinu (ve spolupráci s prof. Paškem), butadienu a močoviny.

Celou svou profesní kariéru byl velkou oporou pro své kolegy. Ochotně s nimi konzultoval jejich projekční problémy, udílel jim cenné profesní rady a pro mnohé z nich byl také inspirací. Při práci byl velmi pečlivý se smyslem pro odpovědnost a rád se účastnil jak pracovních, tak i mimopracovních diskusí, ve kterých využíval svůj široký rozhled.

Životní pouť Ivana Dlouhého bohužel předčasně ukončila tragická nehoda v roce 2016, která se stala při uvádění do provozu rekonstruovaného závodu na výrobu močoviny. Na jeho památku uděluje od roku 2017 Společnost Casale Project studentům FCHT Cenu Ivana Dlouhého za nejlepší diplomovou práci v oblasti chemické technologie s použitím matematického modelování.

Jiří Šimánek studuje první ročník navazujícího magisterského programu „Syntéza a výroba léčiv“ a jeho sportovní disciplínou je „Veslování - dvojskif lehkých vah“. Na olympijských hrách v Tokiu se svým parťákem Miroslavem Vraštilem dostali do finále A a nakonec skončili dvě vteřiny od medaile na 4. místě.

Více v reportáži České televize.

Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi:

• Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky
• Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů 
• Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů
  
  
  

Přihlášky do uvedeného studijního programu je možné podávat od 26. 7. do 27. 8. 2021 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz. V přijímacím řízení ke studiu je podmínkou pro přijetí úspěšné vykonání talentové zkoušky z výtvarných a řemeslných dovedností. Talentová zkouška se bude konat na přelomu sprna a září, o konkrétním termínu konání talentové zkoušky budou uchazeči vyrozuměni.

Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 8. 9. 2021 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.

Výuka v zimním semestru začíná 13. 9. 2021.

I v tomto roce byla udělena cena České sklářské společnosti za nejlepší diplomovou práci zaměřenou na skelné materiály. Získal ji Ing. Tomáš Pipota, který na Ústavu skla a keramiky obhájil DP s názvem Hybridní anorganicko-organické vrstvy na skle. Ve své práci se zaměřil na vrstvy zvyšující světelnou propustnost při zachování dostatečné chemické odolnosti.

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 23. 6. 2021 v rámci doktorských promocí v Betlémské kapli.

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

U příležitosti doktorských promocí, které se uskutečnily 23. června 2021 v Betlémské kapli, rozšířili řady držitelů prestižního ocenění tři členové akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Pavel Matějka.

Přehled oceněných

• prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.
• prof. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc.
• prof. Ing. Jiří Hanika, DrSc., Dr. h. c.

On-line setkání uchazečů o studium s reprezentanty FCHT se uskuteční ve čtvrtek 10. 6. od 16 hodin na youtube.

 Jedná se o neformální setkání, kde uchazeči v předstihu získají informace např. o zápisech, ubytování na kolejích, možnostech stravování, kde je možné získat skripta a o „seznamováku“. Také se dozví něco o průběhu studia, možnostech zapojení do výzkumných projektů, výjezdech na zahraniční pobyty i o možnostech praxí při studiu a uplatnění našich absolventů.

Na dotazy bude odpovídat proděkan pro pedagogickou činnost prof. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. a studenti magisterských studijních programů Magdalena Kašová a Jan Stárek.

Uchazeči mohou pokládat své dotazy už od pátku 4. 6. 2021 na platformě sli.do pod přihlašovacím kódem #356762 nebo přes tento odkaz.

Pro všechny studenty přijaté k bakalářskému studiu je také připraven Individuální den otevřených dveří. Prohlídky školy a kampusu probíhají po malých skupinkách pro každý bakalářský program zvlášť. Průvodci jsou starší studenti VŠCHT, kteří mají nějaký ten rok studia už za sebou, dokáží poradit v a předat své zkušenosti. Na exkurze je nutné se předem zaregistrovat.

Profesor Zdeněk Sofer získal podporu pro již druhý projekt ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích programu ERC CZ. Pětiletý projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů podpořený částkou 64 mil. Kč tematicky navazuje na první ERC CZ grant z udělený prof. Soferovi loni.

Projekt Příští generace monoelementárních 2D materiálů se zabývá studiem metod exfoliace 2D materiálů, přípravou monovrstev pomocí fyzikálních a chemických metod a jejich funkcionalizaci pomocí kovalentních a nekovalentních interakcí. Nově syntetizované materiály budou studovány pro aplikace na uchovávání energie v podobě baterií a superkapacitorů, heterogenní katalýze a fotoelektrokatalýze a optioelektronických aplikací v hybridních OLED strukturách.

Ing. Soňa Hříbalová byla oceněna cenou Hans-Waltera Hennickeho za první místo na stejnojmenné soutěži pořádané Německou keramickou společností v rámci 96. výročního setkání Německé keramické společnosti – konference Keramik / Ceramics 2021. Stala se tak první studentkou, nepocházející z německy mluvících zemí, co ocenění získala.

Tato prestižní soutěž v oblasti keramiky se pořádá od roku 1995. Za každou instituci se může přihlásit pouze jeden student s tématem své diplomové práce. Německý vítěz pak obvykle reprezentuje Německo v soutěži studentů Evropské keramické společnosti, která se koná jednou za dva roky.

Soňa byla oceněna za přednášku s názvem „Light scattering and optical properties of transparent ceramics“, což je téma, na kterém pracuje pod vedením prof. Dr. Williho Pabsta.

Více informací zde.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genpor. Ing. Drahoslav Ryba udělil Čestnou medaili prof. Dr. Ing. Daliboru Vojtěchovi, vedoucímu Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství a prorektorovi pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.

Profesor Vojtěch spolupracuje s Technickým ústavem požární ochrany více než 10 let. Nejprve se podílel na výzkumu nátavových kuliček, které během požáru vznikají na elektrických měděných vodičích. Analýzou nátav lze s určitou pravděpodobností zjistit, zda požár vznikl primárně od elektrického vedení nebo zda nátavy vznikly na vodičích až sekundárně. Druhý dlouholetý výzkum byl zaměřen na bezpečnost zásahových žebříků a výzkum rychlosti degradace jeho materiálu.

V prosinci 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, která představuje soubor ambiciózních opatření k dosažení klimatické neutrality. Jak se státy zavázaly podpisem Pařížské dohody, klimatické neutrality by mělo být dosaženo do roku 2050. Aby se tak mohlo stát, musí nezbytně dojít k dekarbonizaci průmyslu, dopravy a sektoru energetiky, které významně přispívají k produkci emisí CO₂ a klíčem k této změně má být právě vodík.

VŠCHT Praha se dlouhodobě zapojuje do projektů evropského Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU). V loňském roce začal projekt NEWELY (New Generation Water Electrolyser), jehož cílem je vyvinout prototyp elektrolytického svazku založeného na alkalickém polymerním elektrolytu.

Více o tomto projektu a o evropské strategii využití vodíku se dozvíte v článku.

Laboratorní membránový elektrolyzér s cirkulující demineralizovanou vodou pro výrobu vodíku s testovací infrastrukturou. Zdroj: VŠCHT Praha.

Vědci ze Stanfordovy univerzity ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier a SciTech Strategies připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960. Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojíz hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.

Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35.

Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu VědaVýzkum.cz.

Odkazy

• Publikované výsledky (nejcitovanější vědci světa)
• Stránky Centra pokročilých funkčních nanorobotů

Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2020 a zveřejnila seznamy podpořených projektů s počátkem řešení v roce 2021. 

Úplný seznam všech podpořených projektů naleznete na stránkách Grantové agentury ČR.

Přehled již běžících projektů na FCHT naleznete na stránkách školy.

Standardní projekty

EXPRO 2021

Mezinárodní projekty

FCHT se podílela na záchraně Milenců ze sbírek královehradecké Galerie moderního umění

Ústav chemické technologie restaurování památek (Dr. Knotek) a Ústav polymerů (Dr. Hrdlička) se podíleli na úspěšném zrestaurování plastiky Milenci od sochaře Vítězslava Jungbauera, restaurátorem Mgr. Art Janem Kynclem. Ten se jako jeden z mála restaurátorů v České Republice zabývá problematikou restaurování a záchrany uměleckých děl zhotovených ze syntetických polymerů.  

Plastika Milenci z roku 1958 je unikátní především tím, že byla zhotovena neobvyklou technikou vrstveného a barveného moduritu, který má imitovat růžový mramor. Modurit je teplem tvrditelná hmota, jejíž podstatou je měkčený polyvinylchlorid. Jeho původ je spojen s VŠCHT, jelikož autorem této modelovací hmoty je doc. Miroslav Schätz, který na VŠCHT dlouhá léta působil v oblasti makromolekulární chemie.

Jelikož byla socha vyrobena z materiálu, na jehož restaurování neexistují žádné postupy, ani doporučené materiály, bylo potřeba navrhnout a otestovat materiály a techniky vhodné pro restaurování. Socha byla ve velmi špatném stavu se silným znečištěním prachem a na mnoha místech vykazovala praskliny, z nichž ty největší ohrožovaly statickou stabilitu díla.

Ve spolupráci Mgr. Art J. Kyncla s Ústavem chemické technologie restaurování památek a Ústavem polymerů byly vybrány a následně otestovány čisticí prostředky pro odstranění znečištění, lepidla pro spojení oddělených částí a tmely pro doplnění prasklin. Materiály byly vybírány a testovány s důrazem na maximální kompatibilitu, splnění fyzikálních i mechanických vlastnosti, dlouhodobou stabilitu, a to včetně barevné stálosti. Mimo VŠCHT se na výzkumu podílely také laboratoře Akademie výtvarných umění a Národního technického muzea.

Úspěšně restaurovaná plastika Milenci je za definovaných tepelných a světelných podmínek uložena v depozitáři Galerie moderního umění v Hradci Králové.

Prof. Ing. Josef Pašek, DrSc. je v oblasti průmyslové chemie v ČR i ve světě velice známým a uznávaným odborníkem. Získal mnoho cen na národní úrovni, jako třeba ocenění Česká hlava, medaili Josefa Hlávky, cenu rektora VŠCHT, medaili Emila Votočka, cenu Viktora Ettela, či v nedávné době Medaili ministra průmyslu a obchodu. Tento rozhovor vznikl u příležitosti devadesátin, které se svou manželkou oslavili v červenci.

Medaile byla udělena Ing. Haně Dvořákové, CSc. a prof. Ing. Dalimilu Dvořákovi, CSc. za nezištnou podporu mladých vědeckých talentů.

Manželé Dvořákovi v roce 2013 společně založili Nadaci Experientia, která se zaměřuje na podporu mladých vědkyň a vědců v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Díky nim mohou desítky nadaných chemiků absolvovat stáže na prestižních univerzitách v zahraničí a  zakládat nezávislé výzkumné skupiny na vědeckých pracovištích v České republice.

Nadace Experientia patří mezi nejvýznamnější nadace u nás a je největší nadací, která podporuje výhradně vědu. Je financována z licenčních poplatků za antivirové léky, na jejichž vývoji se v Ústavu organické chemie a biochemie spolu s profesorem Holým podílela také paní Hana Dvořáková.

Kromě působení v Nadaci Experientia oba manželé pracují na Vysoké škole chemicko-technologické a podporují další neziskové organizace včetně Člověka v tísni či Nadace Via.

Manželé Dvořákovi také nedávno převzali z rukou primátora čestné občanství hlavního města Prahy.

Seznam oceněných na webu Senátu Parlamentu ČR.

Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Ministr průmyslu a obchodu udělil profesoru Josefu Paškovi z Ústavu organické technologie medaili za chemické technologie – výrobu anilinu, cyklohexaminu a dicyklohexaminu. Ocenění mu bylo předáno náměstkem MPO sekce průmyslu a stavebnictví Eduardem Muřickým na 72. sjezdu chemiků.

„Profesor Pašek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze oslavil v červenci 2020 životní jubileum, a to 90 let. Přes to je stále aktivní, v současné době spolupracuje především na intenzifikaci technologie výroby cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu. Během 60 let profesní kariéry realizoval zhruba 50 procesů v českém i zahraničním chemickém průmyslu s odhadovanou roční produkcí 25 mld. Kč. Prof. Pašek spojuje teoretické znalosti, počítačové simulace procesů s mnohaletými zkušenostmi v oblasti chemické technologie. Za to mu patří velké díky, které vyjadřujeme i medailí ministra průmyslu a obchodu,“ uvedl v tiskové zprávě MPO vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Profesoru Paškovi bylo rovněž předáno poděkování za dlouholetou spolupráci se skupinou Unipetrol a celoživotní přínos v oblasti vědy, techniky, výchovy a školství.

Děkan Fakulty chemické technologie rozhodl o otevření doplňovacího kola přijímacího řízení do čtyřletého bakalářského studijního programu Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl, se specializacemi Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky, Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů a Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.

Přihlášky do uvedeného studijního programu je možné podávat od 27. 7. do 26. 8. 2020 prostřednictvím portálu studuj.vscht.cz (případně přímý odkaz na elektronickou přihlášku). Uchazeči budou přijímáni podle pořadí sestaveného na základě prospěchu ze střední školy. V letošním roce se upouští od konání talentové zkoušky z důvodu mimořádné situace způsobené COVID-19.

Výsledky přijímacího řízení budou oznámeny do 5. 9. 2020 a přijatí uchazeči dostanou pokyny k zápisu prostřednictvím studijního informačního systému.

Výuka v zimním semestru začíná 14. 9. 2020.

Nadace Experientia má nové stipendisty: podpoří výzkum materiálů budoucnosti, nových antibiotik a katalyzátorů 

Historicky druhý start-up grant Nadace Experientia získává mladý vědec Petr Kovaříček. Od ledna 2021 zakládá vlastní výzkumnou skupinu na VŠCHT v Praze, která se bude věnovat vývoji nových katalyzátorů. Od Nadace bude po dobu tří let dostávat podporu 2 miliony korun ročně a dalších 0,7 milionu korun ročně získá od VŠCHT. „Zisk takto prestižního grantu je pro mě veliká čest a mám radost, že se mi tímto splní sen o založení vlastní výzkumné skupiny,“ říká oceněný chemik. Petr Kovaříček vystudoval organickou chemii na VŠCHT, doktorát získal v laboratoři nositele Nobelovy ceny J. M. Lehna na University of Strasbourg ve Francii. Jako postdoktorand působil na Humboldt University v Berlíně ve skupině prof. Hechta. Nyní působí na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

• Vyvíjíme nové přístupy ke katalýze (rozhovor s Petrem Kovaříčkem)

Stipendisty Nadace Experientia pro rok 2020 jsou Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity, která vycestuje na University of Zurich a Ondřej Kováč z Univerzity Palackého, který zamíří na Innsbruck University. Rozšíří tak řadu na již 15 excelentních mladých chemiků, kteří díky nadační podpoře dostali šanci vycestovat na roční stáž na špičkové zahraniční vědecké pracoviště. 

Mladá vědkyně Lenka Štacková z Masarykovy Univerzity získává od Nadace Experientia stipendium ve výši
1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině prof. Juríčka. „Budu se věnovat vývoji nových materiálů, které by díky vodivostním a magnetickým vlastnostem mohly nalézt uplatnění například v elektronice budoucnosti,“ popisuje svůj projekt oceněná vědkyně.

Její kolega Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci bude podpořen částkou 950 000 Kč, díky níž  vycestuje na roční stáž na Innsbruck University k prof. Magauerovi, kde se bude věnovat totální syntéze nového antibiotika Kibdelomycinu. „S narůstajícím problémem antibiotikové rezistence potřebujeme nová antibiotika. Kibdelomycin má jiný mechanismus účinku než dosud známá antibiotika a mohl by být účinný i na rezistentní kmeny bakterií, “ vysvětluje Ondřej Kováč. 

„Máme velikou radost z vítězných projektů a už nyní se těšíme na výsledky našich nových mladých vědců a vědkyň,“ říkají zakladatelé Nadace manželé Dvořákovi. Ti již osmým rokem věnují vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR zpět do vědy, odkud pocházejí. Jimi založená Nadace Experientia dosud vyčlenila na podporu mladých vědců a vědkyň celkem 26 milionů korun.

Více informací najdete na www.experientia.cz.

Doktorský student David Příhoda z Ústavu informatiky a chemie (FCHT) získal první místo v soutěži Biosignal Challenge. Tu každoročně pořádá Katedra teorie obvodů z Fakulty elektrotechnické (ČVUT).

Letošní ročník byl zaměřen na kvalifikaci artikulace českých dětí z audio nahrávek pomocí nástroje MATLAB. Cílem bylo predikovat počet slabik v nahrávce, kde hlavní výzvou bylo rozeznání skutečných slabik od neartikulovaných zvuků. Přesah metod, které jsou pro tento účel vyvíjeny, je například jejich klinické použití při definování stádia neurodegenerativních nemocí pomocí kvalifikace vad řeči.

Ing. Příhoda přišel nápadem použít publikovanou architekturu „wav2vec“, založenou na metodách hlubokého učení (tzv. ,,deep learning“). Oproti tradičním metodám zpracování signálu je tato metoda schopná se naučit vhodnou reprezentaci zvukového signálu přímo z dat, bez nutnosti manuální extrakce vzorů. Metodu wav2vec, která byla natrénovaná na 960 hodinách mluvené anglické řeči, Ing. Příhoda společně s kolegou, PhD. studentem Ondřejem Klempířem (Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT) zpřístupnil pro prostředí MATLAB. Výstup metody byl použit jako vstup do statistického modelu, který byl natrénován na malém počtu soutěžních audio nahrávek a jehož výstupem byl počet slabik a délka mluvených částí nahrávky.

V oboru umělé inteligence je velmi častý problém limitované množství anotovaných dat, stejně tak tomu bylo i v zadání této soutěže. Hlavní výhodou této metody se tak potvrdila její schopnost využití velkého obecného korpusu (anglických audio nahrávek) pro aplikaci na souvisejícím problému v specifické doméně, artikulační rychlosti dětské řeči. Soutěže se zúčastnilo 10 týmů s 18 účastníky a hlavní výhra byla 20 000 Kč.

Výherci Davidu Příhodovi gratulujeme!

• Výsledky soutěže

ICCT 2020
8. mezinárodní chemicko-technologická konference
6. – 8. 4. 2020 | Mikulov
www.icct.cz

Tématické okruhy:
Chemické technologie a materiály, zdroje energie | Petrochemie a organická technologie | Ropa, plyn, uhlí, paliva, biopaliva | Polymery, kompozity | Anorganická technologie | Materiálové inženýrství (včetně moderních kovových biomateriálů pro lékařské účely | Biotechnologie a biorafinace | Syntéza a výroba léčiv
Technologie pro ochranu prostředí | Zpracování odpadů, ochrana ovzduší a vod, technologie pro dekontaminaci půd | Bezpečné řízení procesů, prevence havárií, analýza rizik, atd. | Ekonomika chemického průmyslu | Chemické procesy a aparáty

Stánky bakalařských studijních programů Fakulty chemické technologie naleznete na budově A v mezipatře a prvním patře. Letáky studijních programů naší fakulty si můžete prohlédnout i v elektronické podobě.

Úvodní prezentace o fakultě

V posluchárně AI (budova A, 1. mezipatro)

Pátek v 9.00 a 11.00

Sobota v 10.00

Exkurze FCHT

Laboratorní cesta studenta od počátku studia po odevzdání závěrečné práce. Navštívíte posluchačské laboratoře pro studenty 1. ročníku i specializované laboratoře pro chemii, chemickou technologii a mate-riálový výzkum. Dozvíte se něco o výuce, přístrojovém vybavení laboratoří a o tom, jak vypadá chemie v praxi. Přesvědčte se, že chemie má mnoho podob.

Začátek vždy před posluchárnou AI.

Pátek v 9.45, 11. 45 a 13.00

Sobota v 9.00 a 11.15

Exkurze Mineralogická sbírka na FCHT

Přijďte navštívit druhou největší mineralogickou sbírku v České republice.

Začátek vždy před posluchárnou AI.

Pátek v 10.00, 12.00 a 13.00

Sobota v  9.15 a 11.30

Hana Dvořáková, spolupracovnice profesora Holého, spolu se svým manželem Dalimilem Dvořákem vložili 200 mil. Kč do Nadace Experientia na podporu nadějných českých vědců. Oba filantropové působí řadu let na VŠCHT Praha.

Zcela ojedinělou částku v historii české filantropie – celkem 200 milionů Kč – se v lednu 2020 rozhodli vložit soukromí dárci manželé Hana a Dalimil Dvořákovi do vědy, konkrétně do jimi založené Nadace Experientia. Ta se zařadí mezi desítku nejvýznamnějších soukromých nadací v ČR a stane se vůbec největší, která podporuje výhradně vědu. „Naším cílem je vyhledávat
a podporovat mladé chemické talenty,“ vysvětlují Dvořákovi. V příštích 20 letech Nadace Experientia například umožní 40 českým chemikům vycestovat na roční stáže na prestižní světové univerzity nebo pomůže založit až 20 nezávislých výzkumných skupin na českých vědeckých pracovištích (což odpovídá přibližně jedné třetině všech skupin, které se dnes v ČR chemií zabývají). „Věříme, že tato cílená a dlouhodobá podpora významně ovlivní českou chemii a posune ji směrem k celosvětové špičce, třeba až k další Nobelově ceně,“ říká Hana Dvořáková. Tato česká vědkyně měla díky dlouholeté spolupráci s profesorem Antonínem Holým podíl na licenčních poplatcích za antivirové látky vyvinuté na ÚOCHB AV ČR, kterými lze dnes účinně léčit AIDS a hepatitidu B.

Vlastní finanční prostředky z licenčních poplatků vrací manželé Dvořákovi do oboru, odkud peníze původně pocházejí, již více jak 7 let. Za tu dobu Nadace Experientia vyčlenila na podporu mladých chemických talentů částku 16,5 milionu korun. Umožnila už třinácti nadějným českým chemikům vycestovat na roční stáž na špičková zahraniční vědecká pracoviště, například na MIT či Stanford University. Někteří z nich na prestižních univerzitách dodnes působí a publikují v nejlepších vědeckých časopisech, včetně Nature. Od ledna 2019 zahájili manželé Dvořákovi projekt vědeckých start-up grantů, díky kterým si mohou excelentní mladí chemici po návratu ze zahraniční stáže založit nezávislý výzkum v ČR. Úplně první výzkumnou skupinu podpořenou po tři roky start-up grantem Nadace Experientia založil mladý vědec Ondřej Baszczyňski na půdě Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Věnuje se cílenému doručování léčiv.

V souvislosti s chystaným významným navýšením nadačního kapitálu Nadace Experientia proběhl na podzim 2019 průzkum, kterého se účastnilo přes 70 vědkyň a vědců z oboru. Nadace při něm zjišťovala, jaká podpor a je pro mladé chemiky klíčová. „Oba naše stávající programy – jak zahraniční stáže, tak start-up granty – nám z průzkumu vyšly jako zcela stěžejní. Díky zpětné vazbě od mladých chemiků jsme se rozhodli navýšit celkovou částku podpory start-up grantů a také se nově plánujeme zaměřit na vyhledávání a podporu mladších vysokoškolských i středoškolských chemických talentů,“ uvedla zakladatelka Nadace Experientia Hana Dvořáková. „Věříme, že se nám podaří vybudovat komunitu excelentních chemiků, na kterou se budou nabalovat další mladí vědci a vědkyně a další úspěchy české vědy, a bude se tak šířit dobré jméno české chemie a České republiky vůbec,“ doplnili Dvořákovi.

Změny proběhnou vzhledem k významnému navýšení nadačního kapitálu také uvnitř samotné Nadace Experientia. Správní radu, které předsedá vědkyně Irena G. Stará (ÚOCHB AV ČR) a ve které zasedá zakladatelka Hana Dvořáková, posílil stipendista Nadace Experientia Tomáš Slanina (ÚOCHB AV ČR). V nově vzniklé dozorčí radě zasednou vedle zakladatele Dalimila Dvořáka nositel ceny Neuron za chemii Petr Slavíček a jeden ze zakladatelů KPMG a významný mecenáš kultury František Dostálek. Na pozici výkonné ředitelky zvolila správní rada Annu Batistovou, která se dosud starala o komunikaci a PR Nadace Experientia. Nově vzniká také investiční výbor, ve kterém vedle disidenta a politika Jiřího Müllera zasedne Petr Laštovka ze společnosti EMUN PARTNERS family office a.s., která se věnuje správě a investování rodinného majetku. Nastavení nové struktury a strategie Nadace Experientia pomohl zajistit Nadační fond Via Clarita, který poskytuje nezávislé filantropické poradenství. „Manželé Dvořákovi se rozhodli k jednomu z nejvýznamnějších filantropických počinů, které tato země ve své historii zažila. Je nám ctí, že jim můžeme pomáhat,“ vysvětlila Kateřina Ronovská z Nadačního fondu Via Clarita.

• Více informací najdete na www.experientia.cz. 

Příběh spolupracovnice prof. Holého a zakladatelky Nadace Hany Dvořákové:

Česká vědkyně Hana Dvořáková spolupracovala v letech 1986–1996 na ÚOCHB AV ČR s profesorem Antonínem Holým na vývoji antivirových látek a podílela se tak na jednom z největších objevů české vědy. „Profesor Holý mi dal za úkol připravit sérii 3-deaza acyklických analogů nukleosidů a nukleotidů. Jednalo se o další modifikaci acyklických analogů s unikátní strukturou a s velmi nadějnými protivirovými účinky,“ vzpomíná Hana Dvořáková. Skupina látek, na nichž se v týmu profesora Holého pracovalo, se stala základem nové generace léků působících proti virům (například Duviragel působící proti herpes virům a další). Nejvýznamnější z látek z této série byl bezesporu Viread, který patří dodnes  k nejúčinnějším lékům proti AIDS. Právě z něj plynuly posléze týmu profesora Holého největší částky  z licenčních poplatků. Hana Dvořáková s manželem Dalimilem díky podílu na licenčních poplatcích založili před sedmi lety Nadaci Experientia. „Řekli jsme si, že peníze vrátíme, odkud přišly – tedy do výzkumu v oblasti chemie.“

17. prosince byly v Martinckém paláci předány Ceny ministra zdravotnictví za rok 2019.

Ocenění za zdravotnický výzkum a vývoj převzal z rukou ministra Adama Vojtěcha tým prof. Galla z Univerzity Palackého v Olomouci za práci Antibakteriální úprava povrchu ortopedických implantátů na bázi nanotrubic a nanostříbra.

Mezi spolupracovníky byl oceněn i doc. Ing. Luděk Joska, CSc. z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství FCHT.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve čtvrtek dne 28. listopadu 2019 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro nových 70  vysokoškolských profesorů. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Novými profesory jsou:

prof. Ing. Vladimír SETNIČKA, Ph.D. pro obor Analytická chemie

prof. Ing Zdeněk SOFER, Ph.D. pro obor Anorganická chemie

prof. Ing. Miroslav ŠOÓŠ, PhD. pro obor Chemické inženýrství

Gratujujeme.

Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2019 a zveřejnila seznamy podpořených projektů s počátkem řešení v roce 2020. 

Úplný seznam všech podpořených projektů naleznete na stránkách Grantové agentury ČR.

Přehled již běžících projektů na FCHT naleznete na stránkách školy.

Standardní projekty

Juniorské projekty

Stánky bakalařských studijních programů Fakulty chemické technologie naleznete na budově A v mezipatře a prvním patře. Letáky studijních programů naší fakulty si můžete prohlédnout i v elektronické podobě.

Úvodní prezentace o fakultě

V posluchárně AI (budova A, 1. mezipatro)

Pátek v 9.00 a 11.00

Sobota v 10.00

Exkurze FCHT

Laboratorní cesta studenta od počátku studia po odevzdání závěrečné práce. Navštívíte posluchačské laboratoře pro studenty 1. ročníku i specializované laboratoře pro chemii, chemickou technologii a mate-riálový výzkum. Dozvíte se něco o výuce, přístrojovém vybavení laboratoří a o tom, jak vypadá chemie v praxi. Přesvědčte se, že chemie má mnoho podob.

Začátek vždy před posluchárnou AI.

Pátek v 9.45, 11. 45 a 13.00

Sobota v 9.00 a 11.15

Exkurze Mineralogická sbírka na FCHT

Přijďte navštívit druhou největší mineralogickou sbírku v České republice.

Začátek vždy před posluchárnou AI.

Pátek v 10.00, 12.00 a 13.00

Sobota v  9.15 a 11.30

Ve čtvrtek 21. listopadu byla slavnostně předána ocenění ve formě stipendií od Nadace Preciosa pro rok 2019. Stipendia byla udělena 10 studentům bakalářského a magisterského studia a 6 studentům doktorského studia v celkové výši 85 tisíc Kč.

Seznam oceněných

Studenti magisterského studia

• Adam Šrut, FCHI
• Jan Baborák, FCHT
• Zuzana Bednářová, FCHT
• Karolína Opavová, FCHT
• Tomáš Pipota, FCHT
• Petra Šimonová, FCHT
• Patrícia Bugáňová, FCHT
• Květa Kupková, FCHT
• Alena Nováková, FCHT
• Veronika Zemančíková, FCHT

Studenti doktorského studia

• Jan Havlíček, FCHT
• Soňa Hříbalová, FCHT
• Ingrid Czudková, FCHT
• Kristýna Švagrová, FCHT
• Vojtěch Nečina, FCHT
• Karolína Pánová, FCHT

Profesor Martin Pumera, vedoucí excelentního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty na VŠCHT Praha, obhájil potřetí v řadě pozici v respektovaném žebříčku Global Highly Cited Researchers pro rok 2019.

Celkem se v žebříčku umístilo mezi více než 6 000 nejcitovanějšími vědci děvět zástupců českého výzkumu. Nejvíce zastoupené jsou tradičně Spojené státy americké s 2 737 publikujícími autory, následuje Čína (636) a Velká Británie (517). Jako základní zdroj pro sestavení žebříčku využívá americká společnost Clarivate Analytics údaje z celosvětově uznávané databáze Web of Science.

Martin Pumera je zařazován do žebříčku od v roku 2017, od loňského roku s afiliací k Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Hlavním zájmem Pumerova vědeckého týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů. Ti by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Martin Pumera se nedávno stal prvním jmenovaným mimořádným profesorem VŠCHT Praha.

Podrobněji o výsledcích českých vědců v článku na webu Universitas.cz.

Odkazy

• Žebříček Global Highly Cited Researchers 2019
• Stránky Centra pokročilých funkčních nanorobotů
• Rozhovor s Martinem Pumerou v Hydeparku

V sobotu 16. listopadu se uskutečnil v Lužanech u Přeštic tradiční ceremoniál pořádaný Nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.  Za účasti rektora VŠCHT Praha Karla Melzocha bylo oceněno hned 5 zástupců naší univerzity.

Medaili Josefa Hlávky pro významné osobnosti české vědy převzal profesor Jiří Svoboda z Fakulty chemické technologie, který se celý život zabývá organickou chemií. Ve své bohaté kariéře se rovnoměrně věnoval vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti. Je autorem či spoluautorem 123 odborných článků. Výrazně přispěl k rozvoji chemie heterocyklických sloučenin. V poslední době se intenzivně věnuje syntéze a studiu látek s kapalně krystalickými vlastnostmi a syntéze heterocyklických sloučenin pro využití v materiálové chemii. Navázal spolupráci se zahraničními pracovišti, která vyústila v řešení několika mezinárodních projektů a grantů. Úspěšně spolupracuje s průmyslovou scénou, dokladem čehož je spoluautorství na padesáti patentech. Velkou měrou se zasloužil o rozvoj výuky organické chemie a organické syntézy. Vychoval řadu vynikajících mladých organických chemiků.

 Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy byly mimo jiné uděleny čtyřem studentům VŠCHT - Ing. Adéle Jeništové (FCHI), Ing. Peterovi Polákovi (FCHT), Ing. Veronice Bělíkové (FPBT) a Bc. Janu Matuštíkovi (FTOP). 

Výzkumnému týmu docenta Martina Pumery z projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vyšel na začátku října článek v American Chemical Society, zabývající se prekoncentraci radioaktivního uranu pomocí nanorobotů.

Mikroroboti či nanoroboti se na rozdíl od současné technologie pohybují sami a berou energii z okolí, tedy podobně jako buňka nebo bakterie. Jejich původ je ale neživý, mají organické nebo polymerní tělo, které mění například glukózu nebo peroxid vodíku chemickou reakcí na produkty a asymetrickým vypouštěním se pohybuje jako raketa. 

Samozřejmě to ale není jediná jejich vlastnost. Tito roboti jsou navrženi tak, aby každá jejich vrstva nebo část nesla určitou funkci, přičemž nejznámější je v současnosti biomedicínské využití. 

Článek výzkumného týmu docenta Pumery publikovaný v American Chemical Society je zaměřený na mikroroboty v životním prostředí, podzemních vodách či jezerech, popisující využití robotů k vychytávání prekoncentrace radioaktivního uranu. Tělo robota v tomto případě tvoří metal organic framework (MOF),  který je svými funkčními skupinami natolik selektivní, že zachytí pouze určité sloučeniny. Nanoroboti jsou navíc naprogramované tak, aby zachytávali uran jen v takové podobě, u které nebude potřeba následné přečištění.

Vědecká rada Vysoké školy chemicko-technologické v Praze schválila na svém zasedání 24. října ustavení pozice mimořádného profesora na Ústavu anorganické chemie pro oblast vzdělávání Chemie a následně i její obsazení docentem Martinem Pumerou. To vše s platností od 1. listopadu 2019 do 31. prosince 2022.

Martin Pumera je světově uznávaným odborníkem v oblasti anorganické chemie, prestižní databáze jej opakovaně zařazují mezi první promile nejcitovanějších chemiků na světě. Před příchodem na VŠCHT dlouhodobě působil na prestižní Nanyang Technological University v Singapuru, s níž VŠCHT Praha nyní rozvíjí širší spolupráci. Od roku 2017 vede na VŠCHT Centrum pokročilých funkčních nanorobotů.

„Zřízení pozice mimořádného profesora a její obsazení docentem Pumerou dále posílí vědeckou činnost na naší fakultě a celé vysoké škole,“ uvedl profesor Karel Bouzek, děkan Fakulty chemické technologie.

VŠCHT Praha může zřizovat pozice mimořádného profesora díky získání institucionální akreditace v oblastech vzdělávání Chemie a Potravinářství. Tímto právem disponuje od června 2019. Post je určen pouze pro akademiky, kteří v zahraničí dosáhli postavení srovnatelného s profesory nebo docenty v České republice nebo kteří jsou významnými odborníky a v dané oblasti vzdělávání působí v praxi alespoň po dobu 20 let.

Na VŠCHT Praha návrh na zřízení a obsazení pracovního místa mimořádného profesora předkládá rektorovi děkan příslušné fakulty. O zřízení a obsazení pozice pak rozhoduje na svém zasedání Vědecká rada.

Ve dnech 25. 10. - 2. 11. 2019 se uskutečnila Podzimní škola na Kyushu Institute of Technology (Kyutech) v Japonsku. Účastnilo se jí 7 studentů magisterského a doktorského studia převážně z ústavu Anorganické technologie FCHT VŠCHT Praha (UCT Prague), prof. Karel Bouzek a prof. Josef Krýsa. Tato podzimní škola navazovala na podzimní školu, kterou organizovala VŠCHT Praha v říjnu 2018 v Praze.

Hlavní náplní setkání byly přednášky, ve kterých byla představena historie japonské školy a výsledky výzkumu na „Department of Chemistry“ (např.: Organic-inorganic hybrids for biomedical application, Organic synthesis, Development of Photocatalysts, Colloidal liquid crystals of inorganic nanosheets). Program byl obohacen exkursemi do různých laboratoří ústavu. Součástí Podzimní školy byly také návštěvy dvou japonských továren (Toyota – Lexus, Toto), muzea životního prostředí a dále poznávací výlety po prefektuře Fukuoka. Na závěr akce bylo uspořádáno „Symposium on Chemistry“, kde 7 studentů z VŠCHT Praha a 7 studentů z Kyutech presentovali výsledky svého výzkumu.

Podzimní škola se nesla ve velmi přátelském duchu, japonská strana připravila hodnotný odborný i doprovodný program, z kterého si studenti i učitelé odnesli velké množství zážitků. „Spolupráce v oblasti fotokatalýzy již probíhá delší dobu, ale teprve nyní se podařilo nastartovat velmi zajímavou formu výměny studentů, která je vysoce přínosná především pro studenty obou univerzit a je oboustranný zájem, aby byla dále rozvíjena,“ říká prof. Josef Krýsa. Pokračování podzimní školy je plánováno na rok 2020 a hostitelem bude opět VŠCHT Praha.

Ústav polymerů letos slaví 70 let od založení Ústavu plastických hmot profesorem Ottou Wichterlem.

K této příležitosti se v sobotu 19. října setkalo 170 absolventů ústavu. Mezi nimi byl i docent Bohumil Meissner, který absolvoval  tento ústav v roce 1954. Součástí programu setkání bylo shrnutí 70. leté historie ústavu, jeho výuky v oblasti chemie a technologie polymerů a prezentace současných výzkumných aktivit.

Řada absolventů poté využila příležitost prohlídky laboratoří ústavu. Program setkání zde.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. 

Bez objevu lithiových baterií by neexistovaly mobilní telefony, elektromobily, chytré hodinky nebo laptopy. To je dostatečně dobrý důvod pro Nobelovu cenu. ČTK to řekl Martin Pumera z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

"Profesor Goodenough spolu se svými kolegy byl uznán dostatečně dobrý na to, aby ve svých 97 letech dostal Nobelovu cenu za objev, který přinesl lidstvu tak převratnou změnu ve způsobech, jak spolu komunikujeme a vnímáme energii, že jej nyní považujeme za něco samozřejmého," uvedl chemik. Lithiové baterie považuje za jeden ze základních stavebních kamenů současné společnosti.

"Obrovská výhoda lithiových baterií je v tom, že využívají jeden z nejlehčích prvků který existuje - lithium - jako nosič energie. Proto jsou lehké a netoxické a dokážou doslova ‘nahustit‘ energii do malého objemu s malou hmotností. Stačí si porovnat hmotnost lithiové baterie s baterií na bázi olova, která je v automobilech, a bude vám jasné, že mobil nebo laptop poháněný olověnou baterií (ve směsi s kyselinou sírovou) byste asi nechtěli," uvedl Pumera, který vede výzkumnou skupinu v centru CEITEC v Brně.

Ve slunečních a větrných elektrárnách je možné vyrobit velké množství elektrické energie bez emisí oxidu uhličitého, problematické je ale její skladování. Lithiové baterie podle Pumery nabízí unikátní možnost energii uložit a zužitkovat v mobilních i stacionárních aplikacích.

V současné době se pracuje na nových materiálech, které umožní ještě lepší uložení energie v lithiové baterii. "Technologií zítřka jsou pevné lithiové baterie bez ‘tekutých vnitřností‘, které by mohly uložit několikanásobně více energie než současné baterie, vydrží až pětkrát déle a budou mnohem bezpečnější v případě požáru," přiblížil Pumera a doplnil, že elektromobily příští dekády by podle plánů měly obsahovat jen tento typ baterií.

Další generace (tzv. next-next generace) baterií pak bude podle Pumery založena na dvourozměrných materiálech, které lithium ukládají. "Tedy na nové generaci pevných vnitřků baterií, které jsou též vyvíjeny na VŠCHT Praha v našich laboratořích," uvedl.

Lithiové baterie jsou podle Pumery i dobrým byznysem. Současná hodnota jejich trhu činí přes 30 miliard dolarů (přes 700 miliard korun), za pět let by podle očekávání měla být více než trojnásobná.

VŠCHT společně s Cambridgskou univerzitou, univerzitou v Singapuru a automobilovými společnostmi plánují vznik velkého elektromobilitního centra včetně vzdělávacího centra se zaměřením na lithiové baterie next-next generace a mobilitu obecně.

Více v kompletním článku ČTK.

 Ve čtvrtek 10. 10. 2019  byly v betlémské kapli slavnostně předány diplomy absolventům bakalářského studia FCHT.

Čerstvě promovaným bakalářům gratulujeme a přejeme hodně štěstí a sil do dalšího úspěšného studia.

Cena předsedkyně Grantové agentury se uděluje od roku 2003 a je určena vědcům, kteří dosáhnou mimořádných výsledků při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu.

Docent Zdeněk Sofer z Ústavu anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uspěl s projektem Použití iontových svazků pro modifikaci struktur založených na grafenu.

Projekt se zabýval studiem dvoudimenzionálních materiálů, zejména grafenu a vrstevnatých chalkogenidů a jejich interakcí s iontovými svazky. Při řešení projektu bylo syntetizováno množství nových derivátů grafenu i jiných dvoudimenzionálních materiálů. Výsledky byly publikovány v prestižních časopisech jako ACS Nano a Angewandte Chemie.

Nedávný rozhovor s docentem Soferem o jeho výzkumu si můžete přečíst ZDE.

Kromě docenta Sofer získal Cenu předsedkyně GAČR Jiří Bruthans, jehož tým zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi pískovce. Dalším oceněným byl Marek Mráz s projektem zaměřeným na studium regulace signalizační dráhy B-buněčného receptoru prostřednictvím microRNA. Další laureát, Václav Štětka, analyzoval roli sociálních médií v transformaci politické komunikace a občanské participace v ČR. Posledním oceněným byl Robert Černý. Ten se zaměřil na oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. O vítězích rozhodlo předsednictvo Grantové agentury České republiky v konkurenci dalších desítek projektů.

„V letošním roce byl výběr nejlepších projektů opět mimořádně obtížný. S úkolem zvolit mezi desítkami projektů těch několik nejlepších se potýkáme každý rok. Na druhé straně je to ale dobrá zpráva o tom, jaké skvělé vědce naše země má. Oceněným blahopřeji, jejich projekty byly skutečně excelentní,“ uvedla předsedkyně Grantové agentury Alice Valkárová.

Od roku 2003, kdy byla cena udílena poprvé, bylo za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných GA ČR rozdáno celkem 69 ocenění. Pět nyní oceněných projektů bylo na základě návrhů příslušných oborových komisí vybráno z celkem 448 projektů ukončených v minulém roce. O konečném výběru projektů určených k získání Ceny předsedkyně GA ČR pak rozhodlo v dubnu letošního roku předsednictvo Grantové agentury České republiky.

Cena je udělována za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem může být oceněno čtyři až pět řešitelů, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající a získaly doporučení k ocenění.

Zdroj: Tisková zpráva GAČR

Prestižní Cenu Jean-Marie Lehna za chemii, kterou tradičně uděluje Francouzské velvyslanectví v Praze, získal Ing. Peter Polák, student VŠCHT Praha (studijní program Organická chemie).

Slavnostní akt se uskutečnil 26. června 2019 ve večerních hodinách v historické budově Národního muzea. Cena Jean-Maria Lehna za chemii se letos udělovala po pětadvacáté, jméno nese po slavném držiteli Nobelovy ceny a čerstvě i čestného doktorátu z VŠCHT Praha.

Ceny Francouzského velvyslanectví v Praze, které letos předal laureátům Jean-Marie Lehn osobně, jsou každoročně udělovány mladým českým vědcům za kvalitu jejich výzkumných prací realizovaných v rámci magisterských či doktorandských studií. Kromě chemie oceňuje velvyslanectví nadané studenty i v jiných vědních disciplínách - lékařství, počítačových vědách, společenských a humanitních vědách a v jaderném oboru.

V edici Chemických listů vyšla dlouho očekávaná příručka pro učitele chemie základních a středních škol. Autory příručky jsou Petr Holzhauser (VŠCHT Praha), Radek Matuška (SPŠCH Brno) a Petra Ménová (VŠCHT Praha). 

Obsahem příručky jsou: Žákovské experimenty na základních a středních školách, Přehled běžných látek používaných v laboratoři a Provozní řád školní laboratoře.  Vydání se setkává s nadšenou odezvou učitelů chemie, kteří dostávají do ruky návod, jak do výuky zařadit chemické experimenty.  

Příručku, která je skvělou vizitkou pedagogického úsilí VŠCHT Praha směrem ke středním a základním školám, spolufinancovala Nadace Unipetrol. 

• Příručka ke stažení ve formátu PDF 

Ocenění předal rektor VŠCHT Praha laureátům 20. 6. 2019 v rámci doktorských a docentských promocí v Betlémské kapli.

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

U příležitosti doktorských a docentských promocí, které se uskutečnily 20. června 2019 v Betlémské kapli, rozšířilo řady držitelů prestižního ocenění pět členů akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Karel Melzoch.

Přehled oceněných

• doc. Ing. František Hampl, CSc.
• prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
• prof. Ing. Blanka Králová, CSc.
• doc. Ing. Prokop Nekovář, CSc.
• prof. RNDr. Olga Valentová, CSc.

U příležitosti promocí byly 20. června v Betlémské kapli slavnostně předány Ceny Nadace Preciosa a Cena Plzeňského Prazdroje za rok 2019, určené autorům nejlepších disertačních prací.

Ceny Nadace Preciosa předali čerstvým absolventkám doktorského studijního programu Chemie a technologie anorganických materiálů Mgr. Jana Havlíčková, členka správní rady nadace, a Ing. Jiří Koucký, CSc., správce fondu vědy a výzkumu.

Přehled oceněných:

Ing. Miroslava Hujová, Ph.D. za práci Analýza konverze kmene na sklo

Ing. Barbora Holubová, Ph.D. za práci  Hybridní organokřemičitanové vrstvy na skle: syntéza, charakterizace a aplikace

Ing. Mária Kavanová, Ph.D. za práci Degradace glazur

Ing. Tereza Uhlířová, Ph.D. za práci Charakterizace a modelování hutné, porézní a celulární keramiky

Cenu Plzeňského Prazdroje za dizertační práci převzala absolventka oboru Biotechnologie Ing. Tereza Haimanová, Ph.D., a to z rukou děkana Fakulty potravinářské a biochemické technologie, profesora Tomáše Rumla.

Všem oceněným gratulujeme!

 Ve středu 19. 6. 2019  byly v betlémské kapli slavnostně předány diplomy absolventům magisterského studia FCHT.

Čerstvě promovaným inženýrům gratulujeme a přejeme hodně štěstí, spoustu profesních i životních úspěchů.  Věříme, že na svou alma mater budete s láskou vzpomínat a budete hrdými absolventy VŠCHT Praha.

Pokud chcete být i nadále ve spojení se školou, můžete využít služeb Alumni klubu. Více informací na alumni.vscht.cz.

Setkání uchazečů o studium s reprezentanty FCHT se uskuteční v úterý 11. 6. od 12 hodin v budově A VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6 Dejvice (v posluchárně AI).

Jedná se o neformální setkání, kde uchazeči v předstihu získají informace např. o zápisech, ubytování na kolejích, možnostech stravování, kde je možné získat skripta a o „seznamováku“. Také se dozví něco o průběhu studia, možnostech zapojení do výzkumných projektů, výjezdech na zahraniční pobyty i o možnostech praxí při studiu a uplatnění našich absolventů.

Po úvodní části bude následovat exkurze vedená současnými studenty FCHT. Účastníci se podívají na některá místa ve škole, včetně laboratoří, která budou v brzké době navštěvovat.

Svou účast mohou předběžně přijatí uchazeči o studium potvrzovat na mailu monika.sachova@vscht.cz  do 6. 6. 2019.

5. ročník festivalu architektury „Open House” představuje jednoduchou, ale silnou myšlenku: Zpřístupnit běžně nepřístupné pražské budovy veřejnosti. Na jeden víkend v roce se otevřou sídla firem, úřadů či moderních technických staveb, mimo jiné i budova A VŠCHT Praha.

Ta zpřístupní rekonstruované posluchárny AI i AII a historickou knihovnu. V sobotu bude možnost navštívit rozsáhlé mineralogické sbírky, které jsou jedny z největších v Evropě v časech 11:00, 12:00 a 13:00.

Program bude doplněn o odborný výklad průvodců z řad školy.

Více o festivalu Open House Praha.

Dvě země, dvě desítky týmů a dva tisíce litrů vodíku. V děčínské sportovní hale ve dnech 9. února a 30. března proběhly první závody automobilových modelů poháněných vodíkovým palivovým článkem, které se uskutečnily v rámci projektu přeshraniční spolupráce H2AC4schools, spolufinancovaného Evropskou unií. Do projektu je zapojeno celkem 10 českých a 10 německých týmů z celkem 15 škol, jejichž odbornými garanty se staly VŠCHT, ČVUT v Děčíně a TU Chemnitz. Studentské týmy mají za úkol během následujících měsíců sestavit funkční model auta na hybridní vodíkový pohon.

Jelikož času na přípravy před prvním setkáním neměly školy mnoho, bylo první setkání opravdu pojato pouze jako seznamovací ať už se závodní dráhou a řízením modelů vůbec, či se studentskými týmy z ostatních škol. Zezačátku zběsilé závodní tempo, které mělo za následek i četné množství havárií a poruch, se postupem času uklidnilo a u některých týmů bylo již po pár minutách „za volantem“ vidět znatelné zlepšení. Ti ostatní, které zběsilý začátek odkázal na likvidaci škod, zase mohli zdokonalit v rychlém opravování modelu.

Druhý zkušební závod se opět odehrál v Děčínské hale, kde již ale nešlo jen o přátelské seznamování – týmy byly hodnoceny na základě výdrže jejich sestaveného modelu auta po dobu čtyřhodinového závodu. Jelikož jde o projekt přeshraniční spolupráce, jsou týmy uzpůsobeny tak, že závodí společně se svými českými a německými kolegy. V celkovém pořadí tedy nerozhoduje pořadí jednotlivce, ale týmové dvojice, která se musí na úpravách vozu podílet společně a ideálně sdílet know-how se svými týmovými partnery z cizí země.

Tento způsob hodnocení se odráží i ve finálních výsledcích. Nejlépe si v závodě vedla Střední průmyslová škola Ostrov, spolupracující s VŠCHT Praha, která za čtyři hodiny stihla ujet úctyhodných 766 kol. S týmovými kolegy to však bylo pouze 1027 kol, a tak se celkovými vítězi zkušebního závodu stal společný tým Gymnázia Děčín a Freies Gymnasium Penig, vedené ČVUT a TU Chemnitz, které dohromady završily 1111 kol.

Jelikož to byl pouze zkušební závod, jedná se pouze o formální vítězství. Finální pořadí týmů a rozdání trofejí s tím spojených bude rozhodnuto na základě závěrečného závodu pořádané TU Chemnitz 17. května.

Jako první akce na půdorysu nedávno uzavřeného memorada s Nanyang Technological University Singapore proběhl v pondělí 18. února na Vysoké škole chemicko-technologické workshop Sustainable Energy and Smart Mobility Workshop.

Workshopu se zúčastnili také odborníci z dalších předních světových univerzit, se kterými vědci z VŠCHT Praha spolupracují.

Scientific topics

Hydrogen Economy as the Way to the Sustainable Energy (UCT Prague, Prof. Karel Bouzek; dean)

Nanostructured transition metal oxide based electrode materials for beyond lithium-ion batteries (NTU Singapore, Prof. Madhavi Srinivasan)

ABILE – Air Batteries with Ionic Liquid Electrolytes (BMW Group, Dr. Jakub Reiter)

Ammonia as an Energy/Hydrogen Carrier (NTU Singapore, Prof. CHAN Siew Hwa)

Redox Flow Batteries for Stationary Energy Storage (UCT Prague, Prof. Juraj Kosek)

Perovskite Semiconductors: Challenging the Optoelectronic Limits (NTU Singapore, Prof. Subodh Mhaisalkar; Assoc. Vice-President)

Liquid State Photoemission Spectroscopy: Underused Tool from a Perspective of Ab Initio Theory (UCT Prague, Prof. Petr Slavíček)

The chemistry and electrocatalysis of 2D materials (UCT Prague, Prof. Zdeněk Sofer)

Cambridge-CREATE: Electrochemical CO2 reduction (Cambridge University, Prof. Adrian Fisher)

Nevíte, jaký studijní program si vybrat, potřebujete poradit s přihláškou? Nestihli jste den otevřených dveří? Zavolejte nebo napište a my vám poradíme.

Seznam studijních programů naleznete na webu, víme ale, že rozhodnout se pro ten správný může být těžké. Zvlášť pokud jste nestihli den otevřených dveří a nemáte starší spolužáky, kteří poradí co vás kde čeká.

Nebojte se na cokoli zeptat. Na e-mailu info@vscht.cz vám poradí nedávní studenti VŠCHT Praha. 
Pokud je vám bližší komunikace po telefonu, pak nám zavolejte každý všední den mezi 13 a 16 hodinou na číslo (+420) 731 450 583.

Pracovníci ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství se zapojili do prestižního projektu „Národní centrum kompetence Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství“ financovaného TAČR.

Dílčí projekt s názvem „Materiály pro lékařství, biotechnologie a chemický průmysl“, řízený prof. Vojtěchem z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT byl schválen Radou NCK a po kontrole ze strany poskytovatele tak nic nebrání jeho řešení. Více informací o projektu zde: http://www.nccmestec.cz/cs-index.html

Docent Martin Pumera zastupoval naši univerzitu v české delegaci při návštěvě Singapuru. Při této příležitosti bylo podepsáno memorandum s Nanyang Technological University Singapore, které umožní organizaci společného výzkumu, vzájemnou výměnu akademických pracovníků a studentů a pořádání společných vědeckých konferencí a seminářů.

Celkem 10 ocenění za rok 2018 předal rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch během slavnostního večera 6. prosince v Betlémské kapli. Na slavnostním večeru vystoupila mužská vokální skupina VOSK.

Za mimořádné výsledky ve výzkumu a propagaci vědy získal Cenu rektora doc. RNDr. Martin Pumera, Ph.D.

Docent Pumera přišel na VŠCHT Praha z Nanyang Technological University v Singapuru, na VŠCHT působí na Fakultě chemické technologie jako vedoucí mezinárodního Centra pro Pokročilé Funkční Nanoroboty, které sám založil. Společně s profesorem Hobzou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a profesorem Zbořilem z Univerzity Palackého v Olomouci figuruje mezi nejcitovanějšími vědci světa v oboru chemie. Hlavním zájmem Pumerova týmu je, jak název centra napovídá, vývoj a výzkum chemických nanorobotů, kteří by v budoucnu mohli být reálně využíváni v biomedicíně a v oblasti životního prostředí.

Ing. Petra Kubová – vedoucí Pedagogického oddělení VŠCHT Praha
Mgr. Miroslav Šimek – Centrum informačních služeb VŠCHT Praha
Mgr. Veronika Popová – Oddělení pro vědu a výzkum VŠCHT Praha

Získali cenu rektora za mimořádnou aktivitu a osobní nasazení při organizaci a řízení příprav akreditací nových studijních programů; za tvorbu a správu aplikace „Akreditační informační systém“ (AIS) a dlouhodobou technickou podporu „Studijního a informačního systému“. Aplikace AIS umožňuje efektivní mezifakultní spolupráci při přípravě žádostí o akreditace a výrazně uspoří čas všem zapojeným akademickým pracovníkům.

Za organizaci Mezinárodní chemické olympiády a mimořádný přínos k rozvoji VŠCHT Praha v oblasti propagace byli  oceněni 

RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.  - Český prezident 50. mezinárodní chemické olympiády
Ing. Dana Poláchová - Předsedkyně organizačního výboru
Ing. Petra Ménová, Ph.D. Předsedkyně vědeckého výboru

Za spolupráci při organizaci 50. mezinárodní chemické olympiády a vynikající reprezentaci České a Slovenské republiky rektor byli oceněni

doc. RNDr. Martin Putala, Ph.D.,  slovenský prezident 50. mezinárodní chemické olympiády
Mgr. Henrieta Stankovičová, Ph.D., předsedkyně organizačního výboru
Mgr. Lucia Sebechlebská, tajemnice organizačního výboru

Mezinárodní chemická olympiáda je soutěžní setkání nejlepších středoškoláků a poprvé proběhla v Československu v roce 1968 a od té doby navštívila 32 států a 45 měst. Myšlenka uspořádat jubilejní 50. mezinárodní chemickou olympiádu ve spolupráci Česka a Slovenska vznikla asi před sedmi lety a oficiálně byla ohlášena na 46. mezinárodní chemické olympiádě v Hanoji. Po dvou letech intenzívní práce si skvělá komunita lidí kolem českého a slovenského národního týmu olympiády splnila svůj sen – Mezinárodní chemická olympiáda se po padesáti letech vrátila zpět na místo, kde se zrodila – do Prahy.

Všem oceněným gratulujeme!

Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2018 a zveřejnila seznamy podpořených projektů s počátkem řešení v roce 2019. 

Úplný seznam všech podpořených projektů naleznete na stránkách Grantové agentury ČR.

Přehled již běžících projektů na FCHT naleznete na stránkách školy.

Standardní projekty

Juniorské projekty

Mezinárodní projekty DFG

Projekty excelence v základním výzkumu EXPRO

Prague-Weizmann Winter School on Drug Discovery

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze každoročně pořádá společně s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Letní školu medicinální chemie (Prague Summer School on Advances in Drug Discovery - web minulých ročníků). Tento rok se k tradičním organizátorům připojuje Weizmann Institute of Science (Rehovot, Izrael), na jehož půdě se škola (tentokrát „zimní“)  v termínu od 3. do 7. prosince odehraje.

Web "zimní" školy 2018

Zástupci naší školy získali 2 ceny ve studentských kategoriích a 4 medaile za mimořádnou reprezentaci ČR.

Reprezentační prostory pražského Valdštejnského paláce patřily v úterý 27. listopadu udělování cen Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2018. Ocenění z rukou ministra školství Roberta Plagy a náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum Pavla Dolečka převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. 

Zástupci VŠCHT Praha získali celkem šest ocenění

Cenu MŠMT v bakalářském studijním programu obdržel Jan Matuštík (Fakulta technologie ochrany prostředí) za práci týkající se posuzování životního cyklu, kterou přispěl k velmi aktuální debatě o souvislosti ekologické krize a spotřebního chování rapidně rostoucí lidské populace.

Nedávný absolvent a předseda studentské části akademického senátu Marek Lanč z Fakulty chemicko-inženýrské uspěl v kategorii doktorského studijního programu. Porotu zaujal jeho výzkum nových membránových materiálů pro separaci směsí plynů a par s praktickými environmentálními a energetickými dopady, jako jsou snížení emisí ze spalin či získání metanu z bioplynu.

Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádnou reprezentaci ČR na 50. ročníku Mezinárodní chemické olympiády pak byly uděleny Petrovi Holzhauserovi (vedoucí Ústavu učitelství a humanitních věd), Petře Ménové (Ústav organické chemie), Daně Poláchové (Ústav učitelství a humanitních věd) a Michalu Janovskému (vedoucí Oddělení komunikace).

Kompletní seznam laureátů Ceny MŠMT za rok 2018 je zveřejněn na webu ministerstva.

V týdnu 22. – 26. října se na VŠCHT na Fakultě chemické technologie pod vedením profesora Josefa Krýsy z Ústavu anorganické technologie, ve spolupráci se Zahraničním oddělením VŠCHT, uskutečnil první běh podzimní školy pro japonské studenty z partnerské instituce Kyushu Institute of Technology v Japonsku.

Na výuce zaměřené na Chemické Technologie a Chemii materiálů se kromě profesora Josefa Krýsy podíleli i další vyučující: docent Martin Paidar z Ústavu anorganické technologie, profesor David Sedmidubský z Ústavu anorganické chemie, profesor Jaroslav Kvíčala z Ústavu organické chemie a docent Pavel Novák z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství.

Z Kyutech přijelo 7 studentů v doprovodu profesora Teruhisa Ohno a profesora Teruyuki Nakato. Součástí bylo i neformální setkání studentů a učitelů v café Carbon, kde japonští učitelé a studenti představili Kyutech a svá výzkumná témata. Týdenní program zahrnoval i řadu kulturních a poznávacích aktivit a studenti tak měli možnost zavítat na exkurzi do úspěšného výrobního závodu RAKO 3, LASSELSBERGER s.r.o, v Lubné u Rakovníka, který je největším výrobcem keramických obkladů a dlažeb v ČR a zároveň se řadí k největším evropským výrobcům obkladových materiálů.

Na úspěšný průběh podzimní školy by měl v následujícím akademickém roce 2019/2020 navazovat běh druhý, kdy hostitelskou institucí bude Kyutech. Více informací lze získat na Zahraničním oddělení VŠCHT v průběhu prosince 2018.

Dr. Martin Pumera z Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha poskytl rozhovor webovému portálu Universitas, který se zabývá vědou, vzděláváním, výzkumem a vysokým školstvím a který je společným projektem 20 českých veřejných vysokých škol.

Rozhovor najdete ZDE: Špičková vědecká skupina je jako start-up

Kolegové z Shanxi University navštívili Technopark a Ústav anorganické technologie VŠCHT Praha. Česko-čínský projekt TiO2 - active coke based photocatalyst for water and air purification byl podpořen MŠMT ČR a nyní se řeší druhým rokem.

Mladí vědci v oborech organické, bioorganické nebo medicinální chemie mají díky Nadaci Experientia šanci získat 2 miliony korun ročně po 3 roky na založení vědecké skupiny v Česku.

Jubilejní 70. Sjezd chemiků se uskuteční ve dnech 9. až 12. září 2018 ve Zlíně v prostorách Univerzity T. Bati. Bližší informace o sjezdu lze najít na sjezd70.csch.cz. Na sjezdu tradičně proběhne finále Ceny Shimadzu a nově se uskuteční soutěž o Cenu Metrohm.

Registrace pro prezentující autory a účastníky za zvýhodněné vložné je možná do 31. 5. 2018, běžná registrace pak do 30. 6. 2018.

V rámci odborného programu sjezdu je plánováno celkem 14 sekcí

• Anorganická chemie;
• Analytická chemie + cena Shimadzu;
• Elektrochemie a další oblasti fyzikální chemie + cena Metrohm;
• Organická chemie;
• Supramolekulární chemie;
• Chemie životního prostredí;
• Chemické vzdelávání a historie chemie;
• Termická analýza;
• Prumyslová chemie;
• Reologie;
• Biomateriály a biokompozity;
• Nanotechnologie a pokrocilé materiály;
• Ekonomika a rízení chemického prumyslu;
• Potravinárská chemie

O České společnosti chemické

Česká společnost chemická (dále ČSCH) reprezentuje zájmy a aktivity chemiků v Česku již od druhé poloviny 19. století. Jedním z hlavních důvodů její existence je pomáhat svým členům průběžně si rozšiřovat své profesionální znalosti a udržovat jejich vysokou úroveň, rozšiřovat nové poznatky ze všech chemických oborů a tyto poznatky propagovat.

V současné době je ČSCH jednou z největších odborných společností v České republice, její členové reprezentují prakticky všechny specializace a obory chemie. Vedle chemiků různých profesí tvoří významnou část jejích členů studenti chemických a příbuzných oborů, pensionovaní členové a zahraniční odborníci.

Členové společnosti mohou využívat kontaktní sítě, mnohých výhod a slev - viz přehled na webu společnosti.

Technický týdeník ve svém článku informuje o závěrech každoroční konference České vodíkové dny, která v červnu opět přivedla do Prahy vědeckou komunitu, aby sdílela pokrok ve výzkumu vodíkových technologií a zkušenosti s jejich implementací.

Jedním z nejvíce diskutovaných témat konference byl stav zavádění vodíkové dopravy v ČR a otázky spojené s budováním plnících stanic. Článek se dále věnuje využití vodíku v energetice, což je oblast výzkumu rozvíjená na VŠCHT Praha, kde se tímto tématem se zabývá také Dr. Ramato Ashu Tufa.

Dr. Tufa zde působí se svým projektem „Novel Material and Process Design for Reverse Electrolysis Energy System“ (MARVEL), pro který získal financování z rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace Horizont 2020.

Celý text článku Technického týdeníku v PDF.

FOTO: Toyota Mirai, první sériově vyráběný vodíkový vůz. Zdroj: Hydrogen Days 2018

Medaili Emila Votočka uděluje rektor VŠCHT Praha vynikajícím osobnostem, které se svou odbornou nebo veřejnou činností zasloužily o rozvoj chemie a dalších oborů vyučovaných na VŠCHT Praha nebo o rozvoj spolupráce s VŠCHT Praha v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje.

U příležitosti doktorských a docentských promocí, které se uskutečnily 20. června 2018 v Betlémské kapli, rozšířilo řady držitelů prestižního ocenění sedm členů akademické obce VŠCHT Praha. Medaili Emila Votočka jim osobně předal rektor univerzity, profesor Karel Melzoch.

Slavnostní atmosféru události podtrhlo premiérové vystoupení orchestru VŠCHT Praha, složeného čistě ze studentů a zaměstnanců školy, v Betlémské kapli.  

Přehled oceněných

prof. RNDr. Milan Kodíček, CSc.
Profesor Milan Kodíček je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve vědecké kariéře, kterou začal na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, pokračoval na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a na VŠCHT Praha působí od roku 1990. Ve své badatelské práci se věnoval problematice prostorového uspořádání proteinů, neurohypofysárních hormonů a přinesl zásadní poznatky o přítomnosti kontraktilního aparátu v membráně lidské červené krvinky. Na VŠCHT Praha stál u zrodu laboratoře aplikované proteomiky a jako jeden z vůdčích pedagogů Ústavu biochemie a mikrobiologie formoval studijní obor Klinická bioanalytika, výrazně přispěl k rozvoji moderní výuky biochemie a biofyzikální chemie, vychoval řadu úspěšných absolventů a neúnavně organizuje mezi studenty populární odborná setkání.

prof. RNDr. Vladimír Král, DSc.
Profesor Vladimír Král na VŠCHT Praha působí na Ústavu analytické chemie Fakulty chemicko-inženýrské, kam jako absolvent Univerzity Karlovy, po aspirantuře na ÚOCHB a řadě zahraničních pobytů, našel cestu v roce 1995. Na VŠCHT Praha začal aktivně rozvíjet mezioborovou vědeckou spolupráci v oblasti analytické chemie pro diagnostiku a navázal spolupráci s předními domácími pracovišti AV ČR a UK a zahraničními institucemi, především v Německu, Japonsku a USA. Inovativně se zapojil i do práce pedagogické - již od roku 1995 přednáší předměty z oblasti nanotechnologií, senzorové analýzy a supramolekulární chemie pro analytickou a bioanalytickou chemii. Na VŠCHT Praha vychoval desítky absolventů magisterských a doktorských studií, z nichž někteří jsou již docenty na VŠCHT Praha nebo působí na vědeckých a pedagogických pozicích v USA.

prof. Ing. Dalimil Dvořák, CSc.
Profesor Dalimil Dvořák je absolventem naší vysoké školy, na kterou se po svém působení na Ústavu organické chemie a biochemie AVČR vrátil v roce 1990. Ve své bohaté kariéře se prof. Dvořák rovným dílem věnuje jak vědecko-výzkumné, tak pedagogické činnosti. Na Ústavu organické chemie FCHT založil skupinu zabývající se chemií organokovových sloučenin, spolupracuje s několika ústavy Akademie věd ČR a výrazně přispěl k rozvoji využití komplexů přechodných kovů v organické syntéze. Dlouhodobě se věnuje studiu Fischerových karbenových komplexů. S krásami chemie organokovových sloučenin přechodných kovů seznamuje naše studenty již téměř tři desetiletí.  Vychoval celou řadu diplomantů a doktorandů, kteří dnes působí na významných pozicích v chemických firmách v ČR i v zahraničí, ale i na VŠCHT Praha. Profesor Dvořák pozitivně ovlivňuje dění v české chemii a organické chemii i jinými způsoby. Je jedním ze zakladatelů Nadace Experientia podporující mladé chemiky na odborných stážích v zahraničí a v počátcích jejich vědecké a vědecko-pedagogické kariéry.

prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
Profesor Milan Pospíšil je absolventem VŠCHT Praha a s naší školou identifikoval celou svou profesní karieru. Jeho vědecko-výzkumné i pedagogické aktivity pokrývají zejména problematiky alternativních zdrojů energie a biopaliv pro dopravu, komplexních uhlovodíkových směsí a spalování pohonných hmot. Jako přední odborník se výrazně zasloužil o rozvoj spolupráce s průmyslovými partnery z oblasti zpracování ropy a petrochemie, s plynárenskými distribučními společnostmi a orgány státní správy. Mimo to na Fakultě technologie ochrany prostředí a jejím Ústavu technologie ropy a alternativních paliv, který v letech  2014-2015 vedl, vychoval desítky úspěšných diplomantů a doktorandů.
V letech 2002 - 2007 působil na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha ve funkci proděkana pro styk s průmyslem a zahraniční styky a poté jako proděkan pro vědu a výzkum. V letech 2008 – 2011 zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum a od roku 2012 je prorektorem pro strategie a rozvoj. Mimo půdu VŠCHT Praha řadu let působil jako místopředseda Rady vysokých škol, které v současní době předsedá.

prof. RNDr. Milan Kubíček, CSc.
Profesor Milan Kubíček absolvoval matematicko-fyzikální fakultu UK, jeho celoživotní profesní kariéra je však svázána s VŠCHT Praha, zejména s její Fakultou chemicko-inženýrskou. Prof. Kubíček je významným světovým odborníkem v oborech numerická a aplikovaná matematika, nelineární dynamické systémy, matematické modelování a optimalizace v chemickém inženýrství. Dlouhodobě se podílí na výchově studentů na celé VŠCHT Praha, od šedesátých let byl pod jeho vedením obhájen nespočet diplomových i disertačních prací a mimo VŠCHT Praha v 80. a 90. letech přednášel i na univerzitách v Hamburku a Linci. Mimo to se na VŠCHT Praha podílel se na zavedení velmi úspěšných a ceněných letních škol pro středoškolské profesory chemie.  Prof. Kubíček také na Fakultě chemicko-inženýrské působil v letech 1980 – 1990 jako proděkan pro vědecko-výzkumnou činnost a následně jako proděkan pro pedagogickou činnost.

prof. Ing. Jan Šmidrkal, CSc.
Profesor Jan Šmidrkal je absolventem Fakulty chemické technologie a po čtvrtstoletí badatelské kariery ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii a ve Výzkumném ústavu tukového průmyslu se v roce 1996 vrátil na VŠCHT Praha, na její Ústav technologie mléka a tuků, aby zde, mimo jiné, postupně zavedl výuku kosmetické chemie a technologie. Dnes tak ústav, na kterém působí, známe pod názvem Ústav mléka, tuku a kosmetiky.  V oblasti vědecko-výzkumné patří mezi přední odborníky v oblasti syntéz a technologií výroby tenzidů, syntéz biologicky aktivních lipidů a glykosidů a dalších přírodních látek, vývoje antimikrobiálních sloučenin pro kosmetické přípravky a problematice procesních kontaminantů při rafinaci rostlinných olejů. Významný přínos profesora Šmidrkala v pedagogické práci lze jednoznačně spatřovat v tom, že při přednáškách a při výchově diplomantů a doktorandů spojuje svoji základní profilaci organického chemika se zkušenostmi vědecko-výzkumného pracovníka z aplikovaného výzkumu, opřené o úspěšné realizace v průmyslu.

prof. Ing. František Švec, Dr.Sc.
Profesor František Švec po absolvování VŠCHT Praha pracoval téměř jedno desetiletí na Katedře polymerů naší VŠ a poté 16 let na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Od roku 1992 pak působil v USA, nejprve na Cornellově univerzitě a poté na University of California v Berkeley, kde se stal profesorem. Zároveň zastával pozici vedoucího oddělení v Lawrence Berkeley National Laboratory a mimo to působil jako hostující profesor na dalších zahraničních univerzitách. V roce 2017 prof. Švec rezignoval na všechny tyto pozice, vrátil do Čech a stal se klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem ve velkém projektu STARSS na Farmaceutické fakultě Karlovy Univerzity v Hradci Králové. Jeho vědecká činnost se po většinu času soustředí na porézní polymery, světový věhlas získal díky vynálezu porézních polymerů ve formě monolitů, materiálů, které se staly světovým hitem v oblastech chromatografie, chemické katalýzy, adsorpce a skladovaní plynů, immobilizace enzymů, mikrofluidiky a mnoha dalších. Prof. Švec i během svého působení ve Spojených státech významně přispíval k rozvoji české vědy, v jeho laboratořích byli vždy mladí čeští vědečtí pracovníci, kteří po svém návratu zastávají významné pozice v českém vysokém školství a v průmyslu.

U příležitosti promocí byly 19. 6. 2018 v Betlémské kapli slavnostně předány Ceny Nadace Preciosa za rok 2018, určené absolventům magisterského studia na FCHT. Laureáty byli tradičně autoři vynikajících diplomových prací v oboru.

Ceny Nadace Preciosa předala pětici čerstvých absolventů Ing. Andrea Kroupová, ředitelka nadace, a Ing. Jiří Koucký, CSc., správce fondu vědy a výzkumu.

Přehled oceněných

Ing. Ingrid Czudková: Testování rozpustnosti tepelně izolačních vláken in vitro. Obor Biomateriály.

Ing. Aneta Hepnerová: Vliv experimentálních podmínek na výsledky testů in-vitro při studiu rozpouštění anorganických vláken. Obor Biomateriály.

Ing. Kristýna Švagrová: Příprava a charakterizace titaničitých sol-gel povlaků s obsahem Ag, Ca a P na titanu. Obor Biomateriály.

Ing. Tereza Smolíková: Příprava a charakterizace keramiky obsahující safirin. Obor Anorganické nekovové materiály.

Ing. Vojtěch Nečina: Příprava a charakterizace transparentní oxidové keramiky zhutněné metodou ECAS.  Obor Anorganické nekovové materiály.

Profesor Libor Červený byl hostem Českého rozhlasu - mluvil na téma výroby vůní.

Chutě a vůně mají silný vliv na naše vnímání, aniž si to uvědomujeme. Často si je spojujeme s konkrétní situací nebo zážitkem. V pozadí příjemného chuťového nebo čichového vjemu stojí kromě matky přírody dnes většinou chemický průmysl. Proč to nemusí být vždycky špatně?

„Člověk má celý život paměť k něčemu příjemnému spojenou právě s vůněmi a s chutěmi,“ říká profesor Libor Červený z Ústavu organické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

„Lidé většinou nevědí, že parfém není nějaká chemikálie – ani náhodou!“ zdůrazňuje profesor Červený. „Chemikálií nebo složek obsažených v parfémech jsou desítky, někdy stovky. A dát je dohromady do takzvané parfémové kompozice, to je práce parfumérů, “ 

Parfumér začíná svoji práci tím, že má před sebou škálu s lahvičkami, kde jsou jednotlivé vůně – říkají tomu varhany. V prvním kole z nich dává dohromady takzvaný akord, který bude nositelem celé vůně. Pak musí dát parfému takzvanou hlavu, která je složena z nejtěkavějších složek. 

„Při prvním vjemu vnímáme hlavně hlavu parfému. Jeho srdce tvoří zmiňované akordy a tělem parfému jsou těžší složky jako fixátory, které zajišťují to, že to taky nějakou dobu vydrží,“ vysvětluje Libor Červený. 

Poslechněte si celý příspěvek na webu Českého rozhlasu.

Zdroj: Bez chemie bychom se dnes už neobešli. Platí to i pro chutě a vůně, říká odborník - článek na webu ČRo Dvojka.

Projekt záchrany rotundy svatého Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí v Praze (http://www.nase-rotunda.cz/) získal prestižní Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví, kterou uděluje nevládní organizace Europa Nostra. Rotunda sv. Václava byla dlouho považována za zaniklou, ale před 14 lety byly její fragmenty objeveny v průběhu záchranného archeologického výzkumu.

Nezávislé poroty expertů hodnotily 160 soutěžních přihlášek organizací a jednotlivců z 31 evropských zemí. Ocenění získalo 29 projektů ze 17 zemí, a to za mimořádné výsledky v oblasti restaurování, výzkumu, specializovaných služeb a vzdělání, výchovy či popularizace památek. 

Na realizaci projektu se mimo jiné podíleli i pracovníci naší fakulty, především paní doc. Ing. Alexandra Kloužková, CSc., z Ústavu skla a keramiky. Gratulujeme!

(Foto: M. Frouz)

Ústav chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha dlouhodobě spolupracuje s Arcibiskupstvím pražským. V rámci semestrálních prací mají studenti oboru Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů možnost restaurovat různé typy textilních objektů uložených v depozitářích Arcibiskupství. V zimním semestru akademického roku 2015/2016 restaurovala studentka Ing. Lenka Fikerová pod odborným vedením restaurátorky textilu Bc. Pavlíny Koubové, DiS. a Ing. Markéty Škrdlantové, Ph.D. soubor předmětů z pozůstalosti Josefa Jaroslava kardinála Berana. Tento vzácný soubor je majetkem Arcibiskupství pražského. Jednalo se o plášť, solideo a kolárek s náprsenkou. U všech předmětů byl proveden podrobný textilně-technologický průzkum. Na základě průzkumu byl vybrán vhodný postup čištění a restaurování předmětů. Na závěr byly jednotlivé předměty adjustovány, dále byly doporučeny podmínky pro dlouhodobé uložení v depozitáři a podmínky pro případné vystavení restaurovaných objektů.

Tělo kardinála bylo s příslušnými ceremoniemi ve čtvrtek 19. dubna 2018 vyzdviženo z podzemní kaple ve vatikánské bazilice sv. Petra. Beran, který se po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965 nesměl z rozhodnutí komunistických politiků vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Převozem do Česka se splnilo jeho poslední přání.

"Naši nanoroboti se dokážou pohybovat jako živé organismy, v budoucnu by mohli pomáhat třeba v medicíně nebo při čištění vody," říká Martin Pumera, který patří mezi procento nejcitovanějších chemiků světa. Pracoval v Singapuru, teď se vrátil do Česka.

Doktor Martin Pumera z VŠCHT Praha byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace v České televizi. V pořadu se lidé ptali na otázky spjaté s jeho výzkumným tématem.

Můžete se podívat na záznam pořadu - Hyde Park Civilizace 21. dubna 2018 nebo si přečíst shrnující článek na webu ČT24.

Koho zajímá více, může shlédnout příspěvek dr. Martina Pumery z konference o budoucnosti chemie pořádané při příležitosti oslav 65. let samostatné existence VŠCHT Praha.

Podrobnosti o výzkumu dr. Pumery naleznete na webu jeho výzkumné skupiny Nanorobots.

Doktorské studium na VŠCHT Praha otvírá dveře do akademického i komerčního výzkumu. 

K doktorskému studiu se můžete přihlásit do pondělí 16. dubna. Na děkanáty příslušných fakult je třeba doručit:

• Vyplněný  formulář přihlášky vč. posudku o zdravotní způsobilosti ke studiu
• Životopis
• Doklady o dosaženém vzdělání a o dosavadní praxi
• Soupis publikovaných prací
• Ostatních výsledky odborné činnosti

Podrobné informace a harmonogram přijímacího řízení

Vypsaná témata disertačních prací

Přehled všech vypsaných témat bez ohledu na fakultu

Fakulta chemické technologie

• Vypsaná témata dle studijních programů
• Seznam všech témat

Fakulta technologie ochrany prostředí

• Vypsaná témata dle studijních programů
• Seznam všech témat

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

• Vypsaná témata dle studijních programů
• Seznam všech témat

Fakulta chemicko-inženýrská

• Vypsaná témata dle studijních programů
• Seznam všech témat

Podrobné informace o doktorském studiu na webu studuj.vscht.cz

Soutěž o nejlepší studentskou vědeckou práci v oboru analytická chemie "O cenu Karla Štulíka" letos pořádal Ústav analytické chemie VŠCHT Praha spolu s Odbornou skupinou analytické chemie České společnosti chemické. 

Soutěž je určena pro studenty  bakalářských a magisterských studijních programů.

V soutěži výrazně uspěli studenti VŠCHT Praha:

Na dělěném 1. místě se umístila studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studia Bc. Dita Spálovská (Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha) za práci Studium struktury nové syntetické drogy butylonu v roztoku metodami molekulové spektroskopie.

Na 2. místo dosáhl  student 1. ročníku navazujícího magisterského studia Bc. Oleksandr Volochanskyi (Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha) za práci Využití spektroskopie povrchem zesíleného Ramanova rozptylu pro detekci a identifikaci lékařsky významných alkaloidů.

3. místo získala studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studia Bc. Kateřina Kovaříková (Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha) za práci Elektrochemická syntéza stříbrných nanočástic.

Kompletní seznam oceněných

Fotografie ze soutěže

Na fotografii zleva: prof. Ing. Oto Mestek, CSc. (předseda komise, VŠCHT Praha), Bc. Oleksandr Volochanskyi (Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha), Bc. Kateřina Kovaříková (Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha), Bc. Dita Spálovská (Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha), Michael Gargulák (VFU Brno), prof. RNDr. Jiří Barek, CSc. (PřF, UK Praha, hlavní organizátor soutěže) - foto Pavel Řezanka

Silikátová společnost české republiky ocenila diplomovou práci Ing. Karolíny Pánové „Modelové tavby historických skel“. Polsuchačka oboru Technologie konzervování a restaurování ji vypracovala na Ústavu skla a keramiky pod vedením Dr. Ing. Dany Rohanové. Práce byla už počátkem léta oceněna i Cenou Nadace Preciosa.

Rektor VŠCHT Praha Karel Melzoch udělil 7. prosince během slavnostního večera v Betlémské kapli Ceny rektora za rok 2017.  

Prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch byl oceněn za mimořádné výsledky ve výzkumu a vynikající reprezentaci VŠCHT Praha, Ing. Luděk Kokta za mimořádný přínos k rozvoji školy v oblasti provozně-technických služeb a Ing. Blanka Pančíková za vynikající reprezentaci VŠCHT Praha v celorepublikových studentských orgánech.

Gratulujeme!

Součástí tradičního slavnostního večera VŠCHT Praha byl také vánoční koncert, na němž vystoupila skupina mladých violoncellistů Prague Cello Quartet.