stdClass Object ( [nazev] => Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha [adresa_url] => [api_hash] => [seo_desc] => [jazyk] => [jednojazycny] => [barva] => oranzova [indexace] => 1 [obrazek] => [ga_force] => [cookie_force] => [secureredirect] => [google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8 [ga_account] => [ga_domain] => [ga4_account] => G-VKDBFLKL51 [gtm_id] => [gt_code] => [kontrola_pred] => [omezeni] => 0 [pozadi1] => 0009~~pozadi%203.jpg [pozadi2] => 0010~~pozadi%204.jpg [pozadi3] => pozadi_12.jpg [pozadi4] => pozadi_5.jpg [pozadi5] => pozadi_6.jpg [robots] => User-agent: * Disallow: /studijni-system/ [htmlheaders] => [newurl_domain] => 'fcht.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '[cs]' [newurl_iduzel] => [newurl_path] => 8547/4159/1395 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 1395 [platne_od] => 31.10.2023 10:51:00 [zmeneno_cas] => 31.10.2023 10:51:11.191138 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => [idvazba] => 1704 [cms_time] => 1716007226 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => stdClass Object ( [logo] => [aktualizovano] => Aktualizováno [autor] => Autor [drobecky] => Nacházíte se: VŠCHT Praha – FCHT [more_info] => více informací [top_search_placeholder] => hledat... [social_fb_odkaz] => https://www.facebook.com/vscht [social_fb_title] => Facebook VŠCHT Praha [social_tw_odkaz] => [social_tw_title] => [social_yt_odkaz] => https://www.youtube.com/user/VSCHTPraha [social_yt_title] => Youtube VŠCHT Praha [paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A [paticka_budova_a_popis] => rektorát, oddělení komunikace, centrum informačních služeb [paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B [paticka_budova_b_popis] => Děkanáty fakult: FCHT, FTOP, FPBT, FCHI, pedagogické oddělení, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, věda a výzkum, kvestor [paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C [paticka_budova_c_popis] => dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky [paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA [paticka_budova_1_popis] => [paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON [paticka_budova_2_popis] => [paticka_adresa] => VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373
Datová schránka: sp4j9ch
Za informace odpovídá: Fakulta chemické technologie
Technický správce: Výpočetní centrum
Copyright VŠCHT Praha
[paticka_odkaz_mail] => mailto:webmaster@vscht.cz [zobrazit_kalendar] => zobrazit kalendář [logo_href] => http://fcht.vscht.cz/ [stahnout] => Stáhnout [dokumenty_kod] => Kód [dokumenty_nazev] => Název dokumentu [dokumenty_platne_od] => Platné od [dokumenty_platne_do] => Platné do [google_search] => 001523547858480163194:u-cbn29rzve [adresa_url] => [charakteristika] => Charakteristika [vice] => → více [navaznosti] => Navazující studium v oborech [uplatneni] => Uplatnění [vyucuje_se_na_ustavech] => Bližší informace na adresách: [studijni_plan] => Studijní plán [mene] => → méně [fakulta_FCHT] => Fakulta chemické technologie [studijni_program] => Studijní program: [obory] => Obory: [studijni_plan_povinne_predmety] => Povinné předměty [studijni_plan_volitelne_predmety] => Povinně volitelné předměty [archiv_novinek] => Archiv novinek [submenu_novinky_rok_title] => Zobrazit novinky na daný rok [api_obor_druh_B] => Bakalářský studijní obor [api_obor_druh_N] => Navazující magisterský studijní obor [api_obor_druh_D] => Doktorský studijní obor [paticka_mapa_alt] => [studijni_obor] => Studijní obor [studijni_forma] => Forma [studijni_dobastudia] => Doba studia [studijni_kapacita] => Kapacita [den_kratky_3] => st [den_kratky_5] => pá [den_kratky_4] => čt [den_kratky_2] => út [den_kratky_1] => po [den_kratky_0] => ne [zobrazit_vice_kalendar] => více zde → [novinky_kategorie_1] => Akce VŠCHT Praha [novinky_kategorie_2] => Důležité termíny [novinky_kategorie_3] => Studentské akce [novinky_kategorie_4] => Zábava [novinky_kategorie_5] => Věda [novinky_archiv_url] => /novinky [novinky_servis_archiv_rok] => Archiv z roku [novinky_servis_nadpis] => Nastavení novinek [novinky_dalsi] => zobrazit další novinky [novinky_archiv] => Archiv novinek [intranet_odkaz] => http://intranet.vscht.cz/ [intranet_text] => Intranet [logo_mobile_href] => / [logo_mobile] => [mobile_over_nadpis_menu] => Menu [mobile_over_nadpis_search] => Hledání [mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky [mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení [menu_home] => Domovská stránka [zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi [zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit mobilní verzi [fakulta_FCHT_odkaz] => http://fcht.vscht.cz/ [fakulta_FPBT_odkaz] => http://fpbt.vscht.cz/ [fakulta_FPBT] => Fakulta potravinářské a biochemické technologie [fakulta_FCHI_odkaz] => http://fchi.vscht.cz/ [fakulta_FCHI] => Fakulta chemicko-inženýrská [paticka_mapa_odkaz] => /kontakt [nepodporovany_prohlizec] => Ve Vašem prohlížeči se nemusí vše zobrazit správně. Pro lepší zážitek použijte jiný. [den_kratky_6] => so [preloader] => Počkejte prosím chvíli... [hledani_nadpis] => hledání [hledani_platnost] => platnost: [hledani_platnost_do_neomezene] => neomezeně [hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google [hledani_nenalezeno] => Nenalezeno... [novinka_publikovano] => Publikovano: [novinka_datum_konani] => Datum konani: [social_in_odkaz] => [social_li_odkaz] => ) [poduzel] => stdClass Object ( [1891] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [1893] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1893 [canonical_url] => //fcht.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1894] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1894 [canonical_url] => //fcht.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1895] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 1895 [canonical_url] => //fcht.vscht.cz [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 1891 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [1892] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [27788] => stdClass Object ( [nazev] => Akce Fakulty chemické technologie [seo_title] => Akce FCHT [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 27788 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /akce [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [64075] => stdClass Object ( [nazev] => Intranet FCHT [seo_title] => Intranet FCHT [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 64075 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( [0] => intranet [1] => member ) [url] => /intranet [sablona] => stdClass Object ( [class] => boxy [html] => [css] => [js] => $(function() { setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000); setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000); }); function CountDownIt(selector) { var el=$(selector);foo = new Date; var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0; var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24)); var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600)); var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60)); if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;} if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;} if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;} if(minut<10) {unixtime='0'+minut;} el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime); } function slide(el,vlevo) { if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; } el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } function slideTo(el,cislo) { if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false; el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka}); el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected'); el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected'); return false; } [autonomni] => 1 ) ) [1898] => stdClass Object ( [nazev] => Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha [seo_title] => Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1898 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /home [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_novinky [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4609] => stdClass Object ( [nazev] => O fakultě [seo_title] => O fakultě [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Fakulta chemické technologie je jednou ze čtyř fakult Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Sdružuje 11 ústavů a jedno společné pracoviště zřízené ve spolupráci s AV ČR.
Fakulta chemické technologie (FCHT) patří mezi nejstarších fakulty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vznikla v roce 1969 sloučením dvou ze tří zakládajících fakult VŠCHT Praha, Fakulty anorganické technologie a Fakulty organické technologie. Tradice studijních oborů na FCHT je však mnohem delší a sahá až k samým počátkům vysokoškolské výuky technické chemie v Českých zemích. Díky tomu je FCHT dobře známým partnerem pro budoucí zaměstnavatele.
Stejně jako ostatní fakulty VŠCHT Praha i FCHT zajišťuje výuku na všech stupních vysokoškolského studia a svým studentům nabízí široký oborový záběr. Fakulta chemické technologie se jako jediná v Česku zabývá studiem všech typů materiálů. A právě v rámci materiálových programů se umisťuje na předních příčkách žebříčků o vědeckém výkonu. Vedle studia materiálových a klasických chemických oborů zaměřených na chemii, chemické technologie nebo vývoj a výrobu léčiv nabízí FCHT i studium specialit propojujících chemii s jinými disciplínami. Studenti si mohou vybrat ze dvou programů restaurování, které kombinují přírodní vědy, materiálové znalosti a umělecké vzdělání. Naprostým unikátem je pak mezioborové studium Bioinformatiky a chemické informatiky kombinující chemii, biologii a počítačové vědy.
Výuku na FCHT zajišťují odborníci, kteří se vedle pedagogiky úspěšně věnují i vědecké činnosti a jejich velká část úzce spolupracuje s průmyslovou praxí. Jejich patenty nalézají uplatnění nejen u českých firem, ale i u zahraničních společností (např. prof. Pašek navrhl prozatím největší výrobní jednotku anilínu na světě). Bohaté zkušenosti pedagogů umožňují studentům předat silný přírodovědně-technický základ i komplexní znalosti z oblasti surovin, vývojových i výrobních procesů a vztahu chemie a životního prostředí. Individuální přístup umožňuje studentům výběr závěrečných kvalifikačních prací zamřených na vědecká témata i praktické úkoly aplikovatelné v průmyslu. Během jejich vypracování má student možnost seznámit se s unikátní přístrojovou technikou, která je plně srovnatelná se špičkovými pracovišti ve světě.
Po ukončení magisterského studia směřuje řada absolventů do všech možných odvětví chemického průmyslu a příbuzných oblastí. Pokud se chtějí věnovat badatelské činnosti mohou pokračovat v navazujícím doktorském studiu přímo na VŠCHT Praha, ale i na jiných českých nebo zahraničních univerzitách. Absolventi Fakulty chemické technologie nalézají uplatnění ve vývojových laboratořích, výrobních závodech, na manažerských pozicích i v relevantních sektorech státní správy.
Samosprávnými akademickými orgány a dalšími orgány FCHT VŠCHT Praha
Struktura studia
Od akademického roku 2004/2005 přešly fakulty VŠCHT v Praze nový moderní a flexibilní systém vzdělávání, plně kompatibilní s evropskými vzdělávacími standardy. Jeho podstatou jsou tři navazující stupně vysokoškolského vzdělávání – bakalářský, magisterský a doktorský stupeň. Je tak vytvořen model studia, který naplňuje oba požadavky kladené na bakalářské studium – připravit studenty k výkonu povolání a vytvořit předpoklady k jejich dalšímu studiu v nově koncipovaném, krátkém magisterském studijním programu.
Nový systém plně implementuje hodnocení studia pomocí kreditního systému a umožňuje snadné zapojení VŠCHT v Praze, jejích studentů a absolventů do celoevropského systému terciárního vzdělávání. Studium na VŠCHT v Praze přitom zároveň vychází z dlouholetých tradic a významu pro celou řadu oborů chemického a potravinářského průmyslu a silného vědeckého a výzkumného potenciálu.
Z toho důvodu jsou od akademického roku 2004/2005 uchazeči přijímáni ke studiu pouze ve tříletých bakalářských studijních programech. Absolventi bakalářských studijních programů mohou pokračovat ve studiu ve dvouletých navazujících magisterských studijních programech a po jejich ukončení ve čtyřletých doktorských programech.
Většina ústavů při výuce spolupracuje s předními odborníky v oboru, včetně zahraničních hostů, jejichž odborné přednášky pomáhají současně zlepšit jazykové znalosti studentů. Nedílnou součástí studia jsou i odborné stáže studentů v provozech podniků v daném oboru, případně zahraniční stáže.
Všechny studijní obory magisterských studijních programů získaly akreditaci od Evropské federace národních inženýrských společností FEANI s možností získat titul Eur. Ing.
Pro komunikaci s fakultou se obracejte na děkanát.
Fakulta chemické technologie
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 4611 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /ustavy-a-pracoviste [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4612] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
Vědecko-výzkumné záměry fakulty jsou těsně spojeny s její pedagogickou činností a lze je rozdělit do dvou na sebe navazujících oblastí:
Chemie a technologie materiálů se zaměřením na řešení složitých vztahů mezi složením, přípravou a vlastnostmi nových materiálů a na problematiku zlepšování užitných vlastností tradičních kovových a nekovových anorganických materiálů a polymerů. Jde zejména o následující tématiku:
- Vývoj nových typů slitin kovů, keramických materiálů a polymerů pro konstrukční použití.
- Biokeramika, bioskla, slitiny a silikonové kaučuky pro medicinální použití.
- Koroze a degradace kovových, skelných, keramických a polymerních materiálů.
- Kompozitní materiály, optimalizace jejich vlastností a jejich odolnost v různých chemických prostředích.
- Vysokoteplotní supravodiče, materiály pro optoelektroniku a magnetický záznam.
- Nová použití mikroanalytických metod a metod strukturní a fázové analýzy materiálů
- Fyzikálně-chemické metody modifikace povrchu pevných látek.
- Chemická stálost materiálů kulturních a uměleckých památek a způsoby jejich ochrany.
- Fyzikálně-chemická a ekologická hlediska při přípravě výrobě materiálů. Zpracování odpadů.
Chemie a chemická technologie se zaměřením výzkumu jak na molekulární úroveň struktury anorganických a organických látek a jejich reakčních mechanizmů, tak na procesní a provozní stránku jejich průmyslové výroby. Aktivity jsou soustředěny na následující témata:
- Návrh a optimalizace chemických a elektrochemických reaktorů.
- Kinetika katalyzovaných a nekatalyzovaných reakcí.
- Příprava a charakterizace nových typů katalyztorů.
- Modelování reaktorů a simulace chemicko-technologických procesů.
- Zpracování odpadů z chemických výrob.
- Syntéza speciálních látek pro farmaceutický, kosmetický a potravinářský průmysl.
- Principy chemické a elektrochemické syntézy nových látek a jejich nových strukturních segmentů.
Výzkumné programy odrážejí současné vývojové a vědecké trendy a získávají díky uznávané odborné úrovni pracovníků fakulty podporu prostřednictvím národních a mezinárodních grantů.
Vědecko-výzkumná činnost na fakultě je značně široká. Pro lepší představu o výzkumné orientaci fakulty je možné využít přehled nejaktuálnějších publikací.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 4612 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /veda-a-vyzkum [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_submenu [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [4613] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => dopis [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>Kontaktní informace
Adresa:
VŠCHT Praha
Fakulta chemické technologie
Technická 5
166 28 Praha 6 - Dejvice
Škola se nachází severozápadním směrem od stanice metra Dejvická, u Vítězného náměstí v Praze 6.
VŠCHT Praha má v Dejvicích tři budovy:
- Budova A – Technická 5 – dále od stanice metra
- Budova B – Technická 3 – blíže ke stanici metra
- Budova C – Studentská 6
Návštěvy mohou vstupovat do budov pouze hlavním vchodem.
Na mapě jsou naše budovy v Dejvicích k nalezení takto
Zobrazit místo VŠCHT Praha kontakt na větší mapě
Jak se k nám dostanete:
Z letiště:
Autobusem č. 119 do stanice Nádraží Veleslavín, metrem do stanice Dejvická, podchodem – směr vysoké školy (2. ulice vlevo) – cesta z letiště trvá cca 20 minut, normální jízdenka MHD.
Firma CEDAZ provozuje přepravu mikrobusy z letiště přes Vítězné nám. na nám. Republiky za cenu 90 Kč za osobu (denně od 5.30 do 21.30 h). Firma CEDAZ může zajistit jízdu z letiště do hotelu v centru, mimo centrum, event. i mimo Prahu.
Z vlakového nádraží:
- Z Hlavního nádraží
Metro C směr Háje, stanice Muzeum, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 20 minut. Tramvaj č. 26 směr Divoká Šárka, výstupní stanice Dejvická. Cesta trvá cca 20 minut. - Z Masarykova nádraží
Metro B směr Zličín, stanice Můstek, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 20 minut. Tramvaj č. 26 směr Divoká Šárka, výstupní stanice Dejvická. Cesta trvá cca 20 minut. - Ze Smíchovského nádraží
Metro B směr Černý Most, stanice Můstek, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 30 minut. - Z Nádraží Holešovice
Metro C směr Háje, stanice Muzeum, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 25 minut.
Z autobusového nádraží:
- Z nádraží Florenc
Metro B směr Zličín, do stanice Můstek, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 25 minut. Metro C směr Háje, stanice Muzeum, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 25 minut. - Z nádraží Roztyly
Metro C směr Letňany, stanice Muzeum, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 35 minut.
Další důležitá spojení
Z kolejí Jižní Město
Autobusem ze zastávky Volha libovolným směrem na metro C – směr Letňany, stanice Muzeum, zde přestup na trasu A směr Nemocnice Motol do stanice Dejvická. Cesta trvá cca 45 minut.
Automobilem
Automobilem do Dejvic na Vítězné náměstí, směr Evropská (letiště) a zabočit do 1. ulice vpravo (Šolínovy), poté do ulice Technické (druhá vlevo).
Cesta na koleje Jižní Město
Metrem trasy C do stanice Chodov, z vestibulu Metra vyjděte prvním východem vpravo, odtamtud autobusem 177 nebo 193 do stanice Volha (3 zastávky). Cesta trvá z Václavského náměstí asi 30 min. – podle intervalu autobusů.
Chyba 404
Požadovaná stránka se na webu (již) nenachází. Kontaktuje prosím webmastera a upozorněte jej na chybu.
Pokud jste změnili jazyk stránek, je možné, že požadovaná stránka v překladu neexistuje. Pro pokračování prosím klikněte na home.
Děkujeme!
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 1485 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( [0] => everyone ) [url] => /[error404] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [10947] => stdClass Object ( [nazev] => Přístup odepřen (chyba 403) [seo_title] => Přístup odepřen [seo_desc] => Chyba 403 [autor] => [autor_email] => [perex] => [ikona] => zamek [obrazek] => [ogobrazek] => [pozadi] => [obsah] =>Nemáte přístup k obsahu stránky.
Zkontrolujte, zda jste v síti VŠCHT Praha, nebo se přihlaste (v pravém horním rohu stránek).
[urlnadstranka] => [iduzel] => 10947 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( [0] => everyone ) [url] => /[error403] [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka_ikona [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 1892 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [519] => stdClass Object ( [nadpis] => [data] => [poduzel] => stdClass Object ( [61411] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/?weburl=/sis [urlwildcard] => cis-path [iduzel] => 61411 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sis [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) ) [iduzel] => 519 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )DATA
stdClass Object ( [nazev] => [seo_title] => Výpis vypsaných témat disertačních prací [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] => [submenuno] => [urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [newurl_domain] => 'fcht.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/studium/doktorske-studium/prace/druh/I/jazyk/cs/fakulta/22310/ustav/018' [newurl_iduzel] => [newurl_path] => 8547/4159/1395/1892/4610/6075/63428 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 63428 [platne_od] => 16.02.2022 22:00:23.07809 [zmeneno_cas] => 16.02.2022 22:00:23.081417 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Jan Kříž [canonical_url] => _clone_ [idvazba] => 75613 [cms_time] => 1716006368 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [63429] => stdClass Object ( [nadpis] => [apiurl] => https://studuj-api.cis.vscht.cz/cms/prace?weburl=/studium/doktorske-studium [urlwildcard] => cis-path [poduzel] => Array ( ) [api_suffix] => druh/I/jazyk/cs/fakulta/22310/ustav/018 [iduzel] => 63429 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => api_html [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 0 ) [html] =>Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i.
Borany: Cesta k inerciální proton-borové fúzi
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Dr. Michael G. S. Londesborough |
Anotace
Aneutronická fúze protonu a jádra 11B za vzniku tří jader 4He je nejúčinnějším a ekologicky nejbezpečnějším zdrojem energie, který je milionkrát vydatnější než například spalování uhlí, a bez jakýchkoli problémů spojených s radioaktivitou, které zase přináší jaderné štěpení. K dosažení p-B fúze je zapotřebí enormní stlačení 10^5 násobku hustoty pevných látek. Pokroky v laserové technologii vedou k vytváření takových podmínek, ve kterých světlo generuje silné tlakové vlny v plazmatu obsahujícím B a H. Zde je potřeba lépe porozumět ideálnímu složení paliva a jeho charakteristikám. Tento projekt, podpořeno grantem EU Pathfinder, navrhuje jako palivo pro aneutronickou fúzi borany, které se skládají výhradně z atomů B a H v poměrech cca. 1:1 a jsou také velmi blízko sebe, a tak se eliminuje potřeba jakéhokoli primárního terče generujícího protony, a proto jsou dobrým začátkem pro inerciální udržení. Máme v úmyslu využít všestrannost chemie boranů k vytvoření širokého portfolia kandidátů na palivo, ke studiu jejich chování v podmínkách inerciálního udržení a k prokázání jejich užitečnosti při fúzi p-B.
Hybridní kovové a (kar)boranové klastry
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Mgr. Tomáš Baše, Ph.D. |
Anotace
Atomárně přesně definované kovové klastry představují rozvíjející se oblast materiálů jejichž vlastnosti jsou ovlivněné jejich rozměry a mohou být považovány za přechodové od atomární úrovně k makroskopické „bulk“ formě. V nedávné době jsme popsali několik prvních příkladů hybridních kovových a (kar)boranových klastrů a demonstrovali jejich vyjimečnou teplotní stabilitu. Toto PhD téma se zaměří na nové stabilní hybridní klastry s různou nuklearitou a zároveň na syntézu (kar)boranových klastrů s různými funkčními skupinami vhodnými k dalším chemickým experimentům hybridních klastrů. Navržené téma zahrnuje řadu syntetických, analytických a výpočetních výzev, které souvisí s velikostí nových hybridních molekul skládajících se ze stovek až tisíců atomů. Projekt je součásti mezioborové mezinárodní spolupráce.
Luminiscenční kovové klastry pro biologické aplikace
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Kaplan Kirakci, Ph.Dr. |
Anotace
Molybdenové klastry nanometrových rozměrů jsou agregáty šesti atomů molybdenu s ligandy. Práce zahrnuje jejich syntézu, studium stability, luminiscence a biologických účinků. Klastry po aktivaci viditelným světlem produkují singletový kyslík, který je vysoce reaktivní a má cytotoxické účinky. Nedávno jsme zjistili, že klastry lze také excitovat rentgenovým zářením (RTG). Již jsme získali slibné výsledky v oblasti RTG-indukované fotodynamické terapie. Klastry představují účinné sloučeniny pro vývoj léčiv určených ke zvýšení účinnosti radioterapie rakoviny, pro fotodynamickou terapii nebo fotoinaktivaci bakterií.
Nanooxidy ceru pro environmentální a bio-aplikace
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Jiří Henych, Ph.D. |
Anotace
Práce se zaměřuje na přípravu nanostrukturních oxidů ceru různými především "wet chemical" metodami a jejich využití v environmenálních a bio-aplikacích. Výjimečné povrchové redoxní vlastnosti CeO2 nanostruktur umožňují reaktivní adsorpci/katalytický rozklad nebezpečných polutantů (jako jsou pesticidy nebo léčiva ve vodách), ale i např. bojových chemických látek. Kromě toho nanočástice CeO2 vykazují neobyčejné pseudo-enzymatické vlastnosti a mohou tak napodobovat enzymy v živých organizmech což by mohlo vést k rozvojí umělých enzymů tzv. nanozymů.
Nové typy substitucí na atomech boru a uhlíku na karboranech a metallakarboranech s ohledem na přípravu netradičních léčiv
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | RNDr. Bohumír Grüner, CSc. |
Anotace
Téma se týká vývoje syntetických metod pro připravu nových klastrových strukturních bloků, které budou využitelné v návrhu netradičních léčiv a také stereochemie substitucí na klastrových molekulách.
Oxidy titanu a titanáty pro pokročilé aplikace
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Jan Šubrt, CSc. |
Anotace
Li-ion baterie jsou jedním z nejslibnějších elektrochemických zdrojů energie. Materiály na bázi Ti, jako Li4Ti5O12, Li2Ti3O7, TiO2-B a H2Ti3O7, jsou považovány za důležité anody pro lithium-iontové baterie kvůli jejich vysoké bezpečnosti a vynikající cyklické stabilitě. Li-iontová baterie (LIB) (obvykle využívající uhlíkové materiály jako anodu) čelí výzvám, pokud jde o převzetí hybridních elektrických vozidel a stacionárních zdrojů energie. Sloučeniny na bázi Ti, zejména Li4Ti5O12, byly prokázány jako nejslibnější anodové materiály, protože vykazují vynikající cyklickou reverzibilitu a vysoké provozní napětí pro zajištění zvýšené bezpečnosti. Rychlost těchto materiálů na bázi Ti je však relativně nízká kvůli velké polarizaci při vysokých rychlostech nabíjení a vybíjení. Ke zvýšení elektrické vodivosti byly použity dopování, povrchové modifikace a iontová difuzivita vytvořením různých nanomateriálů. Bude použit nový způsob přípravy založený na extrakci síranových iontů z krystalů titanylsulfátu a jejich nahrazení hydroxylovými skupinami ve vodném alkalickém roztoku. Metoda vede k nanostrukturované kyselině metatitaničité nebo alkalickým titanátům.
Protonově vodivé metaloorganické sítě obsahující funkcionalizované porfyrinové stavební bloky
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Mgr. Jan Hynek, Ph.D. |
Anotace
Neustále narůstající světová spotřeba energie a s tím spojené problémy v oblasti životního prostředí vede k nutnosti zavedení nových, ekologických zdrojů energie, což zahrnuje širší využití palivových článků a baterií. Důležitou součástí těchto zařízení jsou protonově vodivé membrány oddělující prostor obou elektrodových poloreakcí, avšak umožňující přenos protonů. Prozatím jsou pro tento účel využívány především vodivé polymery, které mají ovšem řadu nedostatků, např. vysokou výrobní cenu, propustnost pro některé druhy paliv či amorfní povahu, která znemožňuje hlubší pochopení mechanismu přenosu protonů. Metal-organické sítě (Metal-Organic Frameworks, MOF) jsou krystalické porézní koordinační polymery sestávající se z metalických center vzájemně propojených dvou- či vícevaznými organickými ligandy. Pravidelná struktura obsahující póry a možnost ladění jejich velikosti, fyzikálních a chemických vlastností činí tyto materiály vhodnými pro přenos protonů v rámci membrán ve vodíkových palivových článcích. Práce je zaměřena na přípravu zirkonočitých MOF obsahujících tetrakis(4-karboxyfenyl)porfyrin a jeho deriváty se snahou maximalizovat jejich protonovou vodivost. Připravované materiály budou odvozeny již známých struktur PCN-222 a MOF-525, které se vyznačují měrným povrchem v rozmezí 2200 – 2600 m2/g, mezoporézním charakterem a v porovnání s ostatními MOF nadprůměrnou chemickou stabilitou. Pomocí metod substituce porfyrinového ligandu a postsyntetických modifikací budou do struktur zavedeny skupiny s funkcí donorů (fosfonáty, fosfináty, sulfonáty) či akceptorů (aminy) protonů. Bude bude studován vliv těchto modifikací na protonovou vodivost výsledných materiálů.
Příprava a studium nových metalo-organických sítí založených na fosfinátových ligandech
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Mgr. Matouš Kloda, Ph.D. |
Anotace
Metal-organické sítě (Metal-Organic Frameworks, MOFs) jsou porézní krystalické materiály založené na kombinaci kovových center nebo klastrů s dvou a vícevaznými organickými ligandy. Široká škála dostupných kovů a spojovacích molekul dává možnost ladit chemické a fyzikální vlastnosti MOFů a přizpůsobit je na míru konkrétní aplikaci. Fosfinátová koordinační skupina (POOH) tvoří stabilní vazby ke kovovým centrům a zároveň vytváří predikovatelné koordinační motivy, poskytuje tedy výhody oproti tradičně využívaným karboxylovým a fosfonátovým skupinám. Cílem disertační práce bude syntéza a charakterizace nových MOFů za použití fosfinátových spojovacích molekul s důrazem na přípravu krystalů vhodných pro stanovení struktury rentgenovou difrakcí. V rámci práce bude také testována stabilita vzniklých MOFů a jejich použití pro praktické aplikace jako je například sorpce polutantů nebo elektronová a protonová vodivost. V rámci disertační práce se student naučí syntetické postupy při přípravě nových spojujících molekul, organokovových sítí a dále jejich charakterizace (NMR, práškový a monokrystalový XRD, sorpce N2, termická analýza apod.) až po studium jejich aplikací. Práce bude probíhat na pracovišti Ústavu anorganické chemie AV ČR v Řeži.
Příprava a studium vlastností boranyliových solí jako molekulárních senzorů a katalyzátorů
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | RNDr. Karel Škoch, Ph.D. |
Anotace
Katalýza komplexy přechodných kovů představuje osvědčený a způsob k efektivnějšímu provádění chemických reakcí. Přestože bylo v tomto ohledu dosaženo skvělých výsledků, využití přechodných kovů představuje i určité nevýhody (vysoká cena, toxicita, strategická či environmentální rizika), které vedou ke snaze hledat nové a alternativní přístupy ke katalýze. Jednou z možností je využít reaktivity prvků hlavní skupiny. Jako boranyliové sole se označují sloučeniny trojmocného boru, které díky kladnému náboji lokalizovanému na atomu boru představují výjimečně silné Lewisovské kyseliny. Výhodou je však jejich relativní dostupnost a často odlišná (a tedy atraktivní) reaktivita, což činí tyto sloučeniny zajímavými pro přípravu nových činidel, katalyzátorů či objevování nových syntetických cest. Cílem práce bude příprava karbeny (či jinými donory) stabilizovaných boranyliových solí a studium jejich struktury a reaktivity s přihlédnutím pro jejich eventuální využití pro fotofyzikání měření (molekulární senzory) či katalyzátorů pro aktivace C-H vazeb či fixace CO2. Aplikant si během práce osvojí pokročilé techniky syntézy na pomezí organické a anorganické chemie včetně manipulace, izolace a charakterizace citlivých látek za použití Schlenkových technik či gloveboxu.
Syntéza a aplikace aktivního boránu jako perspektivního porézního polymeru
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | RNDr. Jan Demel, Ph.D. |
Anotace
Aktivní borán je novým typem porézního polymeru, který byl vyvinut na Ústavu anorganické chemie v Řeži. Aktivní borán vzniká termální syntézou boránových klastrů s organickými molekulami při vysoké teplotě. Analýza ukazuje, že je pravděpodobně složen z boránových klastrů pospojovaných pomocí organických můstků. Prvotní studie ukazují, že tento typ materiálu má nejen vysokou sorpční kapacitu pro testované emergentní polutanty, ale take je to účinný katalyzátor reakcí katalyzovaných Lewisovskými kyselinami. Cílem disertační práce bude příprava nových porézních struktur, jejich detailní charakterizace a použití především jako katalyzátory pro kysele katalyzované reakce. V rámci disertace se student naučí systematické práci v laboratoři, vyhodnocování dat z celé řady charakterizačních metod (práškový XRD, sorpce N2, infračervená spektroskopie, NMR, atd.) a studium použití připravených porézních struktur pro konkrétní aplikace. Práce bude probíhat na ÚACH AV ČR v Řeži.
Syntéza chirálních karboranů a metallakarboranů, studium jejich separace a interakcí s organickými systémy
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | RNDr. Bohumír Grüner, CSc. |
Anotace
Chemie chirálních klastrových sloučeniny boru patří dosud k velmi málo prostudovaným oblastem, ačkoliv jejich axiální či helikální chiralita je podobná jako u některých typů organických látek (BINOL) či ansa-substituted metallocenů. Téma se týká připravy opticky aktivních klastrových sloučenin, separace ennantiomerů a využití látek v medicíně.
Tenké vrstvy multiferoických hexagonálních feritů vykazujících magnetoelektrické vlastnosti
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Josef Buršík, CSc. |
Anotace
Tématem disertační práce je studium tenkých vrstev multiferoických hexagonálních feritů s magnetoelektrickým (ME) jevem připravovaných metodami “měkké” chemie ve formě tenkých vrstev metodami depozice z kapalné fáze (CSD). Vybrané hexaferity strukturního typu U, Y a Z, vykazující magnetoelektrické vlastnosti, patří do skupiny intenzivně studovaných multiferoik (https://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev-conmatphys-020911-125101). Výzkum bude zaměřen na vývoj a optimalizaci CSD syntetických postupů a studium reálné (mikro)struktury (x-ray a neutronová difrakce, elektronová mikroskopie) a jejího vztahu k funkčním (ME) vlastnostem materiálu. Fyzikální část práce zahrnuje stadium elektrických, dielektrických, magnetických a magnetoelektrických vlastností (ve spolupráci jak s domácími, tak i zahraničními fyzikálními laboratořemi).
2D a vrstevnaté materiály a modifikace iontovými kapalinami
Garantující pracoviště: |
Ústav anorganické chemie
Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i. |
Studijní program/specializace: | Chemie a technologie materiálů ( výuka v českém jazyce ) |
Školitel: | Ing. Petra Ecorchard, Ph.D. |
Anotace
2D a vrstevnaté materiály (např. podvojné vrstevnaté hydroxidy nebo alkoxidy) budou připravovány jako samonosné katalyzátory. Tento typ materiálu bude modifikován iontovými kapalinami (např. imidazoliového typu), obsahující kov. Tyto iontové kapaliny budou mobilizovány na povrchu 2D nebo vrstevnatých materiálů a celé systémy budou studovány pro heterogenní katalýzu, především pro polymerizaci s otevřením kruhu.