Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFCHT  → Studium → Doktorské studium → Témata disertačních prací
iduzel: 25193
idvazba: 31902
šablona: stranka
čas: 24.10.2019 06:52:05
verze: 4618
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-web-test.vscht.cz/redirect/
branch: trunk
Obnovit | RAW

Nový studijní program

Kromě níže uvedených témat jsou pro akademický rok 2019/2020 vypsána témata v nově akreditovaném studijním programu:

 

 

Témata disertačních prací pro rok 2019/2020

Ústav skla a keramiky

Chemie a technologie anorganických materiálů

Studijní program: Chemie a technologie materiálů (čtyřleté)

Baterie s vysokou hustotou energie pro elektromobily

Míka Martin, doc. Dr. Ing. ( m...@vscht.cz)
Vývoj a příprava nových skelných materiálů s vysokou iontovou a elektronovou vodivostí, které mohou být použity především jako pevné elektrolyty a elektrody v bateriích s vysokou hustotou enegie pro elektromobily. Studium vztahů mezi složením a strukturou těchto materiálů a jejich elektrochemickými a mechanickými vlastnostmi. Více informací na old.vscht.cz/sil/model/a15.

Glazury s řízenou odrazivostí

Kloužková Alexandra, doc.Ing. CSc. ( ale...@vscht.cz)
Kolářová Mária, Ing. Ph.D. ( kav...@vscht.cz)
Povrchy keramických výrobků bývají upravovány nanášením různých vrstev, nejpoužívanějšími povrchovými úpravami jsou glazury - stabilní skelné povlaky. Použitím vhodných přísad/pigmentů do glazur lze upravit konečné vlastnosti keramického výrobku např. střešní krytiny. Disertační práce bude zaměřena na přípravu glazur s řízenou odrazivostí tzv. „cool roof“ systémů.

Hydraulická pojiva podobná starověkému římskému cementu

Škvára František, doc. RNDr. DrSc. ( skv...@vscht.cz)
Šídlová Martina, Ing. Ph.D. ( mar...@vscht.cz)
Římský cement (směs mleté zvětralé lávy a hašeného vápna) byl ve starověku použit pro stavby v oblasti římského impéria. Je pozoruhodné, že římský beton vydržel působení atmosférických vlivů a trvalého vlivu mořské vody po dobu více než 2000 let. V římském betonu ve stáří více než 2000 let byla nalezena jako hlavní pojivová fáze hydratovaný hlinitokřemičitan vápenatý (amorfní fáze C-A-S-H), jak ukázaly práce amerických vědců 2014-2017 ). Amorfní fáze C-A-S-H se vyskytuje v přírodě jen vzácně a není také součástí hydratačních produktů portlandských cementů. Při našem výzkumu hydraulického bezslínkového pojiva na bázi popílku byla nalezena v hydratačních produktech překvapivě přítomnost amorfní fáze C-A-S-H (amorfní hydratovaný hlinitokřemičitan vápenatý, Al substituovaná fáze C-S-H).
Dizertační práce by měla navázat na dosavadní výzkum a  zabývat se pojivy, které po hydrataci obsahují jako pojivovou fázi amorfní C-A-S-H. Vývoj těchto pojiv by byl směřován na aktivované směsi hlintokřemičitých látek (popílky, kalcinované jíly). Hydratační produkty by byly sledovány metodami: XRD, SEM + ED, IČ, případně NMR Solid State, TA a porozimetrií. Součástí práce by bylo stanovení mechanických vlastností připravených pojiv po hydrataci v časovém horizontu delším než 1 rok.

Koroze geopolymerních materiálů

Škvára František, doc. RNDr. DrSc. ( skv...@vscht.cz)
Polonská Adéla, Ing. Bc. Ph.D. ( pet...@vscht.cz)
Z dosavadních výzkumů materiálů na bázi alkalicky aktivovaných popílků nebo metakaolinů vyplývá, že tyto materiály jsou odolné vůči korozi agresivními roztoky anorganických solí a kyselin. Dosud však nejsou k dispozici data o korozi geopolymerních materiálů vystavených prostředí silných kyselin (HCl, H2SO4).
Dizertační práce by se měla zabývat syntézou geopolymerních materiálů na bázi metakaolinu resp. popílku a její optimalizací pro vysokou korozní odolnost v silně kyselém prostředí. Součástí dizertační práce by bylo stanovení průběhu koroze v silně kyselém prostředí metodami: XRD, SEM + ED, IČ, případně NMR Solid State, TA a porozimetrií. Součástí práce by bylo dále stanovení mechanických vlastností korodovaných geopolymerů. Studium koroze by probíhalo v časovém horizontu nejméně 1 rok.

Laserová skla pro medicínu

Míka Martin, doc. Dr. Ing. ( m...@vscht.cz)
Vývoj a příprava nových laserově aktivních skel, která mohou být použita jako zdroje světla vhodného pro fotodynamickou terapii vhodnou pro léčbu rakoviny nebo fotostimulační terapie nebo optogenetiku zaměřenou na stimulaci a regeneraci buněk. Studium vztahů mezi složením skel, jejich optickými vlastnostmi a léčebným účinkem. Více informací na old.vscht.cz/sil/model/a15.

Membrány pro palivové články

Míka Martin, doc. Dr. Ing. ( m...@vscht.cz)
Vývoj a příprava nových membrán s vysokou protonovou vodivostí, především na základě nanovláken, která mohou být použity například v H2/O2 palivových článcích a bateriích s pevným elektrolytem. Studium vztahů mezi složením a strukturou membrán a jejich elektrochemickými a mechanickými vlastnostmi. Více informací na old.vscht.cz/sil/model/a15.

Modelování efektivních vlastností heterogenních soustav a metamateriálů

Pabst Willi, prof. Dr. Dipl. Min. ( pab...@vscht.cz)
Heterogenní soustavy jsou obecně charakterizovány přítomnosti vnitřních rozhraní a mohou být jedno-, dvou- a vícefázové, tekuté (např. suspenze) nebo pevné (např. kompozity a porézní materiály). Vlastnosti těchto materiálů se nazývají efektivní vlastnosti. Metamateriály jsou pevné heterogenní materiály, jejichž efektivní vlastnosti jsou určeny především mikrostrukturou (např. pórovým prostorem) a mohou se diametrálně lišit od vlastností běžných hutných či jednofázových materiálů. Může se jednat o přírodní či umělé materiály s náhodnou nebo hierarchickou mikrostrukturou, ale i materiály s periodickou mikrostrukturou, které vznikají důsledekem vyjímečných okolnosti v přírodě nebo speciální technologie přípravy. Zvlášť zajímavé, byť poněkud exotické, příklady jsou optické metamateriály (fotonické krystaly) se záporným indexem lomu a mechanické metamateriály se záporným koeficientem teplotní roztažnosti či záporným Poissonovým číslem (auxetické materiály). Cílem této práce je analytické a numerické modelování efektivních vlastností heterogenních soustav a metamateriálů na základě homogenizačních metod mikromechaniky, diskrétních modelů ve formě digitálních mikrostruktur a metod založených na rozptylu šířících se vln. Efektivní vlastnosti prozkoumané v této práci budou elastické moduly, Poissonovo číslo, tepelná a elektrická vodivost, teplotní roztažnost, elektrická permitivita a index lomu (transmitance), především s ohledem na izotropní a kubické mikrostruktury.

Molekulové simulace organokřemičitých vrstev

Macháček Jan, Ing. Ph.D. ( Jan...@vscht.cz)
Disertační práce se zabývá studiem organokřemičitých vrstev připravovaných metodou sol-gel pomocí molekulových simulací. Tyto vrstvy vnikají polykondenzací organokřemičitých sloučenin, jako je například tetraethoxysilan a methyltriethoxysilan, za vzniku třírozměrné strukturní sítě gelu. Vrstvy bývají následně tepelně zpracovány a tím získají finální užitné vlastnosti. Organokřemičité vrstvy v závislosti na typu substrátu, na kterém jsou naneseny, a aditiv mohou zastávat rozličné funkce: mohou měnit optické vlastnosti substrátu (typicky skla), chránit ho před korozí, upravovat smáčivost či bioaktivitu povrchu, katalyzovat chemické reakce, případně mohou sloužit jako molekulární síta. Organokřemičité vrstvy jsou amorfní a jejich strukturní analýza je tedy složitá. Určitou možnost charakterizace struktury a procesů v těchto vrstvách nabízí modelování pomocí molekulové simulace. Cílem jednotlivých etap disertační práce je: 1) rešerše v oblasti struktury a vlastností organokřemičitých vrstev a jejich molekulových simulací, 2) osvojení si metodiky molekulových simulací, 3) simulace charakteristických strukturních jednotek metodou funkcionálu hustoty (DFT), 4) návrh empirického meziatomového potenciálu pro klasické molekulové simulace organokřemičitanů, 5) studium transportu molekul mikroporézní organokřemičitou strukturou.

Povrch skla

Gedeon Ondrej, prof. RNDr. Ph.D., DSc. ( ged...@vscht.cz)
Povrch skla je dosud neprobádaný, přičemž jeho vlastnosti přímo souvisí s mechanickými a chemickými vlastnostmi skleněných výrobků. Obsahem práce je připravit povrchy skel a následně je popsat pomocí dostupných mikroskopických a spektroskopických metod (SEM, IM, EPMA, Raman, TOF-SIM, XPS) s různou úrovní povrchové citlivosti. Na základě experimentálních dat se následně vytvoří empirický termodynamický model povrchu a výsledky se propojí s molekulovými simulacemi, které poskytují strukturní charakteristiky povrchu.

Precipitace fosforečnanů vápenatých při interakci biomateriálů se simulovanými tělními tekutinami

Helebrant Aleš, prof. Ing. CSc. ( hel...@vscht.cz)
Práce bude orientována na precipitaci fosforečnanů vápenatých z vybraných simulovaných tělních tekutin. Cílem je experimentálně proměřit kinetiku precipitace ze simulovaných tělních tekutin a popsat ji pomocí vhodně vybraných či nově odvozených fyzikálně-chemických modelů.

Makromolekulární chemie

Studijní program: Chemie (čtyřletá)

Vulkanizace a kovulkanizace kaučuků

Kuta Antonín, doc. Ing. CSc. ( k...@vscht.cz)
Čadek Drahomír, Ing. Ph.D. ( Dra...@vscht.cz)
Průběh vulkanizace kaučuků není stále zcela jasný. Studování některých dílčích dějů může vést k jeho hlubšímu pochopení. Mnoho pryžových materiálů je založeno na kombinaci dvou i více kaučuků. Výsledné vlastnosti těchto vulkanizátů jsou závislé jak na stupni vzájemného promísení jednotlivých kaučuků, tak na distribuci příčných vazeb v materiálu. Práce by hodnotila vlastnosti vulkanizátů z hlediska morfologie materiálu se zaměřením na distribuci síry, zinku a případně dalších prvků.
Aktualizováno: 26.2.2019 18:49, Autor: Jan Kříž

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Děkanát FCHT, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi